Před pěti lety odstartovala v Rusku série rozsáhlých pouličních protestů, během kterých desetitisíce obyvatel v mnoha městech napříč zemí dávaly najevo své rozhořčení z korupce zakořeněné ve vládních kruzích, stejně jako nesouhlas s chystanou reformou penzí, která zvyšovala věk odchodu do důchodu. Ruský politický analytik Andrej Kolesnikov působící v nezávislém think tanku Carnegie Moscow Center v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz při této příležitosti stručně nastínil, jaké bylo pozadí tehdejších protestů, jak ovlivnily ruskou vnitropolitickou situaci i to, jaká je možnost protestovat za současné situace, během ruského vojenského útoku na Ukrajinu.
Jako spouštěč demonstrací před pěti lety se často označuje film On vam ne Dimon poukazující na údajné korupční jednání tehdejšího ruského premiéra Dmitrije Medveděva. Bylo to skutečně téma korupce, co dokázalo do ulic několika desítek ruských měst dostat desetitisíce nespokojených lidí? Existoval jistá návaznost na předchozí velké politické protesty v zemi, například ty, které v roce 2012 provázely opětovný nástup Vladimira Putina do prezidentské funkce?
Celkově zde existovala kontinuita. Nicméně toto protestní hnutí bylo jiné, mělo odlišné spouštěče. Nemělo žádné organizátory, ani žádné vůdce. A v posledních letech se (v Rusku, pozn. redaktora) nekonají ani tolik opoziční protesty, jako spíše spontánní protesty občanské společnosti. Podobně jako tomu je v případě posledních protiválečných protestů.
Protesty, které začaly na jaře roku 2017, byly početné a trvaly několik měsíců, byť jejich intenzita kolísala. Můžeme s odstupem pěti let říct, jak – pokud vůbec – ovlivnily vnitropolitický vývoj v Rusku?
Jak můžeme pozorovat, postupem času začaly úřady brát takové protesty mnohem vážněji. Nehledě na skutečnost, že (přístup státních orgánů, pozn. redaktora) se stával stále více autoritářský a nekompromisní. A v důsledku toho rozdrcení k potlačení protestního hnutí. Jeho fungování byla zkrátka technicky nemožné za situace, kdy dochází k absolutnímu, totálnímu potlačování.
Jak moc se za uplynulých pět let změnilo Rusko, alespoň co se týká ochoty a možnosti běžných obyvatel vyjádřit svou nespokojenost prostřednictvím veřejných manifestací?
Státní moc se vyvinula z měkkého v tuhé autoritářství, v jehož rámci postupně nezůstal prostor nejen pro protestní hnutí, ale ani pro svobodu médií nebo jiné politické svobody. (V současném Rusku, pozn. redaktora) nacházíme prvky totalitarismu, které reprezentuje logika „kdo není s námi, je proti nám“.
V jednom ze svých komentářů z roku 2020 jste predikoval, že ruský stát čeká existenční krize. Počítal jste, že do čela revolty se nepostaví politická opozice či "cizí agenti" – jak ruský režim často označuje své odpůrce –, ale občanská společnost. Zmínil jste, že sice není organizovaná a nemá vůdce ani strategii, ale vede ji pocit, že je potlačována její lidská důstojnost, přičemž má vůli bránit ji otevřenými protesty. Domníváte se, že toto platí i nadále ve světle ukrajinských událostí?
Ano, současná situace je dalším potvrzením skutečnosti, že protest nemusí být nezbytně organizovanou politickou silou. Protestujícím může být i jeden rozhořčený občan, jak ukazuje nedávný případ Mariny Ovsjannikovové.
(Pozn. redaktora: Marina Ovsjannikovová je ruská novinářka, která dne 14. března 2022 pronikla do živého vysílání zpravodajského pořadu Vremja státem kontrolované, nejsledovanější televizní ruské stanice První kanál, kde na kameru ukázala transparent odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu.)
Související
Ruská policie zadržela desítky novinářů na protestu na Rudém náměstí
Lidé protestující proti mobilizaci se v Rusku střetli s policií
Demonstrace v Rusku , Rusko , Andrej Kolesnikov (politický analytik)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 1 hodinou
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 1 hodinou
ANO lže, jako když Rudé právo tiskne. Tentokrát o důchodech
před 2 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 3 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 4 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 4 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 5 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 6 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 7 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 8 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 15 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.
Zdroj: David Holub