Rusko nyní spaluje obrovské množství zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů Kč). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se dnes odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě.
Těžební firmy spalují plyn běžně, když se jim nahromadí a nemohou jej vyvézt, anebo když vzniká jako vedlejší produkt, jehož další využití je nerentabilní. Rusko ale teď plyn blízko finských hranic spaluje v situaci, kdy je po něm obrovská poptávka a kdy jeho cena strmě roste.
Analýza společnosti Rystad Energy uvádí, že objem spalovaného plynu se pohybuje kolem 4,34 milionu metrů krychlových za den. Jde o surovinu z nového zařízení na zkapalněný zemní plyn (LNG) v lokalitě Portovaja, severozápadně od Petrohradu. První náznaky, že něco není v pořádku, začaly přicházet od lidí na finské straně hranice. Ti si velkých plamenů na obzoru všimli už na začátku léta.
Portovaja leží blízko kompresorové stanice na začátku plynovodu Nord Stream 1, který přepravuje ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Od poloviny července ale tímto potrubím proudí výrazně méně plynu, což Rusové zdůvodňují technickými problémy. Německo naopak tvrdí, že jde o čistě politickou hru po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Experti ale zaznamenali, že oblast kolem zařízení od června vyzařuje více tepla, což dávají do souvislosti právě se spalováním plynu.
"Ještě nikdy jsem neviděla, že by kolem zařízení na zpracování LNG byly tak velké plameny," řekla Jessica McCarthyová, která se na Miamské univerzitě v americkém státě Ohio věnuje analýze satelitních dat. "Zaznamenali jsme, že obrovský nárůst se objevil někdy v červnu, ale neodezněl. Zůstal nezvykle vysoký," dodala.
Ředitel společnosti Capterio Mark Davis říká, že nynější spalování plynu není náhodné. Podle něho jde o záměrné rozhodnutí, za kterým jsou provozní důvody. Společnost Capterio se specializuje na hledání alternativ ke spalování plynu.
Související
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
Otrava Skripalových i vzpoura wagnerovců. Alexejev stál za řadou aktivit, přesto je Kreml k jeho osudu lhostejný
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Babiš se domnívá, že mírová jednání o Ukrajině se blíží ke zdárnému konci
před 1 hodinou
Zabystřan ve sjezdu zajel olympijské maximum, Janatová ve skiatlonu v TOP 10
před 1 hodinou
Počasí způsobilo oblevu. Sněhu ubylo i na horách, ukazují data
před 2 hodinami
Pohonné hmoty v Česku zdražily, ceny mají stoupat i nadále
před 3 hodinami
Policie objasnila podvod s elektronikou. Škoda činí několik miliard
před 3 hodinami
Hokejový tým se musí obejít bez Zachy z NHL. Přijet má sparťan Chlapík
před 4 hodinami
Babiš chtěl Turkovi zakázat sociální sítě, pokud by byl ministrem
před 4 hodinami
Sáblíková učinila nejtěžší rozhodnutí v životě. Kvůli nemoci nebude na startu závodu na 3000 metrů
před 5 hodinami
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
před 6 hodinami
ZOH: Snowboardistovi Hronešovi se do finále big airu nepodařilo kvalifikovat
před 6 hodinami
Lipavský se ptá Babiše na Epsteinovu kauzu. Navrhuje české vyšetřování
před 7 hodinami
Olympiáda začala. Slavnostní zahájení nabídlo silné okamžiky i propojení se čtyřmi středisky
před 7 hodinami
Babiš označil Brejchovou za ikonu. Klempíř zmínil hlubokou stopu jejího herectví
před 8 hodinami
Zajímavý moment zahájení her. Vance zabraly kamery a ozval se pískot
před 8 hodinami
Pokus o vraždu v Jaroměři. Roli sehrály drogy, zjistili kriminalisté
před 9 hodinami
Trumpova další kontroverze je u konce. Video s Obamovými konečně zmizelo
před 10 hodinami
Vážná nehoda na D1 u Prahy. Převrátil se kamion, dálnice byla večer uzavřená
před 11 hodinami
Počasí se příští týden citelně oteplí. Naměříme až 10 stupňů
včera
Ve věku 86 let zemřela legendární herečka Jana Brejchová
včera
Falešný sníh a vykácené lesy. Miliardové arény pro pár týdnů slávy vytváří v Itálii olympijský přelud
Pierre de Coubertin, zakladatel moderních olympijských her, nebyl myšlence zimní olympiády zpočátku vůbec nakloněn. Téměř dvě desetiletí lobboval za letní hry, zatímco zimní sporty považoval za „zcela zbytečné“ a postrádající jakékoli užitečné uplatnění. Ačkoliv nakonec ustoupil a v roce 1924 se v Chamonix uskutečnil první týden zimních sportů, tehdy jej vnímal pouze jako jakýsi přívěsek k letním hrám v Paříži. Teprve později Mezinárodní olympijský výbor tuto událost zpětně označil za první oficiální zimní olympiádu.
Zdroj: Libor Novák