Turecko tvrdí, že nezavírá Švédsku a Finsku dveře do NATO

Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

"Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka," prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině

Jak uvedl Ibrahim Kalin, Kurdská strana pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, získává v Evropě finanční prostředky a další stoupence a svou činnost může "díky otevřenosti" nejvíce rozvíjet právě ve Švédsku. PKK je na seznamu teroristických organizací také v USA a v Evropské unii.

"Co je potřeba udělat, je jasné: nesmí umožnit, aby v těchto zemích působily pobočky PKK, aby tam organizace i její členové byli nadále aktivní," uvedl Erdoganův mluvčí. "Členství v NATO je vždycky proces. Uvidíme, jak se věci vyvinou. Chtěli jsme jen na tento bod upozornit všechny spojence a rovněž švédské úřady," dodal.

Švédsko s Finskem podle Ankary otevřeně podporují kurdské teroristy

Švédsko s Finskem otevřeně podporují kurdské teroristické organizace, což Turecko a turecké obyvatele rozhořčilo. Po příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně to dnes prohlásil šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Řekl také, že Turecko podporuje rozšiřování Severoatlantické aliance, ale před podáním přihlášky o členství Finska a Švédska je nutné problém vyřešit.

"Od samého počátku jsme vždy podporovali politiku otevřených dveří NATO," řekl Çavusoglu. "NATO je ale založeno na solidaritě a pomoci, když jsou spojenci potřeba," uvedl s tím, že Turecko takovou solidaritu potřebuje v boji s teroristy.

Podle Çavusoglua obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. "Většina obyvatel Turecka je proto proti členství Švédska a Finska v NATO," řekl turecký ministr. "Chceme proto s našimi spojenci a přáteli o této věci jednat, než bude podána jakákoli přihláška," dodal.

Šéf finské diplomacie Pekka Haavisto dnes v Berlíně řekl, že je přesvědčen, že Turecko nakonec členství severských států podpoří. "Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Ten již s Çavusogluem telefonicky jednal v pátek a dnes bude v debatě pokračovat.

Finsko je přesvědčeno, že se s Tureckem dohodne

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

"Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý," řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.

Çavusoglu v Berlíně řekl, že Finsko se Švédskem otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Proto chce Turecko před podáním jakékoli přihlášky o členství o tomto problému jednat.

"Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. "Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty," uvedl o možných komplikacích. "Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný," uvedl.

Finským a švédským aspiracím o vstup do NATO dnes vyslovila jasnou podporu řada aliančních ministrů zahraničí včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který obě země označil za přátelské. Za Finsko se Švédskem se postavili mimo jiné slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, nebo jeho kolegové z Lotyšska, Kanady, Norska nebo Nizozemska.

Haavisto uvedl, že finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. "Rusko o povolení nežádáme, věříme ale, že je důležité se sousedy komunikovat," řekl finský ministr zahraničí.

Niinistö se společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovili pro vstup země do NATO, neboť ruská invaze na Ukrajinu otřásla mírovým uspořádáním Evropy. Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Marinové se dnes jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO.

Také rozhodnutí sousedního Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli.

Související

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

Více souvisejících

Turecko ,  NATO ,  Švédsko ,  Finsko

Aktuálně se děje

před 29 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

včera

Čínský prezident Si Ťin-pching

Co si Si Ťin-pching odvezl z USA? Ani zdaleka ne to, v co doufal

Čínský prezident Si Ťin-pching odcestoval na summit do Washingtonu s jasným cílem v podobě stabilizace vzájemných vztahů a zamezení americkému vlivu v otázkách obchodu, technologií či Tchaj-wanu. Přestože mu americký prezident Donald Trump přichystal okázalé přivítání na červeném koberci, čínský lídr nezískal podle BBC od svého protějšku vše, v co doufal.

včera

raketový systém Patriot

Zvrat ve válce na Ukrajině: USA povolí Kyjevu vyrábět střely do Patriotů

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že americký prezident Donald Trump učinil konečné rozhodnutí udělit Ukrajině licenci k výrobě střel pro protivzdušný systém Patriot. Informaci sdělil novinářům prostřednictvím hlasové zprávy v aplikaci WhatsApp. O svém záměru ho americký vůdce informoval během jejich nedávného bilaterálního jednání v New Yorku. Podle ukrajinské hlavy státu prohlásil Trump na schůzce, že Ukrajina potřebná oprávnění k domácí produkci těchto raket obdrží.

včera

Alexandr Lukašenko

Trump vyměnil Kanadu za Bělorusko. Lukašenko přiznal, že jeho požadavky naplnit nedokáže

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podle webu Politico přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, Summit skupiny G7, Hirošima, Japonsko, 19.–21. května 2023

Lula da Silva obvinil Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii

Volební kampaň brazilského prezidenta Luize Inácia Luly da Silvy obvinila amerického prezidenta Donalda Trumpa ze snahy kolonizovat Brazílii. Podle vyjádření Lulova týmu se Washington snaží zasahovat do nadcházejících prezidentských voleb s cílem zmocnit se přírodního bohatství země. Obvinění zaznělo v televizním volebním spotu, který Lulův tým odvysílal v reakci na rostoucí obavy z možného ovlivňování voleb ze strany Spojených států. Volební video tvrdí, že se Trump pokouší naklonit hlasování ve prospěch krajně pravicového kandidáta Flávia Bolsonara.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Carney: Kanada prověřuje, zda na ni mohou USA zaútočit

Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Průvodce říjnovými volbami. Ministerstvo připravilo několik novinek, pomohou QR kódy

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

Praha

Předpověď počasí na víkend. Babí léto přinese oteplení

Víkendové počasí se ponese ve znamení nástupu tolik očekávaného babího léta. Již v sobotu se maximální teploty přehoupnou přes 20 stupňů, podobně vysoké budou i v neděli. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

24. září 2026 21:58

Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy