Skryté nebezpečí? Americký diplomat urguje odsun jaderných zbraní z Turecka

Napjaté vztahy lze sotva přehlédnout

Za dané situace nemají v Turecku co pohledávat americké jaderné zbraně a je čas stáhnout je, deklaruje Pifer. Podotýká, že napjatý a zhoršující se vztah mezi Washingtonem a Ankarou lze stěží přehlédnout, turecký stále více autoritářský prezident Recep Tayyip Erdoğan se odvrací od Evropy i USA a aktivně buduje blízký vztah s dalším autoritářem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem, čehož je důkazem jejich osm letošních setkání.

Erdoğan odmítl nákup amerického protivzdušného systému Patriot a upřednostnil ruský S-400, který není kompatibilní s integrovanou protivzdušnou obranou NATO, uvádí bývalý diplomat. Dodává, že v důsledku toho Spojené státy vyloučily Turecko z programu letounu F-35, čímž zůstala nevyřešená otázka nákupu nové generace strojů pro turecké letectvo.

Po náhlém rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout americký vojenský kontingent z východní Sýrie zde Erdoğan zahájil velkou vojenskou ofenzivu, připomíná Pifer. Doplňuje, že přitom nebral ohled na kurdské síly, které tolik spolupracovaly s americkou armádou na porážce Islámského státu, za kterou položily život tisíce kurdských bojovníků.

„V jednu chvíli turecké dělostřelectvo ostřelovalo pozici, kterou stále drželi američtí vojáci,“ pokračuje vysloužilý diplomat. Poukazuje, že Trump hrozil Turecku různými sankcemi a opakovaně deklaroval připravenost „zničit“ jeho ekonomiku.

Dále je podle Pifera znepokojivé, že Erdoğan se netají zájmem získat jaderné zbraně a v září svým spolustraníkům sdělil, že západní trvání na tom, aby některé státy rakety vyzbrojené jadernými hlavice nevlastnily, považuje za nepřijatelné.

Turecko tak není místem, kde by se měly nacházet americké jaderné zbraně, zdůrazňuje někdejší diplomat. Odkazuje na odhady Federace amerických vědců, má americká armáda v Evropě na 150 jaderných bomb B61, které by v případě konfliktu mohly nést americké i spojenecké letouny, a nejméně 50 z nich se nachází na americké letecké základně Incirlik v Turecku, přičemž se o ně stará na 500 příslušníků amerického letectva.

Stále spornější důvody

Americké jaderné zbraně se v Evropě nacházejí od 50. let, byť jejich dnešní počet je dramaticky nižší než v 70. letech, kdy jich bylo přes 7 tisíc, upozorňuje Pifer. Vysvětluje, že účelem tohoto rozmístění je odradit nepřátele od úderu na země NATO v Evropě a potvrdit americký závazek k jejich obraně.

„Před deseti lety mnozí v Evropě zpochybňovali potřebu takového předsunutého rozmístění amerických jaderných zbraní,“ píše bývalý diplomat. Konstatuje, že tato debata utichla spolu s tím, jak Rusko zaujalo agresivní postoj vůči Západu a jeho armáda zabrala Krym a vyprovokovala ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny.

Washington a NATO stále vidí důvody pro přítomnost amerických jaderných náloží v Evropě, uvádí Pifer. Vysvětluje, že nasazení těchto zbraní by samozřejmě mělo vojenský efekt, ale Severoatlantická aliance je přesto považuje především za politický nástroj, který má odradit ostatní od zahájení konfliktu a pokud by se to nepovedlo, potenciální nasazení náloží má signalizovat možnost eskalace takového střetu do děsivých rozměrů, a tím jej pomoci ukončit.

Stovka bomb B61na základnách v zemích NATO mimo Turecko k naplnění těchto cílů stačí, domnívá se Pifer. Konstatuje, že není nutné mít americké jaderné zbraně na území pěti členských zemí aliance, aby byl nepřítel odrazen od útoku na některého ze sedmadvaceti členů a byly demonstrovány americké spojenecké závazky – k tomu stačí nálože ve čtyřech zemích.

Navíc, zatímco vzdušné síly Německa, Nizozemska, Belgie a Itálie – zemí, kde se americké jaderné zbraně rovněž nacházejí – mají stroje schopné nést tyto zbraně a patřičně vycvičené posádky, již před časem se objevila otázka, zda tomu tak je i v případě tureckého letectva, upozorňuje vysloužilý diplomat. Za pravděpodobnější považuje scénář, jaderné zbraně na Incirliku by byly nejprve naloženy na americké stroje, které by provedly samostatný útok, tudíž by bylo jednodušší na takovou misi vyslat přímo americké letouny F-16 z italské základny Aviano.

„Důvody pro udržování jaderných zbraní na Incirliku jsou každým dnem spornější,“ deklaruje Pifer. Dodává, že nastal čas, aby je americké letectvo stáhlo do Spojených států.