Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.
Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.
"Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka," prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.
Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině
Jak uvedl Ibrahim Kalin, Kurdská strana pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, získává v Evropě finanční prostředky a další stoupence a svou činnost může "díky otevřenosti" nejvíce rozvíjet právě ve Švédsku. PKK je na seznamu teroristických organizací také v USA a v Evropské unii.
"Co je potřeba udělat, je jasné: nesmí umožnit, aby v těchto zemích působily pobočky PKK, aby tam organizace i její členové byli nadále aktivní," uvedl Erdoganův mluvčí. "Členství v NATO je vždycky proces. Uvidíme, jak se věci vyvinou. Chtěli jsme jen na tento bod upozornit všechny spojence a rovněž švédské úřady," dodal.
Švédsko s Finskem podle Ankary otevřeně podporují kurdské teroristy
Švédsko s Finskem otevřeně podporují kurdské teroristické organizace, což Turecko a turecké obyvatele rozhořčilo. Po příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně to dnes prohlásil šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Řekl také, že Turecko podporuje rozšiřování Severoatlantické aliance, ale před podáním přihlášky o členství Finska a Švédska je nutné problém vyřešit.
"Od samého počátku jsme vždy podporovali politiku otevřených dveří NATO," řekl Çavusoglu. "NATO je ale založeno na solidaritě a pomoci, když jsou spojenci potřeba," uvedl s tím, že Turecko takovou solidaritu potřebuje v boji s teroristy.
Podle Çavusoglua obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. "Většina obyvatel Turecka je proto proti členství Švédska a Finska v NATO," řekl turecký ministr. "Chceme proto s našimi spojenci a přáteli o této věci jednat, než bude podána jakákoli přihláška," dodal.
Šéf finské diplomacie Pekka Haavisto dnes v Berlíně řekl, že je přesvědčen, že Turecko nakonec členství severských států podpoří. "Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Ten již s Çavusogluem telefonicky jednal v pátek a dnes bude v debatě pokračovat.
Finsko je přesvědčeno, že se s Tureckem dohodne
Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.
"Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý," řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.
Çavusoglu v Berlíně řekl, že Finsko se Švédskem otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Proto chce Turecko před podáním jakékoli přihlášky o členství o tomto problému jednat.
"Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. "Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty," uvedl o možných komplikacích. "Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný," uvedl.
Finským a švédským aspiracím o vstup do NATO dnes vyslovila jasnou podporu řada aliančních ministrů zahraničí včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který obě země označil za přátelské. Za Finsko se Švédskem se postavili mimo jiné slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, nebo jeho kolegové z Lotyšska, Kanady, Norska nebo Nizozemska.
Haavisto uvedl, že finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. "Rusko o povolení nežádáme, věříme ale, že je důležité se sousedy komunikovat," řekl finský ministr zahraničí.
Niinistö se společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovili pro vstup země do NATO, neboť ruská invaze na Ukrajinu otřásla mírovým uspořádáním Evropy. Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Marinové se dnes jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO.
Také rozhodnutí sousedního Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli.
Související
Rusku uštědřil porážku v Sýrii „nečekaný“ soupeř. Na úkor Moskvy sílí vliv jiné země
Pád Asada jako jeden z největších ruských neúspěchů. Expert pro EZ řekl, co teď Sýrii čeká
Turecko , NATO , Švédsko , Finsko
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 3 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 4 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 5 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 7 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 12 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 13 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek