Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých amerických informací léta žije v ruském exilu, vydává vzpomínkovou knihu.
V díle nazvaném Permanent Record, které vyjde příští týden v úterý, podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat. V rozhovoru s německým listem Die Welt zopakoval, že má stále zájem o získání azylu v Německu.
Snowden, dlouholetý spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Podle serveru WikiLeaks byli terčem odposlechů NSA i evropští státníci včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Před americkými úřady se Snowden uchýlil do Ruska, které mu udělilo azyl.
Ve svých memoárech nyní Snowden líčí, že díky práci pro NSA a CIA dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily ústavu, proto neměl jinou možnost, než se o svá zjištění podělit s tiskem.
"Uvědomil jsem si, že jsem byl bláhový, když jsem si představoval, že by nejvyšší soud, Kongres nebo prezident (Barack Obama), snažící se distancovat od administrativy prezidenta George Bushe (mladšího) vůbec někdy pohnali tajné služby k odpovědnosti, a to kvůli čemukoli," píše Snowden v knize.
AP poznamenala, že kniha přináší dosud nejpodrobnější vysvětlení kroků, které Snowden učinil. Svým rozhodnutím vyvolal celoamerickou debatu nejen o rozsahu tajných odposlechových programů tajných služeb, ale také o vyšších principech, které člověka přimějí postavit se proti možným nepravostem v systému státu i za cenu upadnutí do nemilosti a ohrožení vlastní svobody.
Zda se 36letý Snowden jednou bude moci vrátit do vlasti, kde mu hrozí za špionáž a krádeže státních dokumentů desítky let vězení, případně doživotí, jasné není. V Rusku prozatím může zůstat do roku 2020, Moskva mu ale azyl v minulosti opakovaně prodloužila. Snowden dříve také hovořil o tom, že by se rád uchýlil pod ochranu i jiných zemí. O azyl žádal mimo jiné i Německo, které to ale odmítlo, ač udělení ochrany podporují například opoziční strany Levice a Zelení nebo také několik petic.
V rozhovoru s Die Welt řekl Snowden, že má stále zájem uchýlit se do Německa. Je také přesvědčen, že kdyby mu Berlín azyl udělil, nebyl by to nepřátelský akt vůči USA. Azyl v EU by naopak podle něj naopak znamenal, že Evropa stojí za Spojenými státy i tehdy, když ony samy nemohou své hodnoty hájit. "Evropské vlády ze mě mají strach," dodal. Poznamenal ale, že se zdá stále více pravděpodobné, že se jednou bude moci vrátit domů.
Související
Muž, který rozvířil debatu o internetové bezpečnosti a dostal azyl v Rusku, oslaví čtyřicetiny
Snowden získal ruské občanství, příslušný dekret podepsal Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 5 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 7 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě