Snowden v knize vysvětlil, proč vyzradil tajná data. Vlády se ho prý bojí

Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých amerických informací léta žije v ruském exilu, vydává vzpomínkovou knihu.

V díle nazvaném Permanent Record, které vyjde příští týden v úterý, podrobně vysvětluje svůj životní osud a také to, proč se rozhodl riskovat svobodu vyzrazením tajných dat. V rozhovoru s německým listem Die Welt zopakoval, že má stále zájem o získání azylu v Německu.

Snowden, dlouholetý spolupracovník americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a Ústřední zpravodajské služby (CIA), v roce 2013 zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Podle serveru WikiLeaks byli terčem odposlechů NSA i evropští státníci včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Před americkými úřady se Snowden uchýlil do Ruska, které mu udělilo azyl.

Ve svých memoárech nyní Snowden líčí, že díky práci pro NSA a CIA dospěl k závěru, že americké tajné služby zneužily ústavu, proto neměl jinou možnost, než se o svá zjištění podělit s tiskem.

"Uvědomil jsem si, že jsem byl bláhový, když jsem si představoval, že by nejvyšší soud, Kongres nebo prezident (Barack Obama), snažící se distancovat od administrativy prezidenta George Bushe (mladšího) vůbec někdy pohnali tajné služby k odpovědnosti, a to kvůli čemukoli," píše Snowden v knize.

AP poznamenala, že kniha přináší dosud nejpodrobnější vysvětlení kroků, které Snowden učinil. Svým rozhodnutím vyvolal celoamerickou debatu nejen o rozsahu tajných odposlechových programů tajných služeb, ale také o vyšších principech, které člověka přimějí postavit se proti možným nepravostem v systému státu i za cenu upadnutí do nemilosti a ohrožení vlastní svobody.

Zda se 36letý Snowden jednou bude moci vrátit do vlasti, kde mu hrozí za špionáž a krádeže státních dokumentů desítky let vězení, případně doživotí, jasné není. V Rusku prozatím může zůstat do roku 2020, Moskva mu ale azyl v minulosti opakovaně prodloužila. Snowden dříve také hovořil o tom, že by se rád uchýlil pod ochranu i jiných zemí. O azyl žádal mimo jiné i Německo, které to ale odmítlo, ač udělení ochrany podporují například opoziční strany Levice a Zelení nebo také několik petic.

V rozhovoru s Die Welt řekl Snowden, že má stále zájem uchýlit se do Německa. Je také přesvědčen, že kdyby mu Berlín azyl udělil, nebyl by to nepřátelský akt vůči USA. Azyl v EU by naopak podle něj naopak znamenal, že Evropa stojí za Spojenými státy i tehdy, když ony samy nemohou své hodnoty hájit. "Evropské vlády ze mě mají strach," dodal. Poznamenal ale, že se zdá stále více pravděpodobné, že se jednou bude moci vrátit domů.

Související

Edward Snowden

Snowden získal ruské občanství, příslušný dekret podepsal Putin

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který před téměř deseti lety zveřejnil utajované informace o americké elektronické špionáži, získal ruské občanství. Patřičný dekret podepsal prezident Vladimir Putin, uvedly dnes tiskové agentury. Snowden zatím tuto zprávu veřejně nekomentoval.

Více souvisejících

Edward Snowden

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 1 hodinou

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 1 hodinou

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

Papež Lev XIV. se zapsal do dějin. Stačilo odevzdat hlas ve volbách

Papež Lev XIV. se stal prvním papežem, který odevzdal hlas v amerických volbách, konkrétně v kongresových volbách uprostřed prezidentského mandátu. Potvrdil to Vatikán, informovala americká zpravodajská stanice CBS News. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy