Situace v Kábulu se stabilizovala, Británie evakuovala 2000 Afghánců

Situace v afghánském hlavním městě se po víkendovém příchodu bojovníků Tálibánu stabilizovala, ale zůstává ošidná. Tak dnes hodnotil vývoj britský premiér Boris Johnson na začátku rozpravy o Afghánistánu v dolní komoře britského parlamentu.

Oznámil při tom, že Británie ze země vedle mnoha svých občanů evakuovala přes 2000 Afghánců. Šéf kabinetu zároveň čelil nepříjemným otázkám ohledně plánů kolem přijímání afghánských uprchlíků a celkového přístupu britské vlády, došlo také na kritiku amerického prezidenta Joea Bidena a jeho slov na adresu afghánské armády.

Johnson se podobně jako jiní západní činitelé nechal slyšet, že s rychlostí, s jakou se Tálibán za odchodu zahraničních vojsk dostal zpět k moci, se nepočítalo. Zároveň ale tvrdil, že není pravda, že by britská vláda byla nepřipravená nebo vývoj nepředvídala. "Rozhodně to bylo součástí našeho plánování," uvedl.

Britští novináři ihned připomínali úterní vyjádření britského ministra zahraničí Dominica Raaba, který uvedl, že Londýn vývoj v Afghánistánu zaskočil. V Dolní sněmovně reagovala labouristická poslankyně Angela Eagleová, která Johnsonovo tvrzení o britské připravenosti zpochybňovala. "Pakliže tomu tak bylo, proč byli jak on (premiér), tak ministr zahraničí na dovolené, zatímco se ty události odehrávaly?" uvedla.

Tálibán o víkendu dokončil rychlé tažení napříč Afghánistánem a v neděli bez větších problémů obsadil metropoli Kábul. Vláda podporovaná Západem se zhroutila a ze země uprchl prezident Ašraf Ghaní, načež vypukl chaos na kábulském mezinárodním letišti, kam zamířily davy Afghánců obávajících se represí islámských radikálů.

Podle Johnsona je situace nadále složitá, avšak stabilizovala se a Tálibán nebrání evakuačním operacím zahraničních vlád. "Dosud jsme zajistili bezpečný návrat 306 britských občanů a 2052 Afghánců," citovala premiéra agentura AFP.

Britská vláda v úterý ohlásila, že hodlá přijmout 20.000 afghánských uprchlíků, z toho 5000 do konce roku. Plán dnes v parlamentu kritizoval labouristický poslanec Chris Bryant, který se Johnsona tázal: "Co má dělat těch zbylých 15.000? Sedět a čekat, až je popraví?" Labouristický lídr Keir Starmer označil vládní plán za vágní, ohrožení Afghánci podle něj nemají žádné "dlouhodobé" možnosti.

Tlak na Johnsona vyvíjeli i jeho kolegové z Konzervativní strany. Konzervativní poslanec a bývalý voják Tobias Ellwood hovořil o "zcela neadekvátní" reakci vlády vzhledem k "rozsahu uprchlické krize, které budeme čelit". "Chlubíme se, že jsme globální Británie. Ale kde byla globální Británie na ulicích Kábulu?" tázala se zase expremiérka Theresa Mayová.

Kritiku si vysloužil také americký prezident Biden, který v posledních dnech naznačuje, že samotní Afghánci nebyli ochotni nasadit své životy v boji proti Tálibánu. "Vidět jejich (amerického) nejvyššího velitele, jak zpochybňuje odvahu mužů, s nimiž jsem bojoval... je to ostudné," uvedl v emotivním projevu další bývalý voják v řadách konzervativních poslanců Tom Tugendhat. Labourista Dan Jarvis, který rovněž v Afghánistánu sloužil, označil Bidenova slova za nepatřičná a neuctivá. V Afghánistánu podle amerických zdrojů za posledních dvacet let padlo přes 60.000 místních vojáků a policistů, což jsou mnohonásobně vyšší ztráty oproti těm americkým.

Britský premiér Johnson slíbil, že jeho vláda udělá vše pro to, aby podpořila afghánské spolupracovníky a zabránila "humanitární krizi". Dodal, že nový afghánský režim bude soudit podle jeho činů, nikoli podle slov. Tálibán ujišťuje, že se nebude mstít pracovníkům dosavadní vlády ani lidem, kteří podporovali zahraniční mise, a že bude respektovat práva žen v rámci islámského práva.

Jeden z lídrů britské armády Nick Carter dnes uvedl, že mezinárodní společenství by mělo dát Tálibánu šanci ukázat jeho současný přístup k vládnutí a vyčkat s kritikou. "Tenhle Tálibán nakonec možná bude jiný než Tálibán, který si lidé pamatují z 90. let," řekl zpravodajské společnosti BBC.

Související

Více souvisejících

Afghanistán Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy