Putin dal najevo podporu Lukašenovi, slíbil mu miliardový úvěr

Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Šéf Kremlu Lukašenkovi při jejich setkání v Soči, které trvalo přes čtyři hodiny, slíbil, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, čímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici.

Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na 100.000 lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.

"Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení," řekl dnes v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.

Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko dialog totiž doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s "ulicí". Místo toho nechává brutálně zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.

Lukašenko Putinovi za podporu projevil velkou vděčnost. "Zachoval jste se velmi čestně, lidsky, proto vám osobně děkuji, i všem Rusům, všem těm, kdo byl pro to podpořit nás v tomto povolebním období," prohlásil. Řekl také, že poslední události "nám ukázaly, že se musíme držet blíž našeho staršího bratra a spolupracovat ve všech otázkách, včetně ekonomiky".

Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila "červenou čáru", tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.

Putin dnes podal Lukašenkovi pomocnou ruku. "Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme," oznámil podle agentury TASS. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na sociální síti Putinovi ale vzkázala že tuto půjčku Bělorusové splácet nebudou. "Doufám, že si Putin uvědomuje, že splácet tento úvěr bude muset Lukašenko, nikoli náš lid," napsala Cichanouská, jež podle mínění velké části Bělorusů volby vyhrála a kterou úřady výhrůžkami donutily utéct do Litvy.

Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou "zálohu" pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně "posledního diktátora v Evropě", jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jednání novinářům oznámil, že významným výsledkem setkání prezidentů je dohoda o tom, že od běloruských hranic se tyto připravené zálohy ruských bezpečnostních sil nyní stáhnou.

Otazníky v této souvislosti vyvolala nynější účast jednotky ruské elitní výsadkářské divize na společném vojenském cvičení v Bělorusku, které má být zaměřené na boj proti terorismu. Putin dnes ujišťoval, že se všichni - kolem 300 vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky - po skončení manévrů vrátí do svých kasáren v Rusku.

Peskov důrazně odmítl názory, že Rusko podporuje Lukašenka, aby mohlo v Bělorusku zřídit své vojenské základny. "O tom se (dnes) nejednalo," řekl.

Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. "Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti," naznačil diplomaticky ruský prezident.

Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.

Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin "zdůvodnil" vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.

Putin také nazval "logickým, aktuálním a účelným" návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.

Související

Vladimír Putin

Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu

Ruský prezident Vladimir Putin označil miliardáře Elona Muska za skutečného génia v souvislosti s omezením rychlosti satelitního internetu Starlink, které komplikuje ukrajinské operace. Musk už dříve potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Petr Pavel

Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem

Český prezident Petr Pavel uskutečnil ve středu 28. října telefonický rozhovor se svým finským protějškem Alexandrem Stubbem, během něhož oba státníci koordinovali své kroky v oblasti zahraniční politiky a mezinárodní bezpečnosti. Ústředním bodem vzájemné debaty byla nedávná jednání, která finský prezident absolvoval společně s norským premiérem Jonasem Gahrem Størem, když hovořili s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Více souvisejících

Vladimír Putin ,  Alexandr Lukašenko ,  Rusko ,  Bělorusko ,  Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 1 hodinou

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 4 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 7 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 8 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 8 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Martin Kupka

Opoziční lídři chtějí jednat s Babišem. Jde jim o ČT a Český rozhlas

Předsedové všech opozičních stran iniciují společné jednání o budoucnosti veřejnoprávních médií. Zúčastnit se ho mají předsedové všech sněmovních stran, generální ředitelé České televize a Českého rozhlasu a nezávislí odborníci. V dopise adresovaném předsedovi vlády vyzývají k hledání široké politické a odborné shody na stabilním financování a účinných pojistkách nezávislosti obou institucí. Od premiéra očekávají návrh konkrétního termínu prvního setkání.

včera

Aktualizováno včera

Václavák na podporu ČT a ČRo zaplnily tisíce lidí. Začalo se v symbolickém čase

Symbolicky od 16:36 probíhalo shromáždění na podporu veřejnoprávních médií, jejichž financování se snaží změnit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Na protest v dolní části pražského Václavského náměstí dorazily tisíce lidí a předcházel mu průvod části účastníků z Kavčích hor. Lidé se dnes sešli i v dalších městech po Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy