První náznak míru mezi Ruskem a Ukrajinou? Základy, které překonají krizi, jsou na stole, tvrdí ministr

„Od 1. srpna plulo skrze ukrajinské přístavy 53 plavidel pro zásilky obilí, z toho 27 již z Ukrajiny odplulo zase pryč,“ doplnil Akar při konferenci v istanbulském Společném koordinačním centru po boku generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese. Toto centrum zaměstnává úředníky z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Dohlíží na černomořský export ukrajinského obilí a hnojiv.

Guterres si prohlédl plavilo SSI Invincible II, které pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů. „650 tisíc metrických tun obilí a jídla je na cestě zásobit obchody po celém světě,“ uvedl generální tajemník. Loď plula do ukrajinského přístavu Čornomorsk.

Akar i Guterres upozornili na důležitost tohoto vývozu. „Tento vývoz pomůže překonat krizi, která ovlivňuje celý svět. Především sníží ceny potravin,“ sdělil turecký ministr.

Rusko a Ukrajina jsou hlavními světovými vývozci hnojiv. Jde například o močovinu, potaš a různé fosfáty. „V případě nedostatku hnojiv v roce 2022 by v roce 2023 hrozil nedostatek jídla. Vývoz více jídla a hnojiv z Ukrajiny a Ruska je pro budoucí konzumentské ceny a zklidnění komoditních trhů kritické,“ upozornil Guterres.

Dodal, že jsme na začátku dlouhého procesu. „Už jsme ale ukázali potenciál této kritické dohody pro celý svět,“ řekl.

20 milionů tun ukrajinského obilí a kukuřice před uzavřením dohody musely zůstávat v Oděse. Po měsících diplomatických jednání po celém světě se podařilo v srpnu konečně uzavřít dohodu, která zastavila rychlý růst cen obilovin.

Po setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským a tureckým prezidentem Erdoganem z minulého týdne ve Lvově Guterres oznámil, že jsou vidět náznaky stabilizace světových potravinových trhů. Později také vyzval rozvinuté státy k pomoci zaostalejším. „Pohyb tohoto obilí tolik neznamená pro země, které si ho nemůžou dovolit,“ varoval minulý pátek v Oděse.

„Je čas na masivní a štědrou podporu rozvojových zemí, ať si mohou nakoupit obilí z libovolného přístavu. Především pak lidé. Rozvojové země potřebují přístup k financování tohoto obchodu, nyní. Potřebují úlevu od dluhů, nyní. Potřebují zdroje k investování pro své lidi, nyní,“ dodal Guterres.

Výkonný ředitel Světového potravinového programu David Beasley varoval, že v akutní nejistotě, zda budou mít jídlo, je v letošním roce 345 milionů lidí. V roce 2019 to bylo 135 milionů. „50 milionům lidí ze 45 zemí světa aktuálně hrozí hladomor. Je potřeba, aby například země z okolí Perského zálivu zasáhly a zabránily katastrofě,“ shrnul Beasley.

Minulé krize s vysokými cenami jídla mezi lety 2007 až 2008 a následně z let 2010 až 2012 podpořily nepokoje po celém světě. Včetně Arabského jara na Středním východě.

Experti na potravinovou bezpečnost varovali před velkým geopolitickým riskem, pokud nebudou podniknuty důležité kroky. „Letos vidíme politickou destabilizaci na Srí Lance, v Mali, Čadu a Burkině Faso. Nepokoje a protesty jsou v Keni, Peru, Pákistánu či Indonésii. Toto jsou jen známky toho, že se věci zhorší,“ upozornil Beasley.

Od začátku války Ukrajina vyvezla deset milionů tun potravin, z toho dva miliony v srpnu. Loni od března do července země vyvezla 19,5 milionu tun potravin, tedy více než dvakrát tolik.

Ukrajina i Rusko patří k největším exportérům obilí. Nemožnost převážet zemědělské komodity přes Černé moře v prvních měsících války vyvolala obavy o zásobování potravinami v chudších zemích, hlavně v Africe a na Blízkém východě.