Rusko tvrdí, že dobylo Mariupol. Ne celý, reaguje Zelenskyj

Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, prohlásil dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury TASS v besedě s prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters reagoval, že ač je většina klíčového jihoukrajinského přístavního města pod kontrolou Rusů, v části dál kladou odpor ukrajinské síly. Upozornil, že ve městě je uvězněno 120.000 civilistů, a řekl, že Kyjev se snaží dojednat s Moskvou výměnu zajatců za mariupolské vojáky a civilisty.

Informaci o ovládnutí Mariupolu zpochybnil mimo jiné ukrajinský zpravodajský server Ukrajinska pravda. Ten napsal, že sám Šojgu přiznal, že ve městě zůstává na 2000 ukrajinských obránců. Šojgu řekl, že zbývající ukrajinští bojovníci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. Putin nařídil útok na tento hutní komplex přerušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě. Rusko se rozhodlo pro blokádu Azovstalu, protože ho nemůže dobýt silou, reagoval poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč podle agentury Reuters. "Utrpěli tam (Rusové) velké ztráty. Naši obránci ho nadále drží," dodal Arestovyč.

"Šojgu prezidentovi Putinovi o takzvaném dobytí Mariupolu lhal," píše Ukrajinska pravda. Web poukázal, že ministr obrany sice mluvil o ovládnutí města, ale zároveň řekl, že "zakončení operace" v tamních ocelárnách potrvá ještě "tři nebo čtyři" dny. Také ruská služba stanice BBC uvedla, že velení ukrajinské armády dnes nehlásilo žádné významné změny v první frontové linii.

"Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný," řekl Putin šéfovi resortu obrany při setkání v Kremlu. Podle Reuters rozhodnutí zdůvodnil snahou ochránit životy ruských vojáků. Je prý lepší počkat, až obráncům dojdou zásoby. "Není třeba lézt do těch katakomb a plazit se podzemím průmyslových zařízení, " řekl Putin.

Putin "osvobození" Mariupolu, jak Rusové označují svou okupaci částí Ukrajiny, nazval "úspěchem" a ministrovi pogratuloval. Stanice BBC na svém webu ale napsala, že ve skutečnosti se za posledních několik dní nic podstatného nezměnilo. "Je to součástí pokračující kremelské strategie, která má ruskému lidu namluvit, že vše jde podle plánu," uvedla stanice.

Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014. Útok na ocelárny Azovstal, poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve strategicky důležitém Mariupolu, ohlásili v úterý proruští separatisté z takzvané Doněcké lidové republiky, kteří se podílejí na ruském obléhání a dobývání města. Ukrajinští činitelé přitom obviňovali ruské síly, že na hutní komplex shazují extrémně silné bomby.

Ukrajinské úřady v uplynulých dnech uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali. Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková dnes vyzvala Rusko, aby umožnilo evakuaci civilistů i zraněných vojáků. "Je tam kolem 1000 civilistů a 500 zraněných vojáků. Ti všichni dnes musí být z Azovstalu vyproštěni," uvedla na facebooku.

Dohromady ve zničeném městě v hrozných podmínkách podle dnešního oznámení Zelenského přežívá 120.000 civilistů z původních 400.000 obyvatel, které mělo město před začátkem invaze. Mariupolský starosta Vadym Bojčenko dnes podle Reuters řekl, že na evakuaci dnes čekalo asi 200 lidí, ale žádné autobusy pro ně ani do tří hodin odpoledne místního času (14:00 SELČ) nepřijely. Ve středu se podle něj podařilo z města odjet 80 lidem.

Zelenskyj dříve podle serveru The Kyiv Independent řekl, že Ukrajina je výměnou za bezpečný průchod pro civilisty a vojáky z Mariupolu připravena Rusku předat zajaté ruské vojáky. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes ale podle agentury TASS na tento návrh reagoval slovy, že ukrajinští vojáci v areálu železáren a oceláren Azovstal mají možnost odejít, pokud složí zbraně. Také Putin dnes řekl, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že raněným bude poskytnuta lékařská péče.

Snahy o vytvoření bezpečné organizované evakuace z obléhaného města opakovaně selhávaly. Ruské jednotky obléhají Mariupol od začátku března. Rozsah utrpení jeho obyvatel se stal středem pozornosti celého světa, značná část města se po téměř dvouměsíčním ruském obléhání proměnila v ruiny, podotkla AP. Reuters označil Mariupol za dějiště nejhorší humanitární katastrofy současného konfliktu. Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21.000 obyvatel.

V Mariupolu se dál bojuje, tvrdí poradce starosty

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl dnes poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přitom dnes řekl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že ruské síly mají Mariupol pod kontrolou a zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. "Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný," řekl Putin šéfovi resortu obrany během setkání v Kremlu. Své rozhodnutí vysvětlil snahou ochránit životy ruských vojáků, je prý lepší počkat, až ukrajinským bojovníkům dojdou zásoby. "Není třeba lézt do těchto katakomb a plazit se podzemím těchto průmyslových zařízení. Zablokujte tuto industriální oblast tak, aby nemohla proletět ani moucha," řekl Putin.

Ruská tvrzení o dobytí města vzápětí zpochybnili ukrajinští představitelé a média. I nynější akce ruských jednotek podle Andrjuščenka slouží k pochopení skutečné situace lépe než ruská tvrzení o "Putinově vítězství nad Mariupolem".

"Jsem přesvědčen, že okupanti se nezastaví, dokud úplně nezničí všechny, kdo jsou v Azovstali. Ani naše obránce, ani civilisty," napsal Andrjuščenko.

Zástupce velitele pluku Azov Svjatoslav Palamar řekl novináři listu The Washington Post, který se s ním dokázal spojit přes satelitní telefon, že ukrajinští vojáci v ocelárnách jsou obklíčeni, ale pokračují v obraně. Ruské síly podle něj na ocelárny útočily dva dny, ale nedokázaly je dobýt a ztratily tři tanky, dvě bojová vozidla pěchoty, jeden obrněný transportér a "spoustu pěšáků".

Na satelitních snímcích z okolí obléhaného ukrajinského města Mariupol je vidět hromadný hrob, který se v posledních týdnech rozšířil a obsahuje více než 200 nových hrobů, uvedla dnes soukromá americká společnost Maxar Technologies. Pohřebiště se podle ní nachází v blízkosti hřbitova ve městě Manhuš, které leží asi 20 kilometrů západně od Mariupolu. Maxar Technologies porovnávala satelitní snímky oblasti pořízené v polovině března se snímky z poloviny dubna. Podle jejích závěrů se pohřebiště začalo rozšiřovat mezi 23. a 26. březnem.

Poradce Andrjuščenko podle BBC ještě dříve uvedl, že do masových hrobů v obci Manhuš svážejí Rusové těla lidí zabitých v Mariupolu a že jde o snahu skrýt válečné zločiny.

Mariupolská radnice odhadla, že v těchto hrobech by Rusové mohli pohřbít 3000 až 9000 obyvatel města. Starosta Vadym Bojčenko podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že v Mariupolu byl spáchán "největší vojenský zločin 21. století", "nový Babí Jar" a vyzval k ukončení "genocidy".

V rokli Babí Jar u Kyjeva za druhé světové války německé okupační jednotky za přispění ukrajinských kolaborantů zavraždily desetitisíce Židů, Romů, Ukrajinců i Rusů.

Rusko se k těmto obviněním dosud nevyjádřilo. Do Manhuše dosud nedorazili zahraniční zpravodajové, dodala BBC.

Úplné dobytí Mariupolu je podle Reuters ústřední částí plánu Moskvy odříznout Ukrajinu od Azovského moře a vytvořit pozemní most spojující Rusko s ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva anektovala v roce 2014.

Ukrajinské úřady v uplynulých dnech uvedly, že v Azovstalu jsou rovněž stovky civilistů, včetně žen, dětí a seniorů, kteří se tam schovali před ruským ostřelováním a bombardováním města. Moskva několikrát vyzvala tamní obránce, aby složili zbraně, ti něco takového dosud odmítali.

Dohromady ve zničeném městě v hrozných podmínkách podle dnešního vyjádření prezidenta Volodymyra Zelenského přežívá 120.000 civilistů z původních 400.000 obyvatel, které mělo město před začátkem invaze. Mariupolský starosta Vadym Bojčenko uvedl, že na evakuaci dnes čekalo asi 200 lidí, ale žádné autobusy pro ně ani do tří hodin odpoledne místního času (14:00 SELČ) nepřijely. Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková to vysvětlila tím, že ruská stana nedodržela své závazky. Ve středu se podle starosty podařilo z města směrem na Záporoží odjet 80 lidem.

Zelenskyj opakovaně navrhoval, že Ukrajina je výměnou za bezpečný průchod pro civilisty a vojáky z Mariupolu připravena Rusku předat zajaté ruské vojáky. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes ale podle agentury TASS na tento návrh reagoval slovy, že ukrajinští vojáci v areálu železáren a oceláren Azovstal mají možnost odejít, pokud složí zbraně. Také Putin dnes řekl, že Rusko garantuje ušetření životů ukrajinských vojáků, kteří opustí ocelárny, a slíbil, že raněným bude poskytnuta lékařská péče.

Zelenskyj dnes před novináři uvedl, že ruské straně navrhl alespoň výměnu "raněných za raněné" zajatce; v Azovstali je podle něj okolo čtyř stovek zraněných ukrajinských vojáků.

Prolomit obklíčení Mariupolu lze podle hlavy státu dvěma způsoby: vojensky - k tomu by ale Ukrajina potřebovala pomoc partnerů, konkrétně zbraně - anebo diplomaticky. Ale na své návrhy Ukrajina nedostala od Ruska odpověď, napsal list Ukrajinska pravda.

Agentura Reuters označila Mariupol za dějiště nejhorší humanitární katastrofy současného konfliktu. Místní úřady odhadují, že kvůli ruskému bombardování a bojům zemřelo v Mariupolu nejméně 21.000 obyvatel.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Aktuálně se děje

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj

Trump se v OSN sejde se Zelenským. Bude tlačit na ukončení útoků na energetickou infrastrukturu

Americký prezident Donald Trump chystá osobní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraji týdne vysoké úrovně Valného shromáždění OSN v New Yorku. Hlavním tématem rozhovorů má být uzavření příměří v oblasti energetické infrastruktury, na které americký lídr důrazně naléhá. Nadcházející schůzka přichází v době, kdy Ukrajina stupňuje své údery na ruský energetický sektor a svět čelí výraznému růstu cen motorové nafty.

včera

OSN, ilustrační foto

Skupina 22 zemí přijala v OSN deklaraci o regulaci umělé inteligence

Skupina dvaadvaceti zemí přijala na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku společnou deklaraci zaměřenou na regulaci umělé inteligence. Signatářské státy v dokumentu zdůrazňují, že rozvoj této technologie musí zůstat pod přímým lidským dohledem, řízením a kontrolou. Zástupci zúčastněných národů zároveň navrhují vytvoření globálního dohledu, který by dohlížel na bezpečnostní rizika. Reagují tak na překotný vývoj takzvaných hraničních modelů umělé inteligence, které mohou představovat hrozbu pro globální bezpečnost.

včera

António Guterres (Foto: Eskinder Debebe)

Guterres končí. Hledání nového šéfa OSN probíhá pod tlakem Trumpa

Tlak amerického prezidenta Donalda Trumpa nutí Organizaci spojených národů k zásadní revizi jejího fungování pod hrozbou výrazného omezení vlivu či rozpočtu. Tato situace se promítá do probíhajícího výběru nového generálního tajemníka, o jehož křeslo zatím soupeří sedm uchazečů. Snaha získat přízeň Bílého domu je u kandidátů patrná v jejich veřejných prohlášeních i programech. Současná hlava organizace António Guterres opustí svůj úřad po skončení druhého pětiletého funkčního období.

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Trump zakázal vybraným novinářům vstup do Bílého domu. CNN a Politico podávají žalobu

Mediální společnosti CNN, MS NOW a Politico podaly žalobu na administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa poté, co jim byl zamezen přístup do Bílého domu. Prezident své rozhodnutí zdůvodnil tvrzením, že tyto organizace publikují smyšlené a nepravdivé zprávy. V reakci na zákaz hlavních médií významné televizní stanice pozastavily společné pokrývání prezidentských událostí.

včera

Ilustrační foto

Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla

Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Česko uznalo prozatímní schválení autonomního řízení Tesly

Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.

včera

Andrej Babiš, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Vláda se kvůli vysokým cenám paliv rozhodla obnovit regulaci cen u čerpacích stanic. Ministerstvo financí v pondělí oznámilo, že kabinet od prvního října zastropuje marže prodejců na 2,50 koruny za litr. Současně dojde ke snížení spotřební daně z nafty o 2,35 koruny za litr včetně daně z přidané hodnoty. Součástí přijatých kroků je také zavedení mimořádné sektorové daně zaměřené na zpracovatele ropy.

včera

včera

António Guterres

Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa

V New Yorku začíná letošní Všeobecné shromáždění Organizace spojených národů, které do sídla organizace přivádí stovky světových lídrů a diplomatů. Hlavním tématem nadcházejícího týdne je obnovení důvěry a řízení transformace tak, aby OSN přinášela výsledky pro všechny. Končící generální tajemník António Guterres na předchozí tiskové konferenci mimo jiné ujistil, že vyhlášený eskalátor v budově byl po loňském incidentu s americkým prezidentem opraven. Byla přijata dodatečná opatření, aby se předešlo jakýmkoliv dalším technickým selháním během příchodu vrcholných představitelů.

včera

Ilustrační foto

Šéf Nvidie se vysmál varováním před koncem světa. Prozradil, jaká je šance, že AI vyhubí lidstvo

Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

včera

Donald Trump

Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

včera

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

včera

Robert Fico

Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem. 

včera

Ilustrační foto

OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia

Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.

včera

20. září 2026 21:58

20. září 2026 21:03

Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla

Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy