Putin označil vojenské ovládnutí Ukrajiny Severoatlantickou aliancí za hrozbu

Kyjev od svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexe Krymu a od vypuknutí povstání proruských separatistů na východě země na jaře 2014, které označuje za ruskou agresi, usiluje o vstup do NATO. Zatím však od aliance nezískal ani akční plán otvírající cestu k budoucímu členství.

"Tato hrozba má pro nás zásadní význam. Formálně se (Ukrajina) nemusí stát členem NATO, ale vojenské ovládnutí území se již děje. A reálně to vytváří hrozbu pro Ruskou federaci," prohlásil Putin podle agentury Interfax během dnešního jednání diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči na jihu Ruska.

Putin nynější situaci přirovnal ke sjednocování Německa na konci 80. let minulého století, "kdy ze všech stran ujišťovali (Sovětský svaz), že po sjednocení Německa se infrastruktura NATO v žádném případě nepohne na východ, ale v praxi (Moskvu) podvedli, a teď se ptají, kde jsou papíry (s tehdejšími sliby)".

Infrastruktura NATO se po dvojím rozšíření ustavičně přibližuje k Rusku; momentálně v Rumunsku a v Polsku zřídili systémy protiraketové obrany s odpalovacími zařízeními, ze kterých lze odpalovat i střely s plochou dráhou letu Tomahawk, tedy útočné zbraně, tvrdil ruský prezident.

Ministři obrany NATO dnes schválili nový plán, jak čelit ruským hrozbám. Aliance vylepší svůj arzenál i obranu proti raketovým i hackerským útokům.

Americký ministr obrany Lloyd Austin v úterý ujišťoval v Kyjevě, že Rusko nemá právo vetovat ukrajinské přání stát se součástí aliance. Austin také v Kyjevě označil Rusko za překážku míru na Ukrajině. USA podle ministra hodlají pokračovat v podpoře obranné reformy, která povede k tomu, že Ukrajina splní kritéria členství v NATO.

Washington za vojenskou pomoc požaduje, aby Kyjev pokročil v reformách a zejména v potírání korupce. Tyto reformy mají vést k posílení spolupráce s NATO. Ale ani Američané, ani Evropané se zjevně nechystají výrazně uspíšit integraci Ukrajiny do aliance, poznamenala agentura AFP.

Putin v debatním klubu hovořil na nejrůznější témata - od potřeby zachovat právo veta stálých členů Rady bezpečnosti OSN, přes kontroverzní uplatňování zákona o "zahraničních agentech" v Rusku až po 30. výročí zániku Sovětského svazu. Rozpad sovětské říše připsal nejen tehdejší strnulosti a absenci změn, ale i "dogmatikům z obou stran, reakcionářům i pokrokářům".

"Revoluce není řešením, ale cestou k prohloubení krize. Ani jedna revoluce nestála za škody, které lidstvu způsobila," zdůraznil ruský prezident, který se po dvou desetiletích u moci aktuálně charakterizuje jako politický konzervativec. Připustil, že Západ má právo na vlastní hodnoty, ale vyzval jej, aby je Rusku nevnucoval.

"S údivem sledujeme, co se děje v zemích, které se pokládají za vlajkové lodě pokroku. Samozřejmě tyto sociální a kulturní otřesy, které se odehrávají ve Spojených státech a v západní Evropě, nejsou naše věc a nepleteme se do toho. Kdosi je v západních zemích přesvědčen, že agresivní vymazávání celých stránek vlastních dějin, obrácená diskriminace většiny v zájmu menšin či požadavky zřeknout se tak základních věcí, jako je matka, otec, rodina či rozdílná pohlaví, představují podle jejich názoru pohyb k obrodě společnosti. Je to jejich právo, ale my je prosíme, aby s tím k nám nechodili. Máme jiný názor," řekl Putin.