Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj. Moskva oba státy před vstupem do NATO důrazně varovala.
Švédský list Expressen a finský deník Iltalehti s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedly, že se v týdnu od 16. května setkají vrcholní představitelé obou zemí, aby pak veřejně oznámili cíl vstoupit do zatím třicetičlenné obranné aliance. Podle dřívějších informací by měl být finský prezident Sauli Niinistö na státní návštěvě Švédska ve dnech 17. a 18. května.
V obou zemích se po únorovém začátku války na Ukrajině rozproudila debata o tom, jestli kvůli bezpečnosti nebude lepší, aby se staly členy NATO. Tím by jim totiž byla zajištěna kolektivní obrana v případě napadení třetí zemí.
Ve Finsku, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou pozemní hranici, už o problematice od minulého týdne debatují poslanci. Podle průzkumů veřejného mínění vstup do NATO podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu to byla jen zhruba čtvrtina respondentů.
Švédsko už dříve avizovalo, že chce mít o možném členství jasno do konce května. Vstup dosud neutrální země do vojenské aliance schvaluje podle posledního průzkumu 57 procent dotazovaných. V březnu se v průzkumu poprvé v historii země pro vstup do aliance vyslovila nadpoloviční většina Švédů.
Rusko oběma státům opakovaně pohrozilo, že jejich vstup do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky.
Související
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák