Putin vybídl Kyjev k přímým jednáním se separatisty. V Donbasu ruští vojáci nejsou, zopakoval

Ruský prezident Vladimir Putin naléhal na ukrajinské vedení, aby přistoupilo na přímé rozhovory s proruskými separatisty ve východoukrajinském Donbasu v zájmu vyřešení konfliktu, jakož i na zakotvení autonomie Donbasu v ukrajinské ústavě. Na dnešní tiskové konferenci v Moskvě také odmítl myšlenku přehodnocení mírových dohod z Minsku, jak se o tom zmínil jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj. Problém podle něj nelze vyřešit zbraněmi.

Boje mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a Ruskem podporovanými separatisty si od jara 2014 vyžádaly na 13.000 mrtvých; Moskva přímé zapojení do konfliktu stále popírá.

Vladimir Putin tento měsíc v Paříži poprvé jednal o řešení konfliktu se Zelenským, a to za účasti německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Dnes nevyloučil následnou schůzku v tomto složení, pravděpodobně v dubnu - pokud bude mezitím v Donbasu dosaženo změn k lepšímu.

"Je potřebný přímý dialog (mezi Kyjevem a vedením povstaleckých republik v Donbasu), který chybí," zdůraznil. "Hlavní problém tkví v tom, že chybí přání vyřešit tento problém v dialogu s lidmi," prohlásil. "Sotva se ale problém podaří vyřešit silovým způsobem," dodal.

Putin opět popřel přítomnost ruských vojsk v Donbasu. "Nejsou tam cizí vojska, tam je místní milice, síly sebeobrany, které jsou složeny z místních obyvatel," prohlásil. Naznačil, že tanky a další těžké zbraně pocházejí od "sympatizující země", ale tak se děje i v jiných lokálních konfliktech a je to "jejich technika" (separatistů).

Upozornil také, že zvláštní postavení Donbasu má být zakotveno v ukrajinské ústavě, a ne v podobě zákona, který se pravidelně o rok prodlužuje. "Bez toho se nepohneme," dodal.

"Velmi mě znepokojilo prohlášení prezidenta Zelenského ohledně přehodnocení minských dohod. Pak celá situace může uvíznout ve slepé uličce," varoval Putin.

Za známky k lepšímu nicméně označil zahájené odpoutání vojsk znepřátelených stran z klíčových míst, ale chybu vidí v tom, že se tak neděje po celé frontové linii. Snížil se také počet přestřelek, ale nadále k nim dochází. "Jsou tu klady i znepokojivé věci, ale celkově má smysl pokračovat," usoudil.

Putin na dotaz ukrajinského novináře také ujistil, že Moskva se snaží dospět s Kyjevem k nové dohodě o tranzitu a dodávkách ruského zemního plynu, a to v podobě, která by byla přijatelná i pro Ukrajinu. "Zachováme tranzit přes Ukrajinu. Otázka zní, v jakém objemu a na jaké období. Je to výhodná trasa, i když delší a dražší než přes Balt," poznamenal se zřetelem na podmořský plynovod Nord Stream, který přivádí ruský plyn do Německa po dně Baltského moře. "Věřím, že se domluvíme. Jsme na cestě k této dohodě," dodal.

Stávající dohoda o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy vyprší na konci roku.

Související

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

Více souvisejících

Vladimír Putin Rusko Ukrajinská krize Donbass Doněck Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova

Vnitropolitická krize na Ukrajině se dále vyostřuje v důsledku nedávného odvolání populárního ministra obrany Mychajla Fedorova prezidentem Volodymyrem Zelenským. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy