Ukrajinská armáda zabila dalšího ruského generála, tvrdí Kyjev

Ukrajinská armáda zabila v bojích s ruskými silami na jihu země dalšího ruského generála, velitele 49. armády generálporučíka Jakova Rezanceva. Uvedl to podle listu Ukrajinska pravda poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Z ruské strany nebyla tato informace potvrzena.

"Naše vojska, teď to můžeme říci přesně, zlikvidovala velitele 49. vševojskové armády Jižního vojenského okruhu Ruské federace, generálporučíka Jakova Rezanceva," řekl Arestovyč. Generál byl podle poradce zabit na letišti Čornobajivka, které se nachází severně od Chersonu, dosud jediného velkého ukrajinského města, které Rusové dobyli.

Deník dodal, že 49. ruská armáda je posádkou ve Stavropolu na jihu evropského Ruska, Rezancev jí velel od srpna 2020. Bojoval také v Sýrii.

Ukrajinci tvrdí, že zabili pět či šest ruských generálů, ale Rusko dosud potvrdilo jen smrt Andreje Suchoveckého. Penzionovaný americký generál David Petraeus předpokládá, že Rusko přichází o generály na Ukrajině hlavně kvůli potížím se spojením, kvůli kterým generálové vycházejí z opancéřovaných vozidel, aby si ujasnili situaci a dali rozkazy - a vzápětí se stávají terčem pro ukrajinské odstřelovače, napsal deník na svém webu.

Ruská verze internetové encyklopedie Wikipedia uvádí, že Rezancev byl podle nepotvrzených ukrajinských tvrzení zabit v pátek při dělostřeleckém ostřelování Rusy dobytého chersonského letiště u vsi Černobajivka.

Ukrajinské ministerstvo obrany odhaduje, že ruské síly během agrese proti Ukrajině zahájené 24. února přišly už přibližně o 16.400 vojáků. V pátek ruské ministerstvo obrany přiznalo, že během "speciální operace" přišlo o život 1351 ruských vojáků.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Jakov Rezancev

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

Kritik Kremlu Alexej Navalnyj

Navalného tým nabízí odměnu za informace, které objasní jeho "vraždu"

Spolupracovníci ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného nabízejí odměnu ve výši 20 000 eur za jakékoli informace související s jeho "vraždou" ve vězeňském táboře IK-3 za polárním kruhem. Tuto výzvu adresovali příslušníkům ruské armády, policie, zaměstnancům Federální bezpečnostní služby (FSB), Vyšetřovacího výboru (Sledkem) a prokuratuře.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Petr Moos

Zemřel bývalý ministr dopravy a zakladatel dopravní fakulty Petr Moos

Ve věku 78 let dnes zemřel Petr Moos, vedoucí týmu, který připravoval rozšíření Krajské nemocnice Liberec o objekt Centra urgentní medicíny. V roce 1998 byl ministrem dopravy ČR v Tošovského vládě a jiného založil Fakultu dopravní na Českém vysokém učení technickém v Praze.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

FT: Česko po Evropě shání 1,5 miliardy dolarů na munici pro Ukrajinu. Ví, kde ji koupit

Česká republika se postavila do čela iniciativy usilující o shromáždění 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun) na dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. Uvedl to deník Financial Times (FT) s tím, že ve hře je možnost zakoupit munici v zemích mimo EU. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy