Prezident Alijev: Ázerbájdžán nemá v úmyslu bojovat na arménském území

Alijev dnes jednal v Baku s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavusogluem. Po schůzce řekl, že pro krok arménského premiéra Nikola Pašinjana, který se v sobotu obrátil na Rusko s žádostí o vojenskou pomoc, není důvod. Moskva v reakci na žádost oznámila, že poskytne pomoc na základě dřívější smlouvy o bezpečnostní spolupráci v případě, že se boje rozšíří také na arménské území. Nic takového však Ázerbájdžán neplánoval a neplánuje, ujistil jeho lídr.

Çavusoglu v souvislosti se schůzkou s Alijevem podle agentury TASS sdělil, že Turecko bude "bratrský Ázerbájdžán" podporovat. Neupřesnil ale, v čem bude pomoc kromě oficiálních návštěv spočívat.

Arménská vyšetřovací komise dnes podle agentury TASS obvinila Turecko, že do oblasti Náhorního Karabachu posílá syrské bojovníky, a to civilními letadly. Arménské ministerstvo obrany pak uvedlo, že v místě bojů byl zajat druhý voják ze Sýrie. Ázerbájdžán však dříve informaci o přítomnosti cizích účastníků v bojích popřel.

Současné boje o Náhorní Karabach začaly před více než měsícem a jsou nejkrvavějšími v dané oblasti za více než 25 let. Náhorní Karabach, který je pod vojenskou kontrolou Arménie, uvádí 1166 zabitých vojáků a 45 mrtvých civilistů. Ázerbájdžán vojenské ztráty nezveřejňuje, avšak oznámil smrt 91 civilistů.

Ozbrojený konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem původně vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.