Ruskou invazi na Ukrajinu bude platit Evropa, píše německý deník

Evropská unie se nedokáže dohodnout na vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT, takže bude nadále financovat ruský útok na Ukrajinu. Napsal to dnes deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ), podle kterého ruský prezident Vladimir Putin v Bruselu vyhrál.

Magazín Der Spiegel poznamenal, že obraz aktuálního dění na Ukrajině je živým dokladem zhroucení německé politiky, která po desetiletí věřila, že bezpečnosti a míru v Evropě je možné dosáhnout jen ve spolupráci s Moskvou, a nikoliv konfrontací.

"Člověk by rád vědět, co to musí být za 'situaci', aby byla německá vláda připravena odstřihnout Rusko od platební služby SWIFT. Bohužel to německý kancléř Olaf Scholz neřekl, když tomu v Bruselu v noci na pátek zabránil," napsal FAZ. Scholz totiž nesouhlasil s vyčleněním Ruska ze SWIFT a bez upřesnění prohlásil, že vyřazení ze SWIFT je "potřeba nechat pro situaci, kdy bude nutné učinit ještě další věci".

FAZ připomíná, že Německo nebylo v tomto postoji osamoceno. "Zdráhaly se také Itálie, Rakousko a Nizozemsko. Ministr financí (Německa Christian) Lindner řekl zcela otevřeně, o co jde: Vyřazení Ruska z platebního systému by mohlo zastavit zásobování Evropy ruským plynem a surovinami, protože by za dovoz již nebylo možné platit," uvedl deník.

FAZ uznává, že uvalení sankcí je těžkým rozhodnutím, ale výsledek summitu podal o ruském přepadení Ukrajiny jasný politický signál. A to ten, že v nouzi je košile bližší než kabát. "Putin tak zatím svůj nejdůležitější zdroj příjmů neztratil. Z Evropy bude i nadále dostávat spoustu peněz, se kterými může svou válku financovat," dodal německý deník.

"Nestává se často, aby člověk mohl v přímém přenosu sledovat, jak se zahraničněpolitická doktrína hroutí v trosky. V noci na čtvrtek to ale možné bylo," napsal Der Spiegel o ruském útoku na Ukrajinu. "To je konec ruské politiky, kterou Německo vedlo poslední desítky let," poznamenal.

Udržet mír v Evropě ve spolupráci s Ruskem je podle magazínu Der Spiegel možné, ale člověk musí dobře naslouchat, zohlednit jeho zájmy a neprovokovat ho. "Pak to funguje. A to byl jeden ze základních předpokladů německé zahraniční politiky," uvedl magazín, "S tím je konec. Už Putinův úterní projev ukázal, že s ním není možné dosáhnout žádného porozumění," dodal.

Magazín Focus dnes na svém webu napsal, že Evropa po ruském přepadení Ukrajiny už není taková, jaká byla po rozpadu Sovětského svazu. "Rozumět Putinovi? To už nedokážou ani ti, co byli podezřelí z toho, že Putinovi rozumí," uvedl magazín s odkazem na Alternativu pro Německo (AfD). Tato strana, která má v Německu nálepku populistické až krajně pravicové, vždy odmítala sankce proti Rusku a ruského prezidenta se zastávala. "Teď, když ruský prezident Vladimir Putin poslal na ukrajinské území tanky, vydala AfD suché prohlášení, že útok na Ukrajinu, který porušil mezinárodní právo, odsuzuje jako ničím neospravedlnitelný," napsal Focus.

V Bruselu nyní podle Focusu mnoho lidí spadlo z výšin, na kterých pospávali. Mnoho politiků hovoří o probuzení se v jiném světě. Neklid v kurníku, kolem kterého už dlouho obchází liška, ještě více umocňují zejména představitelé východoevropských zemí, kteří ostatním připomínají, že přesně před tímto varovali, dodává magazín. Otázkou tak podle něj zůstává, jak moc je Putin při chuti.

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Noviny / tisk

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 

včera

včera

včera

18. srpna 2026 22:03

18. srpna 2026 21:06

Plavání

Vynikající Seemanová s Knedlou. Z vydařeného ME v plavání si oba vezou domů zlato

Úspěšné léto českých sportovců pokračuje. Po tenistce Lindě Noskové (Wimbledon), šermíři Aleanderu Choupenitchovi  a motocyklistovi Filipu Salačovi zažili zlatý úspěch další z nich. Konkrétně jde o plavce Barboru Seemanovou a Miroslava Knedlu, kteří se rozhodně neztratili na své letošní vrcholné akci v podobě mistrovství Evropy v plavání v Paříži. Barbora Seemanová potvrdila dobře načasovanou formu v závodě na 200 metrů volným způsobem, kterou ovládla. Její reprezentační kolega Miroslav Knedla pak triumfoval v závodě na 50 m znakem. Zatímco Seemanová si ve svém finále vylepšila svůj osobní rekord o 74 setin na 1:54,38 sekundy, tak také Knedla vylepšil rekord a to ten český, když zaplaval čas 24,11. Celkově

18. srpna 2026 20:18

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy