Putin dal najevo podporu Lukašenovi, slíbil mu miliardový úvěr

Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Šéf Kremlu Lukašenkovi při jejich setkání v Soči, které trvalo přes čtyři hodiny, slíbil, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, čímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici.

Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na 100.000 lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.

"Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení," řekl dnes v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.

Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko dialog totiž doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s "ulicí". Místo toho nechává brutálně zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.

Lukašenko Putinovi za podporu projevil velkou vděčnost. "Zachoval jste se velmi čestně, lidsky, proto vám osobně děkuji, i všem Rusům, všem těm, kdo byl pro to podpořit nás v tomto povolebním období," prohlásil. Řekl také, že poslední události "nám ukázaly, že se musíme držet blíž našeho staršího bratra a spolupracovat ve všech otázkách, včetně ekonomiky".

Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila "červenou čáru", tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.

Putin dnes podal Lukašenkovi pomocnou ruku. "Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme," oznámil podle agentury TASS. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na sociální síti Putinovi ale vzkázala že tuto půjčku Bělorusové splácet nebudou. "Doufám, že si Putin uvědomuje, že splácet tento úvěr bude muset Lukašenko, nikoli náš lid," napsala Cichanouská, jež podle mínění velké části Bělorusů volby vyhrála a kterou úřady výhrůžkami donutily utéct do Litvy.

Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou "zálohu" pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně "posledního diktátora v Evropě", jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jednání novinářům oznámil, že významným výsledkem setkání prezidentů je dohoda o tom, že od běloruských hranic se tyto připravené zálohy ruských bezpečnostních sil nyní stáhnou.

Otazníky v této souvislosti vyvolala nynější účast jednotky ruské elitní výsadkářské divize na společném vojenském cvičení v Bělorusku, které má být zaměřené na boj proti terorismu. Putin dnes ujišťoval, že se všichni - kolem 300 vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky - po skončení manévrů vrátí do svých kasáren v Rusku.

Peskov důrazně odmítl názory, že Rusko podporuje Lukašenka, aby mohlo v Bělorusku zřídit své vojenské základny. "O tom se (dnes) nejednalo," řekl.

Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. "Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti," naznačil diplomaticky ruský prezident.

Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.

Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin "zdůvodnil" vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.

Putin také nazval "logickým, aktuálním a účelným" návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.

Související

Vladimir Putin

Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Vladimir Putin

Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Západ před dalším stupňováním konfliktu na Ukrajině a prohlásil, že Moskva je připravena použít všechny dostupné zbraně včetně jaderných v případě napadení ruské kaliningradské exklávy.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Alexandr Lukašenko ,  Rusko ,  Bělorusko ,  Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 41 minutami

August Hanning

Německem otřásá skandál, který nemá obdoby. Zatkli bývalého šéfa rozvědky, čelí podezření ze špionáže a velezrady

Německou politickou a bezpečnostní scénou otřásl mimořádný skandál, který nemá v novodobé historii země obdoby. V úterý ráno byl ve svém domě v Nordwalde nedaleko Münsteru zatčen osmdesátiletý August Hanning, bývalý šéf německé zahraniční rozvědky BND. Spolkové státní zastupitelství ho podezřívá ze závažných trestných činů včetně velezrady, vyzrazení státního tajemství a špionáže ve prospěch cizí zpravodajské služby. Muž, který v letech 1998 až 2005 stál v čele jedné z nejvýznamnějších bezpečnostních složek v Evropě, byl zástupci policie odveden v neprůstřelném vozidle do vazby.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Sezóna respiračních onemocnění přichází. Do Česka dorazily statisíce vakcín proti chřipce

S příchodem chladnějšího podzimního počasí začíná v České republice nová sezóna respiračních onemocnění a zdravotníci důrazně připomínají význam včasné prevence. Do tuzemska již dorazilo přibližně 540 tisíc dávek vakcín proti chřipce a v průběhu října a začátku listopadu budou následovat další sta tisíce dávek. V letošním roce se počítá s celkovým dodáním o patnáct procent vyššího množství očkovacích látek než v minulé sezóně. Od začátku září již zdravotníci zaznamenali přibližně 22 tisíc aplikovaných dávek, přičemž hlavní vlnu zájmu očekávají v následujících týdnech.

před 2 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT

Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí v úterý dopoledne oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.

před 3 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube

Belgický fyzik Francis Halzen získal prestižní Nobelovu cenu za fyziku za svůj rozhodující přínos k vývoji Neutrinové observatoře IceCube na Jižním pólu a za objevy v oblasti vysoce energetických neutrin astrofyzikálního původu. 

před 3 hodinami

Facebook Sébastien Lecornu

Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Francii zachvátila masivní vlna protestů, do kterých se zapojili studenti, jejich rodiče i odborové svazy. Demonstranti vyšli do ulic ve více než třiceti městech po celé zemi, včetně Paříže, Marseille, Nice, Nantes, Lyonu či Lille, aby vyjádřili svůj ostrý nesouhlas s dlouhodobým podfinancováním středních škol. Hnutí, které původně začalo jako série drobných protestů v pařížském regionu, se v průběhu posledních týdnů proměnilo v celonárodní vlnu nespokojenosti zasahující téměř celý vzdělávací systém.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení na volebním mítinku v Nebrasce naznačil, že by Írán mohl „zlikvidovat“ dvě významná kalifornská města, Los Angeles a San Diego. Jeho výroky vyvolaly okamžitou a mimořádně tvrdou vlnu kritiky ze strany vedoucích představitelů Kalifornie. Tento lidnatý stát bývá dlouhodobě terčem ostré rétoriky Trumpovy administrativy, avšak nejnovější slova šéfa Bílého domu posunula vzájemnou nevraživost na zcela novou úroveň.

před 5 hodinami

British Airways, ilustrační fotografie

Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů

Dopravní letoun společnosti British Airways mířící z Londýna do Chicaga musel v pondělí po náhlém poklesu výšky o 28 tisíc stop (přibližně 8 500 metrů) vyhlásit stav nouze a vrátit se na letiště Heathrow. Důvodem prudkého klesání nad územím Irska byla technická závada spojená s dekompresi v kabině, která si vyžádala automatické vypadnutí kyslíkových masek pro cestující.

před 5 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku

Francie se připravuje na masivní vlnu celonárodních protestů, ke kterým vyzvali organizátoři studentských hnutí. Reagují tak na narůstající napětí v oblasti školství, kde studenti středních a vysokých škol požadují výrazné zvýšení investic do vzdělávacího systému. Pondělní akce vedly k úplnému nebo částečnému zablokování více než pěti set škol po celé zemi a situace v ulicích francouzských měst se zásadně vyhrocuje po sérii střetů s policií, které přinesly vážná zranění i masové zatýkání.

před 6 hodinami

Donald Trump

Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval

Popularita amerického prezidenta Donalda Trumpa klesla podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění na historické minimum. Průzkum agentur Reuters a Ipsos ukázal, že práci šéfa Bílého domu v současnosti schvaluje pouhých 32 procent Američanů. Tento výrazný propad přichází v kritické době, pouhý měsíc před nadcházejícími průběžnými volbami, které rozhodnou o budoucí kontrole nad americkým Kongresem.

před 7 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci

Osmadvacetiletá laborantka Výzkumného protimorového ústavu v sibiřském Šelechově zemřela po nákaze neznámým zápalem plic. Událost vyvolala obavy z možného úniku nebezpečné infekce, neboť zařízení se specializuje na výzkum moru a dalších závažných chorob. Ruské úřady v reakci na úmrtí poslaly do izolace desítky lidí a v regionu zavedly přísná protiepidemická opatření.

před 8 hodinami

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?

Francie v současné době čelí největší vlně studentských protestů za poslední desetiletí. To, co původně začalo jako lokální demonstrace na předměstí severně od Paříže na podporu stávkujících učitelů, se během několika týdnů rozrostlo v celonárodní krizovou situaci, se kterou si francouzská vláda neví rady. Stovky středních škol po celé zemi musely uzavřít svůj provoz a bezpečnostní složky vzaly do vazby více než pět tisíc lidí, přičemž ve většině případů jde o nezletilé studenty bez předchozího trestního rejstříku.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou

Americký prezident Donald Trump schválil popravu Nidala Hasana zastřelením popravčí četou. Hasan byl v minulosti odsouzen za masovou střelbu na vojenské základně Fort Hood v Texasu, k níž došlo v roce 2009. O rozhodnutí hlavy státu informoval Pentagon v pondělí večer. Tímto krokem případ jednoho z nejtragičtějších útoků na americké vojáky na domácí půdě dospěl k finálnímu rozhodnutí o způsobu exekuce.

před 10 hodinami

Praha

Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro nadcházející čtyři týdny. Meteorologové v něm očekávají postupný pokles denních i nočních teplot a srážkově chudší období. Nadcházející dny přinesou pozvolný přechod k typickému podzimnímu charakteru počasí bez výraznějších výkyvů. Ve srovnání s minulým obdobím se očekává stabilnější vývoj meteorologické situace na celém území.

včera

Eurofighter Royal Saudi Air Force

Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů

Koalice vedená Saúdskou Arábií zahájila rozsáhlou leteckou kampaň proti Íránem podporovaným povstalcům z řad Húthíů v Jemenu. Do vojenské akce s názvem Úsvit Jemenu se zapojilo na sto stíhacích letounů, které poskytují leteckou podporu jednotkám mezinárodně uznávané jemenské vlády. Letecké údery směřovaly na pozice povstalců podél pobřeží Rudého moře i na severní oblasti včetně hlavního města Saná. Vládním silám se podle prohlášení koalice podařilo zajistit leteckou ochranu strategického průlivu Báb al-Mandab.

včera

Alexus Grynkewich

Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko

Severoatlantická aliance připravuje nový komplexní plán strategické obrany zaměřený na odražení případné ruské agrese proti svému východnímu křídlu. Strategický koncept nazvaný „Teorie vítězství“ (Theory of Victory) počítá s masivním zapojením bezpilotních prostředků a systémů využívajících umělou inteligenci přímo do obranných struktur aliance. 

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za fyziologii nebo medicínu

Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala trojice vědců za průlomový výzkum fungování lidského mozku. Ocenění udělované Karolinska Institutem ve Stockholmu obdrží Karl Deisseroth, Peter Hegemann a Georg Nagel za své objevy v oblasti světlem ovládaných iontových kanálů a optogenetiky. Finanční odměnu ve výši dvanácti milionů švédských korun si všichni tři laureáti rozdělí rovným dílem. Výzkumníci svými pracemi položili základy metody, která umožňuje přesně řídit činnost nervových buněk v živém mozku pomocí světelných paprsků.

včera

Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou

Ve Valdštejnské zahradě v Praze se dnes sešlo téměř tisíc návštěvníků z řad studentů, diplomatů i široké veřejnosti, aby společně uctili Havlův trvalý odkaz pro českou demokracii. Předseda Senátu Miloš Vystrčil spolu s manželkou zesnulého prezidenta Dagmar Havlovou odhalili novou pamětní desku. Celý slavnostní akt proběhl v symbolické atmosféře třicátého výročí ustavující schůze Senátu České republiky, k němuž se váže i letošní motto Věrný svobodě.

včera

včera

Pedro Sánchez

Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby

Španělský ministerský předseda Pedro Sánchez v pondělí v televizním projevu oznámil vyhlášení předčasných parlamentních voleb, které se uskuteční 29. listopadu. Reagoval tak na páteční rozhodnutí parlamentu, který zamítl nouzová opatření jeho menšinové vlády určená k řešení akutní bytové krize. Sánchez, který vládne od roku 2018, využil tento krok k výzvě vůči voličům v době rozsáhlých společenských protestů a rostoucího politického napětí v zemi.

včera

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy