Švédsko a Finsko v úterý podepíší přístupové protokoly s NATO, řekl Stoltenberg

Jedním z hlavních výsledků madridského summitu je formální přizvání Finska a Švédska k jednáním o vstupu do aliance, které umožnila dohoda obou severských zemí s Tureckem. Poté, co budou podepsány přístupové protokoly, musí dokumenty ratifikovat parlamenty všech 30 členských zemí NATO. Dvojice skandinávských států požádala o vstup v květnu pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, přičemž se předpovídalo, že přijímací proces bude poměrně rychlý.

Dalším velkým tématem vrcholné schůzky byla podpora Ukrajiny, která se ruské agresi brání déle než čtyři měsíce. Prezidenti a premiéři NATO v Madridu schválili nový balíček pomoci, který nezahrnuje zbraně, nýbrž obrannou techniku či podporu kybernetické bezpečnosti. Generální tajemník Stoltenberg ve středu uvedl, že NATO bude Kyjev podporovat "tak dlouho, jak to bude třeba".

Podobně se dnes vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, který podle agentury Reuters řekl, že podpora Ukrajiny nemůže skončit. "Ukrajinský boj je bojem Evropské unie a NATO," prohlásil. Doplnil, že na Ukrajině je aktuálně 12 francouzských dělostřeleckých systémů Caesar a dalších šest má brzy dorazit.

O odhodlání dál podporovat ukrajinskou vládu a armádu mluvil také britský premiér. "Naším úkolem je jednoduše hájit princip, postavit se za právo Ukrajinců bránit se," prohlásil Johnson. Podle zpravodajského webu BBC deklaroval, že cílem je zajistit Kyjevu co nejlepší pozici pro případné vyjednávání s Ruskem, ovšem rozhodnutí ohledně jeho vedení je na Ukrajincích.

Johnson také učinil zásadní oznámení týkající se domácí politiky, když avizoval zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP. Vojenský rozpočet se má na tuto úroveň dostat do konce desetiletí.

Německý kancléř Olaf Scholz ve svém vystoupení před novináři reagoval na obvinění ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, že NATO má "imperialistické ambice". Scholz toto vyjádření označil za "docela směšné" a dodal, že invaze na Ukrajinu naopak dokazuje takové ambice na straně Putina. Německý kancléř označil madridský summit za úspěch, protože se podařilo přizvat dvě nové země a schválit strategické dokumenty.

Premiér hostitelské země Pedro Sánchez byl rovněž s výsledky summitu spokojený. "Dosáhli jsme toho, že se na jižní blok nezapomnělo," uvedl Sánchez. Madrid své spojence upozornil na rostoucí vliv Ruska v Africe a také na aktivity teroristických skupin na tomto kontinentu. Španělsko je také spokojené, že v nové strategii NATO je zmínka o migraci jako možné hybridní hrozbě. Závazek NATO bránit územní celistvost členů pak Madrid interpretuje jako rozšíření ochrany aliance i na jeho města v Africe Ceuta a Melilla. S tímto územím ovšem nepočítá článek 6 smlouvy NATO, který vymezuje území chráněné aliancí.

Lídři NATO ve společné deklaraci vydané ve středu označují Rusko za "nejvýznamnější a přímou" hrozbu pro bezpečnost spojenců. Po Madridu bude příští rok alianční summit hostit litevský Vilnius, který je součástí východního křídla aliance, oznámil na své závěrečné tiskové konferenci Stoltenberg. Litva sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad v Baltském moři a také s Běloruskem, které je blízkým spojencem Moskvy.

Ruský prezident Vladimir Putin by měl okamžitě stáhnout svá vojska a ukončit válku na Ukrajině, řekl rovněž generální tajemník. Chování Ruska je podle šéfa NATO nepřijatelné, způsobuje smrt a zkázu na Ukrajině a má dopad na celý svět, například v podobě rostoucích cen potravin.

Erdogan: Turecko nepotvrdí vstup Švédska a Finska do NATO bez splnění slibů

Turecká vláda nepředá tureckému parlamentu k ratifikaci dokumenty o rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko, pokud tyto země nesplní závazky obsažené v úterním memorandu. Uvedl to dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Rozšíření NATO musí odsouhlasit parlamenty všech třiceti členských zemí. Turecký prezident chce po skandinávských státech například zpřísnění protiteroristické legislativy, uvedla agentura Reuters. Ve středu vyšlo najevo, že Turecko, Švédsko a Finsko vnímají rozdílně část dohody o vydávání lidí podezřelých z teroristických aktivit.

Erdogan vyzval Švédsko a Finsko, aby splnily sliby, které Turecku v memorandu daly. "Pokud to neudělají, tak je pro nás mimo debatu zaslat parlamentu žádost (o vstup do aliance)," řekl Erdogan. Spojence v NATO vyzval, aby byli "plně solidární" s Ankarou v boji proti terorismu a aby nerozlišovali mezi jednotlivými teroristickými organizacemi. Za teroristickou skupinu například Turecko považuje kurdské milice YPG v Sýrii, které dostaly vojenskou podporu od dalších členských zemích v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Dohodu se Švédskem a Finskem považuje Erdogan za úspěch turecké diplomacie.

Díky úternímu podpisu memoranda souhlasila Ankara se zahájením procesu vedoucího k začlenění obou severských zemí do NATO. Poslední slovo ale mají až parlamenty členských zemích.

Ve středu se ukázalo, že trojice signatářů vnímá odlišně například pasáž o vydávání lidí podezřelých z terorismu do Turecka. Ankara znovu požádala o vydání zhruba 30 lidí, kteří jsou podle ní spojení se Stranou kurdských pracujících (PKK) a s hnutím klerika Fethullaha Gülena, které Turecko obviňuje z pokusu o státní převrat v roce 2016. Ankara očekává od finských a švédských úřadů kladné vyřízení žádostí. Podobné požadavky ovšem Helsinky a Stockholm v minulosti zamítly.

Erdogan také uvedl, že při jednání Švédsko slíbilo vydání 73 lidí podezřelých z terorismu. O tom ale v psaném textu není zmínka. Švédští a finští představitelé ve středu uvedli, že dohoda neobsahuje jmenný seznam lidí, kteří budou vydáni do Turecka.

Švédsko a Finsko v reakci na žádost Ankary uvedly, že budou postupovat podle svých zákonů a mezinárodního práva. Švédská premiérka Magdalena Anderssonová uvedla, že je vyloučené vydání švédských občanů. Obě země tvrdí, že díky memorandu budou více spolupracovat s Tureckem v boji proti terorismu a vytvoří mechanismus, který má ulehčit výměnu informací, na jejichž základě pak úřady budou moci o extradicích rozhodnout.

V memorandum obě skandinávské země také uvádějí, že nebudou podporovat milice YPG či Gülenovu organizaci. Uvedly, že PKK považují za teroristickou organizaci a budou potírat aktivity na podporu této kurdské strany. Stockholm a Helsinky rovněž slíbily zpřísnit zákony proti terorismu. Turecko, Švédsko a Finsko si přislíbily vzájemnou podporu při potírání hrozeb pro jejich národní bezpečnost.