Schůzka prezidentů by podle Lavrova měla zpečetit výsledek rozhovorů

"Rozhovory nyní budou pokračovat doslova dnes či zítra v Istanbulu, už v osobním kontaktu po celé sérii videokonferencí. Máme zájem na tom, aby tyto rozhovory byly korunovány výsledkem," řekl Lavrov.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba tvrdí, že se rozhovory zasekly na otázkách, k jejichž řešení nemají vyjednávači mandát, a proto je nutná schůzka hlav států, aby vyřešily hlavní problémy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru s ruskými novináři dal opět najevo připravenost setkat se co nejdříve se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v zájmu rychlého ukončení války. Kyjev je podle Zelenského připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk.

"Hlavní je teď přestat přitakávat Ukajincům, kteří chtějí jen vytvořit zdání rozhovorů a řešení. V tom jsou převelice úspěšní, když sabotovali minské dohody hned od jejich uzavření v únoru 2015 a nakonec prohlásili, že je nebudou plnit," prohlásil ruský ministr. Dodal, že Rusové prý dobře znají ukrajinské schopnosti "imitovat" vyjednávání, ale v tomto případě Kyjev neuspěje. "Nutný je výsledek na závěr rozhovorů, který zpečetí prezidenti," zdůraznil Lavrov.

Moskva je podle něj ochotna uvažovat o různých místech pro konání rozhovorů, a to včetně Bělehradu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země. Zelenskyj současně připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že "to by vedlo ke třetí světové válce". Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února.

Rusko útokem na Ukrajinu z 24. února rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Konflikt si podle odhadů již vyžádal tisíce životů, vojáků i civilistů, a to včetně desítek dětí.

Dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem nemusí být jednoduchá

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.