Ropu, kterou nechce Evropa, pošleme do Asie, řekl místopředsedy ruské vlády

Evropa se snaží ukončit svou závislost na ruských energiích. Ve středu zveřejnila Evropská komise (EK) plán za 210 miliard eur (5,2 bilionu Kč), který by měl pomoct dosáhnout tohoto cíle do roku 2027 a zároveň urychlit přechod k obnovitelným zdrojům.

Do Evropy denně proudí asi čtyři miliardy barelů ruské ropy, řekl Novak. Rusko je podle něj nyní připravenou tyto dodávky přesměrovat. V dubnu byla těžba v Rusku asi o jeden milion barelů denně nižší, v květnu ale vykazuje růst o 200.000 až 300.000 barelů denně a příští měsíc se počítá s dalším růstem.

Novak zdůraznil, že těžba v Rusku se postupně obnovuje. Země bude podle něj schopna nalézt nové vývozní trhy, protože její zdroje energie jsou konkurenceschopné.

Část ropy od Ruska nakupuje Indie, která se rozhodla k západním sankcím namířeným proti Moskvě nepřipojit. Největší demokracie světa ale Rusko přiměla, aby jí dalo nižší cenu a tohoto rabatu se nechce vzdát. Indie je po Spojených státech a Číně třetím největším dovozcem ropy na světě. Ruská ropa v Indii zatím tvoří jen velmi malou část ropného mixu.

Podle dnešních informací agentury Bloomberg vyjednává Čína s Ruskem o nákupu levné ruské ropy do svých strategických rezerv. Pro asijskou zemi to představuje příležitost, jak levně doplnit své rozsáhlé strategické zásoby.

"Ruská ropa – typu Ural či Sokol – se obchoduje třeba s třetinovou slevou oproti severomořské ropě Brent, jejíž cena představuje světový standard," poznamenal ve svém dnešním komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Kovanda poznamenal, že Čína může i díky nákupu levné ruské ropy vytvářet citelný tlak na zmírňování inflace u sebe doma. "Vítězem střetu mezi Západem a Ruskem tak i proto může být právě ona," konstatoval ekonom.