Úspěch Kremlu v referendu nejde brát vážně. Odborník na Rusko vysvětlil proč

"O regulérnosti hlasování jsou velké pochyby z celé řady důvodů – už jen to, že se vymyslel tento takzvaný institut všeruského hlasování, který vůbec není součástí ruské legislativy, svědčí o tom, že výsledek má nulovou právní relevanci. Hlasovalo se na okupovaných územích, plus se objevila řada ‚excesů‘ spojených se samotným hlasováním, které nasvědčují tomu, že výsledek nelze brát nijak vážně. Kreml si ho tímto způsobem samozřejmě zařídil,“ konstatoval v rozhovoru pro irozhlas.cz Jan Šír, odborník na Rusko z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

O podvodech a manipulacích informovala nejen ruská nezávislá média a občanské iniciativy, nýbrž i samotní voliči. Jeden manželský pár po příchodu do volební místnosti například zjistil, že jeden z nich už údajně hlasoval. Podobně tomu bylo i s jejich dcerou žijící v úplně jiné části země.

Stížností na průběh referenda obdržela Ústřední volební komise více než 7000. Výjimkou nebyly ani přímé důkazy manipulace ze strany úřadů, včetně například dvojího hlasování - jedno osobně a druhé elektronicky. Zaznamenány byly i případy, kdy si předsedkyně volební komise sahala pod tričko pro schované volební lístky, která pak vhazovala do urny.

Tomu všemu může momentálně ruský prezident vděčit, neboť mu to umožní opět kandidovat v prezidentských volbách. V čele země tak díky tomu setrvá až do roku 2036, nedojde-li do té doby k nějaké revoluci nebo státnímu převratu.

"Zveřejněné výsledky jsou pro Kreml samozřejmě mimořádný úspěch. Smyslem celé této akce bylo pomocí tohoto rituálního aktu demonstrovat jednotu celého národa a soulad s politickou reprezentací ztělesněnou osobou vůdce. Tohle je výsledek, který Putin může vykládat jako potvrzení toho, že za ním Rusové stojí,“ vysvětlil odborník na Rusko.

Dvojí hlasování je kvůli chaosu v Rusku nepostižitelné

Podle amerického deníku The New York Times je ruské hlasování Putinovou "extravagantní show", jejímž hlavním cílem je zlegitimizovat už předem rozhodnuté a naplánované ústavní změny. "Je to divadlo, ale velice důležité a dobře sehrané divadlo,“ vyjádřil se k tomu Greg Yudin, sociolog z Moskevské školy sociálních a ekonomických věd.

Organizace Golos poukázala také na skutečnost, že současné hlasování bylo jedním z "nejméně transparentních" v posledních dvou desetiletích. "Nikdy jsme neměli tolik stížností od lidí, kteří nám říkají, že jsou nuceni volit,“ postěžoval si serveru Moscow Times Grigorij Melkonjants.

Že účast v hlasování byla víceméně povinná, potvrdila i ruská opoziční média. Spousta státních úředníků, učitelů, zaměstnanců ruské pošty, vojáků a lékařů věděla, že když neodhlasuje, pak musí počítat s následky, a to buď v podobě zkrácení odměn, anebo v krajním případě i vyhazovu. Upozornil na to nezávislý server Meduza. Volební komise pak měly kompletní seznam lidí, které si pak následně, jak jsme byli zvyklí před rokem 1989, odškrtávala.

"Za Putina žádné volby nárokům kladeným na svobodný a férový průběh neodpovídaly a do tohoto kontextu plně zapadá i ve středu ukončená akce,“ řekl Šír s poznámkou, že žádné volby v Rusku se neobešly bez nepořádku ve voličských seznamech, které navíc nejsou ani transparentní.

"Díky tomu může člověk hlasovat v podstatě kolikrát chce. Tyto způsoby se špatně odhalují, jsou ale mimořádně efektivní, protože pak nemusíte falšovat výsledky a přepisovat protokoly. To už je trestné a opozice nebo pozorovatelé to mohou napadnout, samotné vícečetné hlasování ale trestné není,“ popsal, jak mohlo dojít ke dvojímu hlasování.

Komentátory zaujala také extrémně vysoká účast a podpora ústavních změn v některých ruských regionech. V Tuvě se k volebním urnám dostavilo například 90 %, z nichž 97 % s nimi souhlasilo. Jediným regionem, v němž se většina vyjádřila proti ústavním změnám, byl Něnecký autonomní okruh nacházející se na severním pobřeží evropské části Ruska.

Vyjdou masy Rusů do ulic?

Pochybnosti o výsledcích hlasování vyjádřila také ruská opozice. Její nejhlasitější představitel Alexej Navalnyj jí dokonce označil za "faleš a obrovskou lež", která vůbec nereflektuje skutečné mínění většiny Rusů. Aktivisté totiž uskutečnili výzkum z projektu "Nět!", v němž nesouhlas s ústavními změnami vyjádřilo 55 % Moskevanů a 63 % obyvatel Petrohradu. Informovalo o něm Rádio Svobodná Evropa.

Podle kritiků navíc nemá "všeruské hlasování" právní oporu. I přesto jsou ale jejich šance na zpochybnění legality i legitimity jeho výsledku mizivé. Během středečního odpoledne se v Moskvě a Petrohradu uskutečnily protesty s účastí několika stovek lidí. Aktivisté na Rudém náměstí dokonce vytvořili číslici 2036, která ukazuje, jak dlouho se může Putin udržet u moci. 

K demonstracím vyzval i Navalnyj, ale požádal veřejnost, aby zatím zůstala doma, dokud se v Rusku nezlepší epidemiologická situace v souvislosti s epidemií koronaviru. "Čeho se Putin bojí nejvíc, je ulice,“ nechal se slyšet s poznámkou, že se Rusko Putina nezbaví, dokud nebudou ulice plnit statisíce nebo dokonce i celé miliony lidí.

"Že by lidi vyšli do ulic jen proto, že bylo zfalšováno nějaké hlasování, které bylo samo o osobě velmi bizarní, tomu nevěřím. Pokud by mělo dojít k protestům, byla by to souhra více faktorů. Rusko trpí celou řadou dlouhodobých systémových problémů, na kterých jedno hlasování vůbec nic nemění,“ vysvětlil odborník na Rusko své skepse vůči potenciálnímu "probuzení" dosud dřímajícího ruského národa z letargie.

V sázce nejsou jenom mocenské zájmy

Reformy nepočítají pouze s posílením Putinovy moci a jeho další setrvání v moskevském Kremlu. Ústava si projde revolucí i v jiných otázkách, včetně těch hodnotových. Manželství bude nově ústavně vymezené jako svazek muže a ženy a ruské domácí právo bude stát nad tím mezinárodním.

"To podstatné, o co v ústavních změnách jde, je nejenom zajistit Putinovi doživotní moc. Je to zejména imunita proti problémům, které mohou nastat a pomalu nastávají. Jeho vláda je totiž spojená s řadou mezinárodních zločinů, ze kterých je potřeba se zodpovídat, a nikde není psáno, že do Moskvy nezačnou chodit žádosti o vydání členů ruského vedení,“ nastínil Šír.

Dále podotkl, že největší země světa má na stole řadu mezinárodních arbitráží, včetně pravomocného rozsudku ve sporu s akcionáři ruské ropné firmy Jukos, podle něhož jim musí vyplatit odškodné ve výši více než 50 miliard dolarů.

"Hlavní součástí reforem je ustanovení o primátu vnitrostátního ruského práva nad mezinárodními smlouvami a rozhodnutími mezinárodních instancí, kterým Rusko podléhá. Představte si, že do Moskvy přijde rozhodnutí o tom, že má zaplatit 50 miliard, a oni na to řeknou: ‚My bychom rádi, ale ústava, kterou schválil celý ruský národ, nám to neumožňuje.‘ To je smyslem celé této akce,“ dokončil.