Před sedmdesáti lety stanovila ženevská konvence OSN o uprchlících právo běženců na bezpečný azyl a povinnost států chránit je, konstatuje editorial serveru The Guardian. Prestižní britský deník tvrdí, že Evropa se zřejmě rozhodla připomenout si toto výročí opuštěním některých klíčových principů úmluvy.
Odstrašit všechny
Během letošního roku již zahynula téměř tisícovka osob při pokusu překročit Středomoří, konstatuje renomovaný deník s tím, že jde o čtyřnásobek počtu obětí za stejné období loni. Přiznává, že v mnoha případech šlo o ekonomické migranty, jiné ale prchali před perzekucí.
"Evropě je to stále více jedno," kritizuje The Guardian. Naznačuje, že kontinent zvolil krutou strategii, kterou je odradit a odstrašit všechny od podobné cesty.
K prozatím poslední tragédii došlo minulý týden, kdy zahynulo nejméně 57 lidí poté, co se u libyjského pobřeží v silném větru převrátila jedna z lodí, připomíná britský server. Podotýká, že námořní hlídky vysílané Itálií a evropskými institucemi se drží výrazně dál na širém moři, čímž pravděpodobnost podobných katastrof zvyšují.
Provozovatelé lodí nevládních organizací jsou taháni po soudech a jejich plavidla jsou zabavována, upozorňuje editorial. Doplňuje, že při pasivitě Evropy jsou tisíce zoufalých mořeplavců zadržováni libyjskými bezpečnostními složkami a posíláni do detenčních center, kde bují sexuální násilí, mučení a zneužívání.
V Řecku se zase velký počet běženců ocitl v bezčasí, často v bídných přelidněných táborech, uvádí The Guardian. Poukazuje, že po ničivém požáru tábora Moria na ostrově Lesbos v loňském září Evropská komise v rychlosti připravila novou dohodu o migraci a azylu, která zdůrazňuje potřebu vyváženosti ostrahy hranic a humanitárních ohledů, avšak členské státy EU se zatím nedohodly na přesídlovacích kvótách a procedurách zažehnání krize.
Na řecké hranici s Tureckem byly rozmístěny ohlušující zvukové kanóny, které mají migranty odhánět, a podél hraničních přechodů se buduje ocelový zátaras v trumpovském stylu, nastiňuje prestižní deník. Naznačuje, že jeho nadcházejícím úkolem možná bude zadržet tisíce Afghánců prchajících před Tálibánem, kteří se momentálně pohybují v Turecku.
Brutální demonstrace síly
"V Řecku a dalších zemích dochází k mnoha případům, kdy jsou uprchlíci vyhoštěni, aniž by jejich žádosti o azyl byly posouzeny," tvrdí liberální server. Zdůrazňuje, že toto odporuje zmíněné konvenci z roku 1951, ale politici jednají rychle a odcizují se i dalším principům zakotveným před sedmdesáti lety.
Dánská vláda v čele s tamní sociální demokracií například schválila zákon, který umožňuje přesouvat uchazeče o azyl do tisíce kilometrů vzdálených třetích zemí, než bude jejich žádost posouzena, dává příklad britský deník. Připomíná, že přiznaným cílem dánské premiérky Mette Frederiksenové je zamezit podávání dalších žádostí o azyl.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Kabinet Frederiksenové se také snaží donutit k návratu do vlasti tisíce syrských uprchlíků, přestože tento krok pravděpodobně skončí u Evropského soudu pro lidská práva, uvádí editorial. Doplňuje, že Británie zase kriminalizuje migranty, kteří využívají nelegální cesty, což je má přinutit k tomu, aby žádosti o azyl podávali jinde.
"Evropa se sprostě, neeticky uchyluje ke kruté strategii 'pevnosti' založené na brutální síle a odstrašení," kritizuje The Guardian. Vyzdvihuje, že uprchlíci přitom tvoří jen 0,6 % evropské populace a počty nelegálních migrantů snažících se dostat do Evropy se nedávají srovnat se situací před šesti lety, kdy vrcholila občanská válka v Sýrii a německá kancléřka Angela Merkelová pronesla slavnou větu: “Wir schaffen das.” (Zvládneme to, pozn. redaktora)
Liberální deník věří, že při efektivním řízení a solidaritě mezi zeměmi je humánní přístup k tomuto složitému problému možný a chybí pouze politická vůle. Od migrační krize v roce 2015 totiž ráz diskuze udává populistická pravice, konstatuje editorial.
Politiky hlavního proudu vystrašil vzestup Mattea Salviniho, Viktora Orbána, Marine Le Penové či Nigela Farage, tudíž jim zkameněla srdce, potlačili své svědomí a uprchlíkům odepřeli férové zacházení, nebere si servítky prestižní deník. Deklaruje, že tento nedostatek morálních ambicí zrazuje ducha velkého humanitárního průlomu, k němuž došlo při podpisu konvence o uprchlících před sedmdesáti lety.
Související
Trumpova administrativa zostřuje migrační represe: USA přezkoumají všechny zelené karty občanů z 19 zemí
Trump po střelbě ve Washingonu trvale zastaví migraci ze zemí třetího světa. Cizincům sebere dotace a dávky
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák