Taktika ruské armády sází na bezohledné ničení stále více ukrajinských měst

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

Ukrajinské informace o středečním ruském zásahu nemocnice v Mariupolu dnes Moskva zpochybnila na několika úrovních. Podle Lavrova byl objekt v době útoku už dávno bez pacientů a v rukou ukrajinských radikálů; ruské ministerstvo obrany navíc později vůbec popřelo, že by na město byly prováděny letecké údery. Ukrajina tvrdí, že při náletu zahynuli tři lidé včetně dítěte a 17 osob bylo zraněno a že útok se týkal nemocnice včetně porodního oddělení. Útok kritizovala řada zahraničních státníků včetně britského premiéra Borise Johnsona či jeho českého protějšku Petra Fialy.

Na Ukrajině se dnes podle viceprezidentky Iryny Vereščukové otevřelo sedm koridorů pro evakuace z měst obléhaných ruskou armádou. Začít měla i v Mariupolu, kde lidé žijí několik dní bez vody a elektřiny, ale také dnes se musel humanitární konvoj kvůli bojům vrátit. Naproti tomu oblast města Sumy mohlo opustit 12.000 civilistů. Z Izjumu v Charkovské oblasti se podařilo přepravit 2000 lidí a další odjeli z okolí Kyjeva. Podle starosty Vitalije Klička už z hlavního města uprchla přibližně polovina z 3,5 milionu obyvatel. Evakuace byly plánované i jinde, ale bližší informace o nich zatím nejsou.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) z Ukrajiny kvůli válce dosud odešlo 2,3 milionu lidí. Téměř 1,5 milionu jich překročilo hranice do Polska. Do Česka podle nynějších odhadů může postupně přijít přes 400.000 uprchlíků, z údajů mobilních operátorů vyplývá, že zatím dorazilo kolem 200.000.

Předseda Evropské rady Charles Michel dal před dnešním večerním neformálním jednáním lídrů unijních zemí najevo, že EU se zamýšlí nad dalšími kroky, které by přiměly Moskvu ukončit agresi na Ukrajině. Unie se chce také postupně zbavit závislosti na ruském plynu a posílit společnou obranu. Francouzský prezident Emmanuel Macron a představitelé některých dalších západoevropských států jsou ale proti tomu, aby se Ukrajině nabídla rychlá cesta do evropského bloku.

V podpoře Ukrajiny pokračují mimo jiné Spojené státy: Sněmovna reprezentantů schválila federální rozpočet na letošní fiskální rok, který obsahuje 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun) na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině.

Británie přidala na svůj sankční seznam ruského miliardáře a majitele fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče, podnikatele Olega Děripasku, šéfa ropného koncernu Rosněfť Igora Sečina a blízké spolupracovníky prezidenta Vladimira Putina.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přiznal, že ruská ekonomika zažívá šok, a sankce Západu označil za bezprecedentní ekonomickou válku. Její důsledky ale podle něj budou minimalizovány. Lavrov prohlásil, že Rusko nynější ekonomickou krizi zvládne a do budoucna již nikdy nebude chtít být na Západu ekonomicky závislé.

Ruská vláda dnes kvůli protiruským sankcím zakázala export více než 200 druhů zboží. Jde o telekomunikační, zdravotnické, automobilové, zemědělské, elektrické a technické vybavení, železniční vagony, letadla, kontejnery, turbíny. Do 31. srpna pozastaví i vývoz pšenice, krmného zrna, žita, ječmene a kukuřice.

Podle hlavního ekonomického poradce ukrajinské vlády Oleha Ustenka ruské síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu korun). Válka způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená a druhá funguje na výrazně nižší úrovni.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov tvrdí, že ruské síly už zničily na tři tisíce vojenských objektů. Ukrajina podle něj dosud přišla o 98 bojových letounů, 110 bezpilotních letadel, 144 protiletadlových raketových systémů, 88 radiolokátorů, 1007 tanků a dalších obrněných vozidel.

On-line přenos: