Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to oznámil nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala dnes agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici.
"Samozřejmě budeme plnit všechny naše závazky vůči našim partnerům, ale rozhodnutí o odchodu z této stanice po roce 2024 bylo přijato," řekl Borisov. "Myslím, že do té doby začneme vytvářet ruskou orbitální stanici," dodal.
Vybudování ruské orbitální stanice (ROSS) bude podle něj hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes na dotaz agentury TASS řekl, že rozhodnutí Ruska odstoupit z projektu ISS po roce 2024 bylo přijato už dříve. Podle agentury AP Borisovovo prohlášení potvrdilo předchozí vyjádření ruských představitelů o záměrech Moskvy opustit Mezinárodní vesmírnou stanici po tomto roce.
Borisov stanul v čele ruské vesmírné agentury v polovině července poté, kdy na této pozici nahradil Dmitrije Rogozina. Do té doby Borisov zastával funkci vicepremiéra, kdy se věnoval otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů.
Rozhodnutí Ruska odejít z ISS přichází v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však americká vesmírná agentura NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na stanici, poznamenala AP.
Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sankce kvůli invazi na Ukrajině.
Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na orbitě vycházejí dobře, stejně jako řídící týmy v americkém Houstonu a Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.
Související
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 2 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 3 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 4 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 5 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 6 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 7 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 10 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák