Po akcích na podporu Navalného zahájily ruské úřady 67 stíhání

Od 23. ledna zahájily ruské úřady nejméně 67 trestních stíhání v souvislosti s protestními akcemi na podporu ruského opozičního přestavitele Alexeje Navalného. Dnes o tom napsal informační portál Nastojaščeje vremja s odkazem na ruský mediální projekt OVD-Info, který sleduje policejní zásahy. Od ledna bylo na ruských protestních akcích podle stejného zdroje zadrženo přes 11.400 osob.

Nejvíce trestních stíhání, tedy 36, bylo zahájeno na základě článku trestního zákoníku, který se týká násilí členům bezpečnostních složek, které ale nepředstavovalo ohrožení na životě, a také pohrůžek použitím násilí. Šesti dalším zavdalo příčinu údajné porušení "dopravních článků", tedy údajné bránění provozu nebo ohrožení bezpečného používání dopravních prostředků. Čtyři stíhání byla zahájena na základě obvinění z výzev k hromadným nepokojům, čtyři kvůli údajnému chuligánství a stejný počet kvůli vandalismu. Další osoby úřady stíhají za zapojení nezletilých do protispolečenské činnosti, úmyslné poškození majetku a výzvám k extremismu.

Největší pozornost vzbudilo trestní stíhání zahájené kvůli obvinění z porušení hygienických pravidel po demonstraci z 23. ledna, jíž se účastnilo také 19 lidí, kteří měli být v koronavirové karanténě. Na základě tohoto trestního stíhání úřady provádějí prohlídky, zadržují spolupracovníky Navalného Fondu boje s korupcí a další aktivisty nebo jim ukládají domácí vězení. K dnešnímu dni je v této kauze stíháno 10 osob.

Penzistka z města Ulan-Ude na Dálném východě dostala za opakované porušení zákona o hromadných akcích administrativní pokutu ve výši 250.000 rublů (71.750 korun), informoval dnes server tayga.info. Natalju Filonovovou policie zadržela na demonstraci na podporu Navalného 31. ledna. Podle seniorčina advokáta ji na policejní oddělení odváželi vleže, ženin stav se po zadržení zhoršil natolik, že potřebovala hospitalizaci. Žena čelí obvinění z opakovaného porušení zákona o hromadných akcích a neuposlechnutí příkazu příslušníka policie.

Alexej Navalnyj byl zadržen 17. ledna po svém příletu do Ruska z Německa, kde se zotavoval z loňské otravy. Následující den mu soud uložil 30denní vazbu. Protestní akce za jeho osvobození se konaly v mnohých ruských městech 23. a 31. ledna. Minulý týden soud rozhodl o nahrazení podmíněného trestu odnětí svobody ve výši 3,5 roku ne nepodmíněný. Vzhledem k době, kterou Navalnyj strávil v domácím vězení, soud aktivistovi uložil trest odnětí svobody ve výši dvou let a osmi měsíců. V den soudu se konala další protestní akce.

Související

Více souvisejících

Policie Rusko Rusko Alexej Navalnyj Demonstrace v Rusku

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy