Západ se snaží rozšířit model obdobný Severoatlantické alianci i do Asie a Tichomoří, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na moskevské konferenci o mezinárodní bezpečnosti, která se koná v parku Patriot u hlavního města, souběžně s fórem Armija-2022. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na téže konferenci obvinil NATO, že usiluje o nadvládu nad světem.
"Vidíme, že kolektivní Západ se snaží rozšířit do asijsko-tichomořského regionu svůj blokový systém obdobný NATO v Evropě. S tímto cílem vytváří agresivní vojensko-politické pakty, jako je AUKUS a další," řekl Putin.
Nový bezpečnostní pakt známý jako AUKUS uzavřely loni v září Austrálie, Británie a Spojené státy.
Putin také zdůraznil, že "mnohopolární svět, vybudovaný na mezinárodním právu a spravedlivějších vztazích (mezi státy) otvírá nové možnosti pro boj proti společným hrozbám, jako jsou regionální konflikty, šíření zbraní hromadného ničení, terorismus a počítačová kriminalita".
"NATO shodilo masku. Agresivní charakter paktu přestali skrývat za formulace o výlučně obranném zaměření koaliční činnosti. Dokumenty strategického plánování aliance nyní potvrzují nároky na světovou nadvládu. Do oblasti zájmů Severoatlantické aliance byla zapojena Afrika, Blízký východ a asijsko-tichomořský region," řekl Šojgu podle agentury TASS. Podle agentury Interfax také uvedl, že kvůli přistoupení Finska a Švédska do NATO mění Rusko přístupy k obraně ruského území. Tvrdil také, že vstup Finska a Švédska do NATO nijak nesouvisí s ruskou operací na Ukrajině, sbližování obou zemí s aliancí již trvalo mnoho let. Šojgu také prohlásil, že operace ukrajinské armády se plánují ve Washingtonu a Londýně. Západní rozvědky podle něj také poskytují souřadnice cílů a nastavení zbraní kontrolují západní specialisté. Šojgu nicméně podle agentury Reuters uvedl, že Rusko nepotřebuje na Ukrajině použít jaderné zbraně.
Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching na počátku února při jednání v Pekingu uvedli, že jsou proti jakémukoliv dalšímu rozšiřování NATO a shodli se také na tom, že Spojené státy mají "negativní vliv" na vztahy mezi státy v Tichém a Indickém oceánu. Odsoudili rovněž vojenskou spolupráci mezi USA, Británií a Austrálií (AUKUS).
Putinem nařízená ruská invaze na Ukrajinu, která dnes pokračuje 174. dnem, vyvolala největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Přiměla také Finsko a Švédsko k podání přihlášky do NATO, zatímco Putin tažení proti Ukrajině odůvodňoval snahou zabránit dalšímu rozšiřování aliance. Členské státy NATO po ruské agresi poskytly Ukrajině podporu a vojenskou pomoc, přímo se však do konfliktu nezapojily. Ještě dříve nevyhověly ukrajinským žádostem o přijetí do aliance, ani Kyjevu neposkytly akční plán vedoucí ke členství v NATO.
Červnový summit NATO v reakci na ruský postup na Ukrajině přijal novou strategickou koncepci, rozhodl o posílení východního křídla a pokračující podpoře Kyjeva, ale také o pozvání Švédska a Finska do aliance. Nová koncepce označila Rusko za hlavního protivníka, Čínu za možnou hrozbu.
Související
Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje
Závěry summitu NATO. Deklarace zmiňuje Rusko, Ukrajinu i Írán
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Babiš jednal s černohorským premiérem o evropské integraci a obranné spolupráci
před 1 hodinou
Foldyna stále nesmí domů. Soud prodloužil předběžné opatření
před 1 hodinou
Nebezpečné počasí. Meteorologové varovali před požáry na dalších místech
před 2 hodinami
Babišova vláda chce změnit jednací řád. Premiér prý nedostane více pravomocí
před 3 hodinami
Sparta se na úvod boje o Ligu mistrů utká s Lyonem, pohárové soupeře znají i další české týmy
před 4 hodinami
Trump znovu pohrozil Íránu. Američané zasáhli a znehybnili tanker
před 5 hodinami
Čeští hasiči opět bojují s požárem ve Francii. Lidé museli být evakuováni
před 6 hodinami
Macinka zmínil nové informace v případu Čecha zadrženého v Číně
před 6 hodinami
Rusové zaútočili na ukrajinskou výstavu dronů. Zemřelo nejméně 10 lidí
před 8 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí tropy, vedra mohou být extrémní
včera
Ukrajinské drony soustavně devastují "ruský Amazon". Putin k útokům mlčí
včera
Peníze výměnou za reformy? Třetina zemí se bouří proti revolučnímu plánu EU
včera
Zelenskyj se příští týden sejde v Bílém domě s Trumpem
včera
Nedodržení závazků, se kterým dokážeme žít. První reakce EU na nová Trumpova cla
včera
Armáda zveřejnila nové informace o stavu vojáků po zřícení vrtulníku
včera
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
včera
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
včera
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
včera
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
včera
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Zdroj: Libor Novák