Putin dal najevo podporu Lukašenovi, slíbil mu miliardový úvěr

Ruský prezident Vladimir Putin dal dnes najevo podporu běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který doma čelí největším protestům od svého nástupu k moci před 26 lety. Šéf Kremlu Lukašenkovi při jejich setkání v Soči, které trvalo přes čtyři hodiny, slíbil, že Rusko poskytne jeho zemi úvěr ve výši 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun).

Řekl také, že vzniklou situaci si musejí vyřešit sami Bělorusové bez tlaku zvenčí, čímž měl ovšem na mysli hlavně podporu vyjadřovanou západními zeměmi běloruské opozici.

Protesty v Bělorusku vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž úřady vyhlásily vítězem Lukašenka. Opozice to považuje za podvod a výsledek voleb neuznala ani EU. Každou neděli se podle odhadů opozice i novinářů v Minsku protestů účastní na 100.000 lidí, kteří přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil dál žádají odchod Lukašenka a nové volby.

"Jsme pro to, aby sami Bělorusové, bez napovídání a tlaku zvenčí, klidným způsobem a dialogem projednali tuto situaci a dospěli ke společnému řešení," řekl dnes v Soči svému běloruskému protějšku ruský prezident.

Zřetelně tím kriticky mířil na podporu vyjadřovanou v evropských metropolích opozici. Není však jasné, zda mělo jít i o pobídku, aby autoritářský běloruský vůdce přistoupil na dialog s oponenty. Lukašenko dialog totiž doposud rozhodně odmítá s tím, že nebude jednat s "ulicí". Místo toho nechává brutálně zatýkat demonstranty a opoziční předáky vězní nebo vyhání ze země.

Lukašenko Putinovi za podporu projevil velkou vděčnost. "Zachoval jste se velmi čestně, lidsky, proto vám osobně děkuji, i všem Rusům, všem těm, kdo byl pro to podpořit nás v tomto povolebním období," prohlásil. Řekl také, že poslední události "nám ukázaly, že se musíme držet blíž našeho staršího bratra a spolupracovat ve všech otázkách, včetně ekonomiky".

Lukašenko Putinovi také tvrdil, že opozice při protestech v zemi doposud nepřekročila "červenou čáru", tedy nevyšla z rámce přípustného jednání. Vysvětlení proč policie lidi zatýká jen kvůli účasti na demonstracích a tvrdě jsou pronásledováni opoziční vůdci, však nezaznělo.

Putin dnes podal Lukašenkovi pomocnou ruku. "Dohodli jsme se, že Rusko v této obtížné chvíli poskytne Bělorusku státní půjčku 1,5 miliardy dolarů, a my to splníme," oznámil podle agentury TASS. Dodal, že o poskytnutí tohoto úvěru už nyní jednají ministři financí.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská na sociální síti Putinovi ale vzkázala že tuto půjčku Bělorusové splácet nebudou. "Doufám, že si Putin uvědomuje, že splácet tento úvěr bude muset Lukašenko, nikoli náš lid," napsala Cichanouská, jež podle mínění velké části Bělorusů volby vyhrála a kterou úřady výhrůžkami donutily utéct do Litvy.

Ochotu podpořit Lukašenka dal už Putin dříve najevo tím, že na žádost běloruského prezidenta vytvořil ruskou "zálohu" pořádkových sil, která by měla být v sousední zemi nasazena, ale jen v nezbytně nutném případě. I když Putin vyjádřil předpoklad, že tento případ nenastane, obavy z možné ruské intervence k záchraně "posledního diktátora v Evropě", jak se Lukašenkovi přezdívá, trvají.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po jednání novinářům oznámil, že významným výsledkem setkání prezidentů je dohoda o tom, že od běloruských hranic se tyto připravené zálohy ruských bezpečnostních sil nyní stáhnou.

Otazníky v této souvislosti vyvolala nynější účast jednotky ruské elitní výsadkářské divize na společném vojenském cvičení v Bělorusku, které má být zaměřené na boj proti terorismu. Putin dnes ujišťoval, že se všichni - kolem 300 vojáků a 70 kusů bojové a speciální techniky - po skončení manévrů vrátí do svých kasáren v Rusku.

Peskov důrazně odmítl názory, že Rusko podporuje Lukašenka, aby mohlo v Bělorusku zřídit své vojenské základny. "O tom se (dnes) nejednalo," řekl.

Šéf Kremlu za svou podporu zjevně očekává vstřícnější postoj Lukašenka k prohloubení integrace obou zemí. "Rusko je i nadále odhodláno dodržovat všechny naše dohody, včetně dohod vyplývajících ze smlouvy o svazovém státě a dohodě o kolektivní bezpečnosti," naznačil diplomaticky ruský prezident.

Putin usiluje o užší vazby s Běloruskem v rámci svazového soustátí dlouhodobě. Lukašenko to dosud odmítal a obviňoval Moskvu, že chce Bělorusko pohltit. Jeho současná pozice je ovšem oslabená právě kvůli protestům proti výsledkům prezidentských voleb.

Dohodou o kolektivní bezpečnosti Putin "zdůvodnil" vytvoření zálohy pořádkových sil pro Bělorusko.

Putin také nazval "logickým, aktuálním a účelným" návrh Lukašenka na změnu běloruské ústavy. Lukašenko vyjádřil ochotu uspořádat nové volby hlavy státu až po schválení úprav v základním zákonu země. Opozice s potřebou ústavní reformy sice souhlasí, ale požaduje, aby jí předcházela Lukašenkova demise.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

Více souvisejících

Vladimír Putin Alexandr Lukašenko Rusko Bělorusko Svjatlana Cichanouská

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy