USA a Německo ovlivnily ruské volby? Kremlu teče do bot a šíří konspirace

Komise uvedla, že její prioritou je vyšetřit, zda za protivládními protesty, které proběhly v souvislosti s nedávnými komunálními volbami v Rusku, nestojí zahraniční vlivy. Je náhoda, že například v Moskvě ztratila ruská vládní strana Jednotné Rusko třetinu křesel?  "Musíme být připraveni přijmout jakákoliv legislativní opatření, která ochrání naší suverenitu," řekl předseda Komise Vasil Piskarev. Vyloučená není ani spolupráce s orgány činnými v trestním řízení a dalšími represivními složkami.

Od července zmítají ruskou metropoli Moskvu víkend co víkend tisícové protesty požadující svobodné a demokratické volby. Výše zmíněná komise se stala předmětem kritiky už poté, co vyloučila opoziční a nezávislé kandidáty. Díky tomu bude moci Jednotné Rusko i nadále ovládat Moskevskou Dumu, byť ve volbách značně ztratilo. Spravedlivé Rusko a Komunistickou stranu Ruska však nelze považovat za silnou opozici, neboť dlouhodobě hájí zájmy Kremlu. I tak to ale lze vnímat jako projev nespokojenosti se současným systémem.

Policie už v této souvislosti zatkla několik demonstrantů, včetně čelních představitelů ruské opozice vyloučeného prezidentského kandidáta Alexeje Navalného a aktivistku Ljubu Sobolovou. "Cílem vytvoření Komise je odvrátit pozornost od reálných problémů. Je to snaha o diskreditaci protestů tím, že se z nich stane agenda řízená cizí mocí, což ale není vůbec pravda," řekla 31letá právnička a politická aktivistka Sobolová serveru Euronews.

Za pravdu jí dal i Andrej Kolešnikov, politický analytik moskevského thinktanku Carnegie, podle něhož za vytvořením Komise skutečně stojí politické krize z posledních dob. "Protesty se současnému systému začínají čím dál víc dostávat mimo kontrolu, že už si je nemůže dovolit přehlížet," řekl Kolešnikov serveru Euronews.

"Strašení zahraničním vlivem je specialitou ruské vlády a ruského prezidenta Vladimíra Putina. Cílí tím především na vlastenectví ruského národa, kterému se představa jakýchkoli cizích zásahů do jeho vnitřních záležitostí silně zajídá. Putinova filozofie spočívá v tom, že žádný občan nevyjde do ulic ze své vlastní vůle. V úplně stejném duchu argumentoval i v případě ukrajinského Euromajdanu, který podle něj měly organizovat USA a jiné západní mocnosti. Ty podle něj rovněž stojí za současnými protesty," dodal Kolešnikov.

V nedávno zveřejněném prohlášení uvedla Komise, že si pozve zahraniční novináře a diplomaty k objasnění některých zjištěných skutečností. Poslanci Státní dumy podezírají Velvyslanectví USA a německý magazín Deutsche Welle z publikování informací podporujících protesty, což považují za neoprávněně vměšování se do vnitřních záležitostí Ruska. "Západní propaganda je v posledních letech čím dál agresivnější," řekl Vladimír Žirinovskij, předseda Liberálně demokratické strany Ruska.

Andrej Isajev, místopředseda Putinovy vládní strany Jednotné Rusko, řekl, že je Rusko dlouhodobě obviňováno ze zásahu do svobodných a demokratických voleb jiných zemí, což se ale nikdy neprokázalo. Podle Kolešnikova z think thanku Carnegie existuje reálné riziko, že Komise vydá doporučení k pozastavení činnosti některým nevládním organizacím. 

O jaké organizace a jednotlivce, nebudeme-li mluvit mluvit o zahraničních novinářích a diplomatech, půjde, zůstává momentálně nejasné. Politologové se nicméně domnívají, že se bude jednat o opoziční politiky, kteří se zúčastnili protivládních protestů. "Jako jedna z vůdkyň protestů deklaruji, že nemám žádné vazby na zahraničí, nedisponuji bankovním účtem, ani jiným majetkem, v cizině. Žiji v Rusku a hájím zájmy muskovitů," dodala Sobolová.