Turecko slíbilo Ázerbájdžánu podporu, Macron kritizuje "bojechtivou" rétoriku Ankary

Boje mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami u sporné horské enklávy pokračují dnes čtvrtým dnem a vyžádaly si již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku a Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Turecko dalo podle agentury AFP najevo odhodlání pomoci Ázerbájdžánu "opět získat okupovaná území a bránit svá práva a zájmy podle mezinárodního práva" v Náhorním Karabachu.

"Zaznamenal jsem politická prohlášení Turecka (ve prospěch Ázerbájdžánu), která jsou podle mne neuvážená a nebezpečná," řekl Macron na tiskové konferenci v Lotyšsku. Dodal, že o této otázce bude dnes večer hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ve čtvrtek s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Çavuşoglu v reakci na Macrona prohlásil, že francouzská solidarita s Arménií sahá až k podpoře arménské okupace části ázerbájdžánského území.

Arménské ministerstvo obrany v úterý oznámilo, že turecká stíhačka F-16, která přiletěla z ázerbájdžánského vzdušného prostoru, sestřelila nad Arménií arménský bitevník SU-25. Pilot zasaženého stroje při tom zahynul. Zprávu následně popřelo Turecko. "Arménie by se měla stáhnout z okupovaného území, místo aby se uchylovala k laciným propagandistickým trikům," řekl turecký mluvčí Fahrettin Altun. Zprávu Jerevanu posléze dementovalo i Baku.

Přímý turecký vojenský zásah do konfliktu by znamenal zásadní zlom, upozornila agentura AFP. Dodala, že otevřená válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem by také hrozila destabilizaci jižního Kavkazu a zatažení regionálních mocností, zejména Turecka a Ruska, do konfliktu.

Moskva, která se pokládá za regionálního arbitra, vyzvala k ukončení nepřátelských akcí, stejně jako Západ. Rada bezpečnosti OSN v jednomyslně přijatém prohlášení vyzvala k "okamžitém ukončení bojů".

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně křesťanským arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a muslimským Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.