Turecko tvrdí, že nezavírá Švédsku a Finsku dveře do NATO

Turecko nezavírá dveře Švédsku a Finsku, pokud jde o jejich členství v NATO. Chce ale se severskými státy jednat a chce, aby zasáhly proti tomu, co Ankara označuje za teroristické aktivity, zejména ve Stockholmu. Agentuře Reuters to dnes řekl mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin.

Prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

"Nezavíráme dveře. Chceme jen, aby se o tomto tématu mluvilo vzhledem k tomu, že jde o záležitost národní bezpečnosti Turecka," prohlásil Kalin, který je zároveň Erdoganovým zahraničněpolitickým poradcem.

Turecký prezident svým pátečním prohlášením členské státy NATO překvapil, poznamenala agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině

Jak uvedl Ibrahim Kalin, Kurdská strana pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, získává v Evropě finanční prostředky a další stoupence a svou činnost může "díky otevřenosti" nejvíce rozvíjet právě ve Švédsku. PKK je na seznamu teroristických organizací také v USA a v Evropské unii.

"Co je potřeba udělat, je jasné: nesmí umožnit, aby v těchto zemích působily pobočky PKK, aby tam organizace i její členové byli nadále aktivní," uvedl Erdoganův mluvčí. "Členství v NATO je vždycky proces. Uvidíme, jak se věci vyvinou. Chtěli jsme jen na tento bod upozornit všechny spojence a rovněž švédské úřady," dodal.

Švédsko s Finskem podle Ankary otevřeně podporují kurdské teroristy

Švédsko s Finskem otevřeně podporují kurdské teroristické organizace, což Turecko a turecké obyvatele rozhořčilo. Po příjezdu na neformální zasedání ministrů zahraničí zemí NATO v Berlíně to dnes prohlásil šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavusoglu. Řekl také, že Turecko podporuje rozšiřování Severoatlantické aliance, ale před podáním přihlášky o členství Finska a Švédska je nutné problém vyřešit.

"Od samého počátku jsme vždy podporovali politiku otevřených dveří NATO," řekl Çavusoglu. "NATO je ale založeno na solidaritě a pomoci, když jsou spojenci potřeba," uvedl s tím, že Turecko takovou solidaritu potřebuje v boji s teroristy.

Podle Çavusoglua obě severské země otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. "Většina obyvatel Turecka je proto proti členství Švédska a Finska v NATO," řekl turecký ministr. "Chceme proto s našimi spojenci a přáteli o této věci jednat, než bude podána jakákoli přihláška," dodal.

Šéf finské diplomacie Pekka Haavisto dnes v Berlíně řekl, že je přesvědčen, že Turecko nakonec členství severských států podpoří. "Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Ten již s Çavusogluem telefonicky jednal v pátek a dnes bude v debatě pokračovat.

Finsko je přesvědčeno, že se s Tureckem dohodne

Finsko o ruský souhlas se vstupem do Severoatlantické aliance nežádá. Dnes to po příjezdu na neformální jednání ministrů zahraničí NATO prohlásil šéf finské diplomacie Pekka Haavisto. Řekl také, že je přesvědčen, že Turecko nakonec finské členství v alianci podpoří. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek uvedl, že vstupu Finska a Švédska do NATO není nakloněn. Obě země podle něj hostí teroristické organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu.

"Boj proti terorismu je pro nás velmi důležitý," řekl Haavisto na dotaz k tureckým výhradám. Poznamenal, že Finsko se v řadě organizací podílí na potírání terorismu. Haavisto také řekl, že v pátek si telefonoval se svým tureckým kolegou Mevlütem Çavusogluem a že dnes budou v jednání pokračovat.

Çavusoglu v Berlíně řekl, že Finsko se Švédskem otevřeně podporují Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. Proto chce Turecko před podáním jakékoli přihlášky o členství o tomto problému jednat.

"Jsem si jistý, že najdeme řešení," řekl Haavisto. Uvedl nicméně, že shoda se nemusí najít během jednoho večera a že nějaké výhrady proti finskému členství mohou mít i další alianční státy. "Máme 30 členských států NATO, je to náročný proces, vstup schvalují parlamenty," uvedl o možných komplikacích. "Věříme ale, že ten proces bude pro nás úspěšný," uvedl.

Finským a švédským aspiracím o vstup do NATO dnes vyslovila jasnou podporu řada aliančních ministrů zahraničí včetně šéfa české diplomacie Jana Lipavského, který obě země označil za přátelské. Za Finsko se Švédskem se postavili mimo jiné slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok, nebo jeho kolegové z Lotyšska, Kanady, Norska nebo Nizozemska.

Haavisto uvedl, že finský prezident Sauli Niinistö v telefonickém rozhovoru řekl ruskému protějšku Vladimiru Putinovi o plánech Finska vstoupit do NATO. "Rusko o povolení nežádáme, věříme ale, že je důležité se sousedy komunikovat," řekl finský ministr zahraničí.

Niinistö se společně s finskou premiérkou Sannou Marinovou vyslovili pro vstup země do NATO, neboť ruská invaze na Ukrajinu otřásla mírovým uspořádáním Evropy. Vedení Finské sociálnědemokratické strany premiérky Marinové se dnes jasnou většinou vyslovilo pro podání žádosti Finska o vstup do NATO.

Také rozhodnutí sousedního Švédska ohledně členství v NATO a odstoupení od neutrality se očekává v příštích dnech. Zásadní schůze rovněž vládnoucích švédských sociálních demokratů se uskuteční v neděli.

Související

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
Prezident Trump

Nové detaily Trumpova odjezdu z Turecka: Na stole byl původně jiný plán, v kontejneru na jídlo nejel sám

Během nedávného summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře musely americké bezpečnostní složky narychlo řešit závažnou hrozbu namířenou proti prezidentu Donaldu Trumpovi. Američtí představitelé obdrželi varování, že íránské složky disponují detailními informacemi o prezidentově ubytování v luxusním hotelovém řetězci i o trasách jeho kolony. Podle zdrojů CNN z prostředí amerických služeb navíc existovalo riziko, že by se útočníci mohl pokusit sestřelit prezidentský speciál Air Force One pomocí ramenního protiletadlového kompletu v blízkosti letiště.

Více souvisejících

Turecko NATO Švédsko Finsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

včera

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy