Papež František dnes ve Vatikánu jmenoval 13 nových kardinálů. Jedním z nich je washingtonský arcibiskup Wilton Gregory, který se stal prvním Afroameričanem, který bude zastávat tuto vysokou funkci v katolické církvi. Ve skupině byli duchovní z Afriky, Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Dva asijští kardinálové kvůli koronavirové epidemii do Říma nepřijeli.
Na slavnostním zasedání sboru kardinálů bývají většinou tisíce přítomných, dnes si mohli nově jmenovaní do baziliky svatého Petra kvůli epidemii pozvat každý maximálně deset hostů. Papež novým kardinálům předal prsten a kardinálský červený biret.
Ve skupině je devět mužů mladších 80 let - ti budou mít právo zasedat v konkláve při případné volbě nového papeže.
Pro Františka byla dnešní konzistoř (shromáždění kardinálů) už sedmá od jeho jmenování papežem v roce 2013. Ze současných 128 možných členů papežského volebního sboru jmenoval František 57 procent. Osmnáct z jím jmenovaných pochází ze zemí, jež dosud nikdy zastoupení mezi kardinály neměly. Jak píše agentura Reuters, s každou konzistoří tak Argentinec František zvyšuje šanci na to, že jeho nástupce stejně jako on nebude z Evropy.
Ve svém kázání dnes František přítomné vyzval, aby nadále upírali zrak k Bohu, vyhýbali se jakékoli korupci a nepodlehli světskému způsobu života.
Všichni, kdo byli v bazilice, až na Františka, měli roušky. Jmenovaní si je sejmuli jenom když poklekli před papežem; podle Reuters jediný Gregory tak neučinil. Byl jedním z několika nových kardinálů, kteří museli před dnešním jmenováním strávit ve Vatikánu deset dní v karanténě.
Pope Francis has elevated Archbishop Wilton Gregory to cardinal, the first African American in Catholic history to hold that rank. https://t.co/fBiTEcWrZ3 pic.twitter.com/jrSOepuVV1
— CNN (@CNN) November 28, 2020
Arcibiskup Gregory upozornil, že papež "jmenoval kardinály ze zemí, které je předtím nikdy neměly, a evidentně chce, aby složení kardinálského sboru bylo odrazem velké různorodosti (katolické) církve". Nově jmenovaní kardinálové působí vedle Itálie, Vatikánu a USA také mimo jiné v Bruneji, Chile, Rwandě a na Filipínách.
Wilton Gregory se stal washingtonským arcibiskupem, což je nejprestižnější funkce v americké katolické církvi, loni v květnu. Ve funkci kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za to, že zneužívá náboženství pro politické cíle, a podpořil protesty proti rasové diskriminaci.
S příštím americkým prezidentem Joem Bidenem, který podle AFP bude po Johnu Kennedym teprve druhým americkým prezidentem katolického vyznání, chce čerstvý kardinál podle svých slov navázat dialog. Ohledně vztahu s příštím americkým prezidentem ale není katolická církev v USA jednotná, a to kvůli názorům Bidena na potraty, které nejsou v souladu s katolickou doktrínou.
Konzervativnější část amerických biskupů si v polovině listopadu vymínila vznik skupiny, která má vyřešit otázku, zda lze Bidena připustit k přijímání. Skupině předsedá detroitský arcibiskup Allen Vigneron, který je považován za jednu z hlavních osobností konzervativního křídla.
Související
Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo
Trump znovu nepochopitelně kritizoval papeže. Rubio právě míří do Vatikánu
Vatikán , Papež František , Wilton Gregory (kardinál) , římskokatolická církev , Joe Biden , USA (Spojené státy americké) , černoši
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
COP31: Na Zemi hromadí teplo, dosud nevídaným a zrychlujícím se tempem
před 3 hodinami
USA tlačí na Rusko, aby povolilo Evropě účastnit se mírových jednání
před 4 hodinami
Počasí se do konce týdne výrazně oteplí, pak se teploty propadnou
včera
Za rok, dva, nebo pět, pokud Putin dostane Donbas, na Ukrajinu se vrátí, tvrdí Zelenskyj
včera
Po čtyřech hodinách skončilo první kolo mírových jednání. Lavrov odmítl návrhy na bezpodmínečné příměří
včera
Babiš se letos nezúčastní oslav 17. listopadu. Ostuda, ale od agenta StB se to dalo čekat, reaguje opozice
včera
Studenti obsadili Prahu. Stovky lidí se sešly na podporu veřejnoprávních médií
včera
Merz podmíní rozpočet EU jednomyslnou podporou Ukrajiny. Babišovi se to nelíbí, Fico mluví o vydírání
včera
COP31: Americký exministr John Kerry vyzval svět, aby následoval Čínu
včera
V Abú Dhabí začaly mírové rozhovory o válce na Ukrajině
včera
Hegseth označil snahu o impeachment za divadlo. Jak proces probíhá a co šéfovi Pentagonu hrozí?
včera
Evropský lídr po rozhovoru s Putinem mírní nadšení: Od jednání s Ruskem nic nečekejte, Kreml žádný mír nechce
včera
Merzův poradce i šéf štábu tajemníka NATO. Kdo odcestoval do Abú Dhabí na mírová jednání s Ruskem?
včera
Hegseth čelí impeachmentu. Kongres ho obvinil z vedení nelegální války s Íránem
včera
Hackeři získali tajná data Moskvy. Odhalili, kolik Rusů zemřelo během války na Ukrajině
včera
Po devíti měsících začínají mírové rozhovory mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. Za účasti EU a NATO
včera
Měsíční výhled počasí. V noci má přituhovat, tvrdí meteorologové
9. listopadu 2026 22:01
Policie vyšetřuje pokus o vraždu v rodině na Plzeňsku. Podezřelé je dítě
9. listopadu 2026 21:09
V Česku se má posílit protidronová ochrana kritické infrastruktury
9. listopadu 2026 20:13
Babišova vláda schválila investice do zdravotnictví. Chce i další páky ohledně cen energií
Do fakultních nemocnic a dalších ministerstvem zdravotnictví přímo řízených zdravotnických zařízení chce vláda Andreje Babiše (ANO) do roku 2034 investovat více než 68 miliard korun na strategické a další významné projekty. Záměr ministerstva zdravotnictví schválil kabinet na pondělním zasedání.
Zdroj: Jan Hrabě