Uvolňování restrikcí v Černé Hoře vyvolalo spor se Srbskem

Rozvolňování koronavirových restrikcí v Černé Hoře vyvolalo nový spor se sousedním Srbskem. Jeho příčinou bylo vynechání Srbska ze seznamu zemí, jejichž občanům Podgorica umožní od začátku června vstupovat do země. Bělehrad následně zrušil povolení černohorským aerolinkám létat do Srbska, informují místní média.

Premiér země Duško Marković na pondělní tiskové konferenci sdělil, že 1. června se otevřou hranice turistům z devíti zemí, jež splňují epidemická kritéria. Mezi nimi jmenoval Česko, ale také sousední Chorvatsko či Albánii. Pro občany Srbska, kteří přitom tvoří po Rusech druhou nejpočetnější skupinu turistů v Černé Hoře, zůstanou hranice nadále zavřené.

(2/2) Iako smo učinili sve da sačuvamo njihove živote, koronavirus je nažalost uzeo danak. U ime Vlade i u svoje lično - iskazujem saučešće i saosjećanje sa familijama preminulih. pic.twitter.com/ff3QJ50xQU

— Duško Marković (@DuskoMarkovicCG) May 26, 2020

Rozhodnutí Podgorice, odůvodněné zdravotními hledisky, vyvolalo nevoli Bělehradu, který hranice s Černou Horou otevřel již dříve tento měsíc.

Premiérka Ana Brnabičová v úterý uvedla, že Srbsko nehodlá přijít s žádnými protiopatřeními, občanům však doporučila, aby "nejezdili tam, kde nejsou vítáni". Ještě ten samý den večer ale srbský úřad pro civilní letectví odňal povolení přistávat na srbském území černohorskému přepravci Montenegro Airlines, jehož letadla v posledních dnech opět začala létat na lince do Bělehradu.

Vztahy obou zemí jsou v posledních letech napjaté především v důsledku kontroverzního zákona o náboženských svobodách, který Černá Hora schválila na konci loňského roku. Kritici jej označují za snahu "ukrást" majetek srbské pravoslavné církvi, k níž se hlásí většina obyvatelstva.

Černohorská vláda naopak tvrdí, že Bělehrad skrze církev i prosrbské opoziční strany uplatňuje v zemi svůj vliv. V zemi se 620.000 obyvateli tvoří Srbové asi 30 procent obyvatelstva.

Související

Více souvisejících

Černá Hora Srbsko Dušek Markovič Ana Brnabičová (srbská premiérka) hranice Turisté

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Lubomír Zaorálek

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

před 29 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Trumpův zmocněnec tvrdí, že dohoda o propuštění rukojmích Hamasu je na dosah

Podle Adama Boehlera, zvláštního zmocněnce administrativy Donalda Trumpa pro záležitosti rukojmích, se Spojeným státům podařilo výrazně přiblížit dohodě o propuštění zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamasem. Přesto vyjádřil frustraci nad tím, jak obtížná jednání s touto palestinskou militantní skupinou jsou.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy