Rusko zvažuje, že bude za ropu a plyn od takzvaných přátelských zemí přijímat platby v bitcoinech nebo v jejich lokálních měnách. S odkazem na poslance Pavla Zavalného o tom na svém webu píše BBC.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden řekl, že od zemí, které Rusko považuje za nikoli přátelské, tedy těch, které na něj uvalily sankce za jeho vpád na Ukrajinu, bude požadovat platby už ne v eurech nebo v dolarech, ale pouze v rublech.
Ekonom Lukáš Kovanda ve středu uvedl, že Putinovo rozhodnutí pomohlo zpevnit rubl vůči euru na nejsilnější úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu. "Putin vlastně EU přiměl nést riziko a náklady jejích vlastních sankcí vůči Rusku. Zaplatí to domácnosti a firmy EU," konstatoval na twitteru.
Zavalnyj, který stojí v čele energetického výboru ruské Státní dumy, ve čtvrtek uvedl, že země hledá alternativní způsoby, jak získat platby za export energií. Řekl, že Čína a Turecko patří mezi "přátelské" země, které "se nezapojily do sankčního tlaku".
"Dlouho jsme Číně navrhovali, aby přešla na platby v národních měnách - rublech a jüanech," řekl Zavalnyj. "S Tureckem to budou liry a ruble," připojil a dodal, že by Rusko s těmito zeměmi mohlo obchodovat i v bitcoinech.
Podle analytiků Rusko může mít z přijímání populární kryptoměny i přes jistá rizika prospěch. "Rusko velmi rychle začíná pociťovat dopad bezprecedentních sankcí," řekl analytik David Broadstock z institutu Energy Studies v Singapuru. "Je potřeba podpořit ekonomiku a bitcoin je v mnoha ohledech vnímán jako aktivum s vysokým růstem." Poznamenal však, že bitcoin má velké výkyvy - zatímco dolar se vůči euru letos obchoduje v rozmezí pěti procent, tak bitcoin měl ve stejném období výkyvy o 30 procent.
Případné přijímání bitcoinu je podle BBC potřeba chápat jako snahu Ruska o posílení rublu, který letos ztratil více než 20 procent své hodnoty kvůli sankcím, které na zemi uvalily Evropa, Spojené státy a Británie po invazi na Ukrajinu. Obyvatelům se kvůli slabému rublu zvýšily životní náklady, protože prodražily dovoz. Rusko však stále zůstává největším světovým vývozcem zemního plynu a druhým největším dodavatelem ropy.
Podle zakladatele obchodníka Bit.plus Martina Stránského je to ukázka toho, že technologie bitcoinu je schopná nahradit stávající zavedené platební systémy. "Filozoficky tedy prokázala svoje opodstatnění, ze snu se stala realita. Samozřejmě i tento pozitivní technologický a civilizační posun může být zneužit diktátorským režimem, což je vždy problematické ovlivnit. Rusko se tímto prohlášením minimálně snaží vyvolat dojem, že zdaleka nevyčerpalo všechny možnosti v rámci boje s ekonomickými sankcemi Západu. Záleží samozřejmě také na vývoji kurzu bitconu. Na rozdíl od rublu nemohou ruské autority kurz kryptoměn výrazněji ovlivnit,“ řekl Stránský ČTK.
Bitcoin na zprávu reagoval nejprve poklesem o 1,2 procenta na 43.630 USD, aby se během dopoledne vrátil na původní úroveň okolo 44.160 dolarů.
Gazprom musí vymyslet jak přijímat platby v rublech
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom musí do čtyř dnů vymyslet jak přijímat platby za vývoz plynu v rublech. Nařídil to ruský prezident Vladimir Putin. Konkurenční Novatek, který je největším ruským producentem zkapalněného zemního plynu, takový úkol nedostal, uvedl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Putin ve středu řekl, že Rusko bude napříště od zemí, které považuje za nikoli přátelské, požadovat platby za plyn v rublech a už ne jako dříve v eurech či dolarech. Za nikoli přátelské země označila Moskva Spojené státy a Evropskou unii, protože na ni uvalily sankce za její vojenský vpád na Ukrajinu, což Kreml označil za vyhlášení války největší světové jaderné mocnosti.
Zatímco se Evropská unie tento týden dohadovala o další vlně sankcí, ruský prezident prohlásil, že Spojené státy a EU nesplnily své závazky a zničily důvěru v aktiva denominovaná v eurech a dolarech zmrazením ruských rezerv v zahraničí. "Nemá absolutně žádný smysl dodávat zboží do Evropské unie a Spojených států za dolary, eura a další měny," řekl Putin. Rusko podle něj tedy "začne“ s plynem.
Putinovo oznámení se v Evropské unii, kde ruské dodávky plynu pokrývají 41 procent potřeb, setkalo s nevolí. Mnohé firmy a někteří evropští politici připomněli, že podepsané dohody hovoří o platbách v eurech a dolarech, ne v rublech. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve středu uvedl, že ruský požadavek představuje porušení smlouvy.
Rusko postavilo plynovody ze Sibiře do Evropy na počátku sedmdesátých let 20. století. Putinovo rozhodnutí představuje pro plynový trh revoluci, platby v zahraničních měnách přijímal i komunistický Sovětský svaz, připomněla agentura Reuters.
Rusko získává za vyvážený plyn až 880 milionů dolarů denně (19,7 miliardy Kč). Gazprom za vyvážený plyn dostává z 58 procent eura, z 39 procent americké dolary a zhruba ze tří procent britské libry.
Související
Rusko buduje digitální železnou oponu. Je to jen dočasné, hájí se Kreml, nikdo mu ale nevěří
Rusku hrozí nová revoluce. A přijde už na podzim, varoval ve Státní dumě šéf komunistů
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák