Rusko svým vojákům u hranic s Ukrajinou začalo posílat i zásoby krve

Rusko svým silám v blízkosti hranic s Ukrajinou začalo v rámci dodávek lékařských potřeb posílat i krev, která by mohla být podána zraněným vojákům, píše agentura Reuters s odkazem na tři nejmenované americké činitele. Jde podle nich o další ukazatel ruské bojové připravenosti.

Současní a bývalí američtí činitelé uvedli, že drobnosti, jako jsou právě zásoby krve, jsou zásadním předpokladem k vyhodnocení toho, zda je Rusko připraveno podniknout invazi na Ukrajinu, pokud by se prezident Vladimir Putin pro takový krok rozhodl. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo proruské povstalce v Donbasu, ale popírá, že by chystalo útok.

O zásobách krve američtí činitelé Reuters informovali pod podmínkou anonymity. Informace podle agentury dodává další kontext rostoucímu počtu amerických varování, že se Rusko připravuje na novou invazi na Ukrajinu a že za tímto účelem hromadí v blízkosti ukrajinských hranic na 100.000 vojáků.

Americký prezident Joe Biden předpověděl, že ruský útok na Ukrajinu je pravděpodobný, zatímco ministr zahraničí Antony Blinken prohlásil, že by Rusko mohlo zaútočit na Ukrajinu ve "velmi krátké době".

Pentagon připustil, že hromadění ruských sil v blízkosti Ukrajiny je provázeno "lékařskou podporou". Informace, že Moskva na místo zasílá i krev, je však detail, který je podle odborníků zásadní k vyhodnocení ruské bojeschopnosti.

"Negarantuje to, že dojde k dalšímu útoku, ale další útok byste neprovedli, pokud byste to (zásoby krve) neměli k dispozici," uvedl Ben Hodges, americký generálporučík ve výslužbě, který nyní pracuje pro Centrum pro analýzu evropské politiky (CEPA).

Ruské ministerstvo obrany na žádost Reuters o komentář dosud nereagovalo.

Bílý dům údajné dodávky krve nekomentoval, poukázal však na opakovaná americká varování ohledně připravenosti ruské armády. Pentagon odmítl komentovat informace zpravodajských služeb.

Tři američtí činitelé, kteří Reuters o zásobách krve řekli, odmítli sdělit, kdy přesně Spojené státy zaznamenaly přesun těchto dodávek k vojákům v blízkosti Ukrajiny.

Rusko mezitím naléhavě požaduje přepracování bezpečnostní architektury v Evropě po skončení studené války. Ruské požadavky bezpečnostních záruk, předložené v prosinci, zahrnují ukončení dalšího rozšiřování NATO, aby se Ukrajina nikdy nemohla připojit, a stažení sil a zbraní aliance z východoevropských zemí, které přistoupily do NATO po studené válce.

Putin dnes upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy.

Biden uvedl, že nepošle americké vojáky bojovat proti Rusům na Ukrajině, ale ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ve čtvrtečním telefonátu sdělil, že Spojené státy a jejich spojenci jsou připraveni jednat rozhodně, pokud Rusko Ukrajinu napadne. Washington a jeho spojenci Rusko rovněž varovali, že by v případě napadení Ukrajiny čelilo tvrdým sankcím.

Podle amerického generála má Rusko u Ukrajiny pozemní, vzdušné i jiné síly

Rusko podle vedení americké armády shromáždilo podél hranice s Ukrajinou útvary mnoha různých druhů a "zjevně" je v jeho možnostech tyto síly použít. Nejvýše postavený americký generál Mark Milley na dnešním brífinku hovořil o přítomnosti pozemních, vzdušných, námořních i jiných formací. Ministr obrany USA Lloyd Austin řekl, že konflikt není nevyhnutelný a že ruský prezident Vladimir Putin má i jiné možnosti než je rozsáhlý útok.

"Ruská federace shromáždila v tuto chvíli více než 100.000 (příslušníků) pozemních sil, vzdušných sil, námořních sil, speciálních jednotek, kybernetických, elektronických jednotek, velení, techniků a dalších schopností podél hranic Ukrajiny," citovala šéfa sboru náčelníků štábů Milleyho televize CNN. Podle Reuters generál soustředění ruských sil označil za největší operaci tohoto druhu od éry studené války.

"Jakkoli se nedomníváme, že prezident Putin učinil konečné rozhodnutí použít tyto síly proti Ukrajině, zjevně je to teď v jeho možnostech," uvedl ministr Austin. Moskva má podle něj několik možností, kromě "uchvácení měst a významných území" jsou to také "nátlakové kroky a provokativní politické kroky", jako například uznání samostatnosti oblastí na východě Ukrajiny, které ovládají proruští separatisté.

Moskva odmítá, že by připravovala útok na Ukrajinu, manévry v blízkosti jejích hranic prezentuje jako svou interní záležitost. Zároveň předložila Západu sadu požadavků spojených s působením NATO a hrozí odvetnými kroky, nebudou-li vyslyšeny. USA a jejich spojenci při tom dávají opakovaně najevo, že nehodlají zakázat Ukrajině vstup do NATO nebo omezit vojenskou přítomnost na východě Evropy, jak Moskva požaduje.

Podle Austina se nyní Spojené státy soustředí na ruské "dezinformace" spojené se situací na Ukrajině a jsou odholány pomoci Ukraině bránit se.

Související

Vladimir Putin

Putin přehání, tvrdí experti po analýze ruského postupu na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin přehání, když hodnotí letošní postup ruské armády na Ukrajině. Podle zahraničních expertů se invazním silám ani zdaleka nepovedlo ovládnout tak velké území, jak tvrdí Kreml. Ukrajinští vojáci byli dokonce v některých měsících těmi úspěšnějšími.
Su-25 ruského letectva

NYT: Ruský plán počítá s porážkou Ukrajiny ještě před letošní zimou

Válka na Ukrajině ukazuje, že je téměř nemožné přinutit zemi ke kapitulaci výhradně prostřednictvím konvenční letecké kampaně. Rusko se však přesto zdá odhodlané tento postup vyzkoušet a spoléhá na masivní útoky. Vzhledem k oslabené ukrajinské protivzdušné obraně a poničené infrastruktuře vidí Moskva příležitost, jak Ukrajinu srazit na kolena ještě před blížící se zimou, píše The New York Times.

Více souvisejících

Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince

V Praze dnes začalo další rozsáhlé dopravní omezení. Technická správa komunikací (TSK) zahájila rozsáhlou výměnu povrchu vozovky na Cínovecké ve směru do centra. Práce ve více než dvoukilometrovém úseku od Mratínského potoka po Rochlickou ulici potrvají do 10. prosince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy