Situace v Mariupolu je podle úřadů katastrofální, začínají se kopat hromadné hroby

Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu dnes Spojené státy přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie. Na Ukrajině se po předchozích nezdarech dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen východoukrajinského města Sumy. Před boji už z Ukrajiny na Západ podle OSN uprchly dva miliony lidí, více než polovina do Polska.

Stručný přehled úterních událostí:

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Moskva poté oznámila otevření humanitárních evakuačních koridorů z Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sum. Ukrajinská agentura Unian dnes dopoledne ale informovala, že evakuace začala jen ve městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 09:00 SEČ a zamířila do středoukrajinské Poltavy. Podle ukrajinských úřadů se podařilo do večera evakuovat několik tisíc civilistů.

Ukrajinské úřady ani dnes nemohly evakuovat civilisty z obléhaného přístavu Mariupol, uvedla dnes podle agentury Reuters vicepremiérka Iryna Vereščuková. Humanitární situace ve městě na jihovýchodě Ukrajiny je podle ní katastrofální. V ulicích leží mrtvoly, vodu lidé získávají z potoků nebo roztápějí sníh a čím dál častěji se vloupávají do obchodů, aby měli co jíst, popsala agentura AP. Město je bez vody, tepla, jídla, elektřiny, funkční kanalizace i telefonního spojení. Úřady se chystají začít kopat hromadné hroby, píše AP. Kvůli výpadku elektřiny je podle ní mnoho lidí odkázáno na informace a zprávy, které poslouchají v autorádiích.

I v noci na dnešek ale ruské jednotky útočily na civilní cíle. Ve městě Sumy podle místních úřadů při leteckém útoku zahynulo nejméně 21 lidí, včetně dvou dětí; dalších nejméně 27 civilistů zemřelo podle místní policie za poslední den v Charkově. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února zemřelo podle ukrajinských úřadů přes dva tisíce civilistů, včetně několika desítek dětí. OSN zatím potvrdila úmrtí 474 civilistů, z toho 27 dětí a stovky zraněných.

Štáb ukrajinské armády dnes informoval, že ruské síly od 24. února ztratily téměř 12.000 vojáků. Není ale jasné, zda jde jen o mrtvé, či také o zajatce a zraněné. Rusko zatím minulý týden přiznalo 498 padlých a 1597 raněných mezi svými vojáky. Údaje ani jedné strany nelze ověřit. Podle šéfů amerických výzvědných služeb v bojích padlo 2000 až 4000 příslušníků ruských ozbrojených sil. Dodali, že ruského prezidenta Vladimira Putina ztráty a komplikace na bojišti a ekonomické obtíže způsobené sankcemi neodradí od pokračování v konfliktu.

O ztrátách v řadách ukrajinských vojáků Kyjev i Moskva mlčí. Podle ukrajinské rozvědky ukrajinská armáda zabila už druhého ruského generála. Generálmajor Vitalij Gerasimov, který se dříve účastnil i války v Čečensku či v Sýrii, zemřel údajně poblíž obléhaného Charkova. Štáb ukrajinských ozbrojených sil nově také oznámil, že ruské síly postupují na Ukrajině pomaleji, ale čím dál častěji se uchylují k rabování a dalším násilným činům.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí večer oznámil, že kvůli obraně Ukrajiny odvolává všechny ukrajinské vojáky ze všech mírových misí ve světě. Ujistil také, že zůstává v Kyjevě a nechystá se nikam odjet. Jako první lídr cizí země dnes promluvil v britském parlamentu, kde ubezpečil, že Ukrajinci se nevzdají. Na pomoc Ukrajině už dorazili první dobrovolní bojovníci z různých zemí. Ukrajinská armáda v pondělí večer uvedla, že tito dobrovolníci zaujali pozice na okraji Kyjeva. Do mezinárodní legie, k jejímuž vytvoření vyzval po začátku invaze Zelenskyj, se podle ukrajinského prezidenta přihlásilo na 16.000 zájemců.

Polsko je připravené předat Spojeným státům všechny svoje stíhačky MiG-29, uvedl dnes mluvčí polské diplomacie. Podle portálu gazeta.pl to může znamenat, že Severoatlantická aliance pak letouny předá Ukrajině, která o podporu vzdušné obrany dlouhodobě žádá.

Západ v reakci na ruskou invazi zavedl vůči Moskvě řadu sankcí, je jich už více, než v minulosti za několik let zavedl vůči Íránu a Severní Koreji (kvůli jejich jadernému programu), uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na specializovaný server Castellum.

Americká společnost McDonald’s dnes oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu dočasně uzavře všech svých 850 restaurací v Rusku. Obchodní aktivity v Rusku přerušují také američtí výrobci nealkoholických nápojů Coca-Cola a PepsiCo a kavárenská síť Starbucks. Francouzská kosmetická firma L'Oréal mezitím sdělila, že v Rusku uzavře své obchody a pozastaví tam investice. Vývoz do Ruska pozastavuje také italský výrobce luxusních automobilů Ferrari.

Obchodní činnost v Rusku kvůli válce zastavila nově americká společnost IBM, už dříve to udělaly desítky zahraničních firem. IBM také oznámila, že na pomoc obětem konfliktu přispěje částkou 250.000 dolarů (asi 5,9 milionu Kč) organizaci Člověk v tísni a stejnou částku obdrží i polská humanitární akce (PAH). Ukrajinci a cizinci včetně Čechů poslali na zvláštní účet zřízený na podporu ukrajinských ozbrojených sil více než deset miliard hřiven (přes 7,8 miliardy korun), informovala agentura Interfax-Ukrajina.

Ukrajinský prezident volá po ještě ostřejších sankcích, včetně bojkotu ruské ropy či plynu. Výzvu vyslyšely Spojené státy, které se podle amerického prezidenta Joea Bidena nebudou podílet na dotování Putinovy války. Biden řekl, že USA chápou, že mnoho amerických spojenců nebude schopných udělat to samé. Upozornil také, že rozhodnutí pocítí i Američané a že ceny pohonných hmot nadále porostou. Británie souběžně oznámila, že postupně ukončí dovoz ruské ropy a ropných produktů do konce roku 2022 a zvažuje i ukončení dovozu zemního plynu.

S takto rázným postupem ale nesouhlasí například Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze Evropa nemá náhradní řešení. Německá ministryně Annalena Baerbocková uvedla, že by zákaz dovozu ruské ropy v Německu vyvolal chaos, což by pro Kreml znamenalo výhru. Závislost na ruském plynu plánuje letos o dvě třetiny snížit EU, uvedla v prohlášení Evropská komise. Na nutnosti umenšit vázanost na ruské energie se shodli i premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kteří jednali s britským premiérem Borisem Johnsonem v Londýně.

Rusko v pondělí večer poprvé od napadení Ukrajiny pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. Tuto možnost v ruské státní televizi naznačil ruský vicepremiér Alexandr Novak, který ale zároveň uvedl, že Moskva "ještě takové rozhodnutí nepřijímá", protože by z něj nikdo neměl prospěch. Agentura Reuters dnes s odvoláním na operátora plynovodu Jamal-Evropa a ruského dodavatele Gazprom napsala, že ruského plynu proudí do Evropy přes Ukrajinu i přes Polsko stále dost. I tok plynovodem Nord Stream 1 pod Baltským mořem byl dnes ráno na stabilní úrovni.

Rusko od středy 8:00 SEČ zastaví palbu a je připraveno v dohodě s Ukrajinou utvořit humanitární koridory vedoucí z měst Kyjev, Černihiv, Sumy, Mariupol, Charkov a dalších. S odvoláním na ruské úřady o tom dnes informovala agentura TASS. Bližší informace Moskva zašle ve středu brzy ráno ukrajinské vicepremiérce Iryně Vereščukové. Rusko zavedení humanitárních koridorů z obléhaných měst oznámilo už v předchozích dnech, kromě dnešní evakuace města Sumy však doposud skončily neúspěchem. Bojující strany se vzájemně obviňovaly z porušování dočasného příměří.

Ze severoukrajinského města Sumy se během dnešního dočasného příměří evakuovalo 5000 civilistů. Podle agentury Unian to uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková, která potvrdila, že přibližně 1700 z nich byli zahraniční studenti. První z civilistů již bezpečně dorazili do středoukrajinské Poltavy. Příměří v oblasti bylo přerušeno jednou poblíž kontrolního stanoviště, uvedl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Agentura Reuters už dříve evakuaci ze Sum označila za první úspěšný "humanitární koridor" od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

On-line přenos:

Související

Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy