Situaci v Rusku a Bělorusku nelze tolerovat, apeluje prestižní deník na Evropu

Merkelová se nebude držet zkrátka

Vůdkyně běloruského demokratizačního hnutí Svjatlana Cichanouská zůstává v litevském exilu, zatímco běloruský prezident Alexander Lukašenko udržuje přes telefon těsný kontakt s Moskvou a obkličuje své odpůrce v Minsku, nastiňuje renomovaný deník. Dodává, že souběžně s tím se Alexej Navalnyj, lídr ruské opozice a Putinův "trn v patě", nachází v umělém spánku, přičemž podle německých lékařů, kteří o něj pečují, byl téměř jistě otráven.  

Navalnyj byl na žádost rodiny přepraven do Berlína poté, co se mu minulý týden udělalo nevolno během letu ze Sibiře do Moskvy, připomíná britský server. Podotýká, že po diagnóze lékařského týmu z nemocnice Charité německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k plnému a transparentnímu vyšetření události ruskými úřady a požaduje, aby ti, kteří nesou odpovědnost, stanuli před spravedlností.

Merkelová se nebude držet zkrátka, očekává The Guardian. Poukazuje, že loni přímo konfrontovala Putina kvůli zabití jiného opozičníka v Berlíně a poté, co Moskva odmítla spolupracovat s německými vyšetřovateli, nechala vyhostit dva ruské diplomaty. Naopak, dva ruští agenti obvinění z otravy někdejšího dvojitého špióna Sergeje Skripala nervovým jedem novičokem v britském Salisbury jsou zpět v bezpečí vlasti a téměř jistě se před soud nedostanou, kritizuje editorial.

"Odvaha Navalného při vedení jeho protikorupčního tažení v posledním desetiletí není nikterak přeháněná," zdůrazňuje prestižní deník. Konstatuje, že aktivista byl třináctkrát zatčen za organizování protiputinovských protestů, čelil fyzickým útokům a loni byl hospitalizován po záhadném "alergickém záchvatu".

Den před jeho kolapsem z minulého týdne se skupina mladých příznivců Navalného údajně zeptala, jak je možné, že je stále naživu, upozorňuje renomovaný server. Dodává, že dlouhodobá prognóza Navalného sice zůstává nejasná, ale tuto pochmurnou epizodu naštěstí zřejmě přežije.

Neúcta k demokracii a občanským právům je jasná

Evidentní je také mimořádná míra občanské odvahy v Bělorusku, kde po zmanipulovaných volbách z 9. srpna již třetím týdnem pokračují protesty proti faktické Lukašenkově diktatuře, konstatuje The Guardian. Připomíná, že v neděli, druhý víkend po sobě, vyšlo do minských ulic množství lidí, aby se postavili bezpečnostním složkám, kterým Lukašenko nařídil "vyřešit problém".

Nedávné zatčení dvou běloruských opozičních lídrů ukazuje, že běloruský režim zamýšlí zasáhnout proti prominentním kritikům a utáhnout šrouby tak, až počty demonstrantů poklesnou a bude možné proti nim zasáhnout, obává se editorial. Podotýká, že během uplynulého víkendu ostatně ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naznačil, že Kreml Lukašenka podporuje, když hnutí Cichanouské obvinil ze snahy vyprovokovat v Bělorusku krveprolití.  

"Neúcta k demokracii a občanským právům je v Rusku a Bělorusku jasná," pokračuje prestižní server. Přiznává však, že odpověď na otázku, jak může Západ - především pak EU - reagovat, je složitější.

EU odmítla uznat výsledky běloruských voleb a uvalí sankce na strůjce volebních manipulací a následných represí, ale přitom je oprávněně zdrženlivá, jelikož se obává, že Moskva a Minsk budou protesty prezentovat jako "káru" západních zájmů, vysvětluje The Guardian. Deklaruje, že v případě ostřejších represí či přímého ruského zásahu by ale rozsáhlejší odpověď byla nevyhnutelná.

Vztahy Západu s Putinem jsou od otravy Skripala na bodu mrazu, ale Navalnyj volal po cílenějších sankcích směřujících na postavy blízké ruskému prezidentovi, které mají západní vazby, uvádí renomovaný deník. Očekává, že ve světle aktuálních událostí může být přehodnocena i podpora, kterou Merkelová vyjadřuje plynovodu Nord Stream 2 mezi Ruskem a Německem.    

"Není lehké posoudit, kdy může být špatný krok nešťastně kontraproduktivní. Evropa bude muset s Ruskem nadále obchodovat a jednat," přiznává editorial. Naznačuje, že v případě Běloruska by mohla fungovat coby prostředník a vhodná cesta vpřed neutrální Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Rozhodně ale nelze stát opodál a připustit, aby byla beztrestně pošlapávána občanská práva, apeluje The Guardian.