Putinovo Jednotné Rusko si po volbách udrží většinu v parlamentu

Ruská vládní strana Jednotné Rusko si po parlamentních volbách udrží dvoutřetinovou většinu ve Státní dumě (dolní komoře parlamentu), která je nezbytná pro přijímání ústavních změn. Po sečtení 99,84 procenta hlasů má podle agentury Ria Novosti tato prokremelská strana 49,83 procenta hlasů a díky volebnímu systému získá přes 300 křesel v 450členné dumě.

Oproti minulým volbám však ztratila podporu části voličů, podotkla agentura Reuters. Do parlamentu, o jehož složení Rusové rozhodovali od pátku do neděle, se dostanou ještě tři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh. Opozice upozorňuje na volební podvody, průběh voleb kritizuje také zahraničí včetně USA a Evropské unie.

Opozice úřady obvinila z rozsáhlých podvodů při sčítání. Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos tvrdí, že zaznamenali tisíce porušení pravidel po celé zemi včetně výhrůžek vůči pozorovatelům a falšování hlasovacích lístků.

Dnes obavy ze zmanipulování voleb narůstaly. Opozice kritizovala, že volební komise zprvu nezveřejňovala výsledky internetového hlasování v Moskvě, kde po internetu odevzdaly hlasy téměř dva miliony voličů. Vládní strana mívá v Moskvě tradičně nízkou podporu. Výsledky internetového hlasování v Moskvě nakonec zveřejněny byly, jak ale podotkl opoziční internetový list Meduza, údaje jsou velmi nepřehledné a je potřeba se probírat výsledky hlasování v jednotlivých okrscích.

"Takzvaná zvolená Státní duma je samozřejmě nelegitimní, neuznáváme ji," napsal na twitteru Leonid Volkov, blízký spolupracovník vězněného klíčového opozičníka Alexeje Navalného. "Speciální operace, při níž strana, která měla ve volebních průzkumech 30 procent, najednou získá 75 procent míst v parlamentu, je urážkou ruských občanů," napsal v narážce na výsledky Jednotného Ruska v průzkumech.

Evropská unie odsoudila "atmosféru zastrašování", která vládla volbám. Americké ministerstvo zahraničí sdělilo, že ruským občanům nebylo umožněno, aby "vykonali svá občanská práva".

V parlamentu zasednou vedle poslanců za Jednotné Rusko také komunisté, kteří si od minulých voleb v roce 2016 polepšili a nyní jsou průběžně na druhém místě se ziskem 18,94 procenta hlasů. Jednotné Rusko a komunisty následuje nacionalistická Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského s necelými osmi procenty hlasů a strana Spravedlivé Rusko s více než sedmi procenty. Nově založená strana Noví lidé má podle dílčích výsledků 5,3 procenta hlasů. Poslední tři jmenované strany se podle agentury AFP dají z velké části považovat za spojence Kremlu.

Podle předběžných údajů Jednotné Rusko, které má vazbu na prezidenta Vladimira Putina, nezopakuje výsledek z minulých voleb, kdy mělo přes 54 procent hlasů. Tiskové agentury to spojují s poklesem popularity strany v důsledku horšící se ekonomické situace v zemi i s obviněním z korupce, které proti současnému vedení země vznáší opozice vedená nyní vězněným opozičním předákem Alexejem Navalným. K poklesu zisků Jednotného Ruska patrně přispělo i taktické hlasování, ke kterému vyzývali Navalného spojenci a které spočívalo v podpoře toho z kandidátů v jednomandátových obvodech, který měl největší šanci uspět v souboji s reprezentantem vládní strany, podotkla agentura Reuters. V mnoha případech doporučení Navalného týmu směřovala k volbě komunistů. Samotného Navalného a řadu jeho spojenců úřady z voleb vyřadily.

V Moskvě, kde již bylo sečteno 100 procent hlasů, vyhrálo Jednotné Rusko se ziskem 36,98 procenta, uvádí agentura TASS. Opoziční server Meduza si povšiml, že přestože mnoho opozičních kandidátů v hlavním městě až do poslední chvíle vedlo, těsně před sečtením všech hlasů je předběhl prokremelský politik. Například v době, kdy bylo sečteno 99,57 procenta hlasů, stála na vrcholu žebříčku v jednom z okruhů nezávislá kandidátka Anastasija Brjuchanovová. Po konečném sečtení si ale vítězství připsala politička za stranu Spravedlivé Rusko, která je považována za loajální ke Kremlu. Zisk Brjuchanovové nakonec podle oficiálních výsledků klesl téměř o 4 procenta.

Vůdce ruských komunistů Gennadij Zjuganov podle listu Kommersant uvedl, že ruská komunistická strana neuznává výsledky z distančního elektronického hlasování v Moskvě v případě jednomandátových okruhů a požádá o prošetření. Komunisté podle něj v tomto hlasování v metropoli "suverénně vyhráli". Někteří zástupci komunistů přitom svolali své příznivce na dnešní večer k protestům na moskevském Puškinově náměstí. Vedení Moskvy protest nepovolilo, přesto na něj podle zpravodajského webu Meduza dorazilo asi 200 lidí.

Úřady podle Reuters prohlásily, že celkově byly volby v pořádku. Ústřední volební komise tvrdí, že zaznamenala pouhých 12 případů falšování hlasovacích lístků v osmi regionech a že výsledky z těchto volebních místností anuluje. Kreml je podle mluvčího prezidenta s výsledky voleb spokojen a volební klání považuje za otevřené a férové.

Výsledek voleb zřejmě nezmění politickou scénu v Rusku, podotkl Reuters, podle něhož jí bude nadále dominovat prezident Putin, jenž je u moci - coby prezident nebo premiér - od roku 1999.

Volební účast v parlamentních volbách byla podle agentury Interfax kolem 51,7 procenta. Rusové souběžně s novým složením dolní komory parlamentu na řadě míst volili také oblastní sněmy a gubernátory.

Volby do ruské dolní komory parlamentu jsou smíšené - polovina mandátů ve 450členné dumě je rozdělena podle stranických kandidátních listin a dalších 225 poslaneckých míst je obsazeno většinovou volbou v jednomandátových okruzích.

Související

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 
Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

Více souvisejících

Rusko volby v Rusku

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 1 hodinou

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 2 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 5 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 6 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 8 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 9 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

včera

včera

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy