Situace v Mariupolu je podle úřadů katastrofální, začínají se kopat hromadné hroby

Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.

Stručný přehled úterních událostí:

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Moskva poté oznámila otevření humanitárních evakuačních koridorů z Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sum. Ukrajinská agentura Unian dnes dopoledne ale informovala, že evakuace začala jen ve městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 09:00 SEČ a zamířila do středoukrajinské Poltavy. Podle ukrajinských úřadů se podařilo do večera evakuovat několik tisíc civilistů.

Ukrajinské úřady ani dnes nemohly evakuovat civilisty z obléhaného přístavu Mariupol, uvedla dnes podle agentury Reuters vicepremiérka Iryna Vereščuková. Humanitární situace ve městě na jihovýchodě Ukrajiny je podle ní katastrofální. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP. Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Úřady se chystají začít kopat hromadné hroby, píše AP. Kvůli výpadku elektřiny je podle ní mnoho lidí odkázáno na informace a zprávy, které poslouchají v autorádiích.

I v noci na dnešek ale ruské jednotky útočily na civilní cíle. Ve městě Sumy podle místních úřadů při leteckém útoku zahynulo nejméně 21 lidí, včetně dvou dětí; dalších nejméně 27 civilistů zemřelo podle místní policie za poslední den v Charkově. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února zemřelo podle ukrajinských úřadů přes dva tisíce civilistů, včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila úmrtí 474 civilistů, z toho 27 dětí a stovky zraněných.

Štáb ukrajinské armády dnes informoval, že ruské síly od 24. února ztratily téměř 12.000 vojáků. Není ale jasné, zda jde jen o mrtvé, či také o zajatce a zraněné. Rusko zatím minulý týden přiznalo 498 padlých a 1597 raněných mezi svými vojáky. Údaje ani jedné strany nelze ověřit. Podle šéfů amerických výzvědných služeb v bojích padlo 2000 až 4000 příslušníků ruských ozbrojených sil. Dodali, že ruského prezidenta Vladimira Putina ztráty a komplikace na bojišti a ekonomické obtíže způsobené sankcemi neodradí od pokračování v konfliktu.

O ztrátách v řadách ukrajinských vojáků Kyjev i Moskva mlčí. Podle ukrajinské rozvědky ukrajinská armáda zabila už druhého ruského generála. Generálmajor Vitalij Gerasimov, který se dříve účastnil i války v Čečensku či v Sýrii, zemřel údajně poblíž obléhaného Charkova. Štáb ukrajinských ozbrojených sil nově také oznámil, že ruské síly postupují na Ukrajině pomaleji, ale čím dál častěji se uchylují k rabování a dalším násilným činům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer oznámil, že kvůli obraně Ukrajiny odvolává všechny ukrajinské vojáky ze všech mírových misí ve světě. Ujistil také, že zůstává v Kyjevě a nechystá se nikam odjet. Jako první lídr cizí země dnes promluvil v britském parlamentu, kde ubezpečil, že Ukrajinci se nevzdají. Na pomoc Ukrajině už dorazili první dobrovolní bojovníci z různých zemí. Ukrajinská armáda v pondělí večer uvedla, že tito dobrovolníci zaujali pozice na okraji Kyjeva. Do mezinárodní legie, k jejímuž vytvoření vyzval po začátku invaze Zelenskyj, se podle ukrajinského prezidenta přihlásilo na 16.000 zájemců.

Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky MiG-29, uvedl dnes mluvčí polské diplomacie. Podle portálu gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, která o podporu vzdušné obrany dlouhodobě žádá.

Západ v reakci na ruskou invazi zavedl vůči Moskvě řadu sankcí, je jich už více, než v minulosti za několik let zavedl vůči Íránu a Severní Koreji (kvůli jejich jadernému programu), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na specializovaný server Castellum.

Americká společnost McDonald’s dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu dočasně uzavře všech svých 850 restaurací v Rusku. Obchodní aktivity v Rusku přerušují také američtí výrobci nealkoholických nápojů Coca-Cola a PepsiCo a kavárenská síť Starbucks. Francouzská kosmetická firma L'Oréal mezitím sdělila, že v Rusku uzavře své obchody a pozastaví tam investice. Vývoz do Ruska pozastavuje také italský výrobce luxusních automobilů Ferrari.

Obchodní činnost v Rusku kvůli válce zastavila nově americká společnost IBM, už dříve to udělaly desítky zahraničních firem. IBM také oznámila, že na pomoc obětem konfliktu přispěje částkou 250.000 dolarů (asi 5,9 milionu Kč) organizaci Člověk v tísni a stejnou částku obdrží i polská humanitární akce (PAH). Ukrajinci a cizinci včetně Čechů poslali na zvláštní účet zřízený na podporu ukrajinských ozbrojených sil více než deset miliard hřiven (přes 7,8 miliardy korun), informovala agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský prezident volá po ještě ostřejších sankcích, včetně bojkotu ruské ropy či plynu. Výzvu vyslyšely Spojené státy, které se podle amerického prezidenta Joea Bidena nebudou podílet na dotování Putinovy války. Biden řekl, že USA chápou, že mnoho amerických spojenců nebude schopných udělat to samé. Upozornil také, že rozhodnutí pocítí i Američané a že ceny pohonných hmot nadále porostou. Británie souběžně oznámila, že postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022 a zvažuje i ukončení dovozu zemního plynu.

S takto rázným postupem ale nesouhlasí například Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze Evropa nemá náhradní řešení. Německá ministryně Annalena Baerbocková uvedla, že by zákaz dovozu ruské ropy v Německu vyvolal chaos, což by pro Kreml znamenalo výhru. Závislost na ruském plynu plánuje letos o dvě třetiny snížit EU, uvedla v prohlášení Evropská komise. Na nutnosti umenšit vázanost na ruské energie se shodli i premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří jednali s britským premiérem Borisem Johnsonem v Londýně.

Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. Tuto možnost v ruské státní televizi naznačil ruský vicepremiér Alexandr Novak, který ale zároveň uvedl, že Moskva "ještě takové rozhodnutí nepřijímá", protože by z něj nikdo neměl prospěch. Agentura Reuters dnes s odvoláním na operátora plynovodu Jamal-Evropa a ruského dodavatele Gazprom napsala, že ruského plynu proudí do Evropy přes Ukrajinu i přes Polsko stále dost. I tok plynovodem Nord Stream 1 pod Baltským mořem byl dnes ráno na stabilní úrovni.

Rusko od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. S odvoláním na ruské úřady o tom dnes informovala agentura TASS. Bližší informace Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové. Rusko zavedení humanitárních koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě dnešní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem. Bojující strany se vzájemně obviňovaly z porušování dočasného příměří.

Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

On-line přenos:

Související

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.
Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy