Druhým dnem dnes pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. Už v pátek, kdy třídenní hlasování začalo a kdy volební účast podle předběžných údajů dosáhla téměř 17 procent, odevzdal svůj hlas i prezident Vladimir Putin. Poprvé tak učinil prostřednictvím internetu, protože je v domácí izolaci kvůli výskytu nákazy koronavirem ve svém okolí.
Podobně hlasovalo mnoho Putinových krajanů. Ústřední volební komise ocenila, že přes internet v pátek odhlasovaly více než dvě pětiny voličů, kteří se k tomu předem zaregistrovali. Dnes odpoledne jejich počet už přesahoval tři čtvrtiny. Jen v Moskvě tak hlasovalo 1,5 milionu voličů.
Státní zaměstnanci si podle ruské redakce BBC stěžují, že jim tento způsob hlasování "důtklivě doporučili" nadřízení. Ti se leckdy domáhají i snímků obrazovky, potvrzující registraci a někdy i samo hlasování. Kreml popřel, že by v Rusku nutili voliče k tomu, jak mají hlasovat.
Ústřední volební komise obdržela ze 45 regionů 137 stížností na to, že voliče někdo k účasti ve volbách nutil, uvedla podle agentury Interfax předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Podle komise nejde o masový jev. Celkem komise obdržela zatím 6137 písemných stížností, což je skoro dvojnásobek proti volbám v roce 2016.
Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos zaznamenali v první den voleb asi 2000 případů porušení volebních pravidel, které většinou zdokumentovali záběry. Včetně například situací, kdy se někdo snaží vhodit do volební urny celé balíčky hlasovacích lístků.
"Byl to hrozný den, špinavý," uvedla petrohradská politička Irina Fatjanovová. Volební komise ale stížnosti nepřijala a jednoduše je roztrhala, tvrdí německá agentura DPA.
Francouzská agentura AFP připomněla, že k volbám nebyl připuštěn snad žádný kandidát, který by se dal označit za odpůrce Putinova režimu, a proto tým vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného vytvořil aplikaci "chytré hlasování". Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět - a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně.
Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google nyní zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram. "Chytré hlasování" se tak podle AFP stalo prakticky nedostupným voličům, kteří by chtěli hlasovat proti Jednotnému Rusku.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov tento krok vysvětlil jak zákazem agitace během voleb, tak i změnou politiky firem Apple a Google, na jejichž "ekosystému" závisí i Telegram. Postup internetových gigantů bude mít podle Durova smutné důsledky pro svobodu slova v Rusku i jinde ve světě.
"Je skutečně ostuda, když cenzuru zavádějí soukromé firmy, které údajně hájí myšlenku svobody," řekla podle agentury Reuters mluvčí Navalného Kira Jarmyšová. Další spojenec Navalného, a sice Ivan Ždanov, vysvětlení Telegramu nevěří a myslí si, že tento postup byl dohodnut s úřady.
Navalného spolupracovník Leonid Volkov z exilu obvinil obě americké firmy z cenzury a z toho, že podlehly "vydírání Kremlu", když zablokovaly opoziční aplikaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na to podle AFP řekl, že daná aplikace byla v Rusku postavena mimo zákon.
Někteří lidé si všimli, že když Putin v pátek hlasoval, ukazovaly jeho hodinky datum 10. září. "Datum neodpovídá prostě proto, že prezident si datum na hodinkách neseřizuje, nepřikládá tomu pozornost, datum na hodinkách prostě nepoužívá," vysvětlil mluvčí Kremlu.
V první den voleb odhlasovalo podle předběžných údajů 16,85 procenta z přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová za účast pochválila zejména Čukotku a Čečensko, kde v pátek odpoledne odhlasovala téměř třetina, respektive více než čtvrtina voličů.
Nejslabší byla naopak zatím účast v Petrohradě, Sevastopolu a Moskvě. K pátečnímu večeru všechny předstihla odlehlá sibiřská republika Tuva, odkud pochází ruský ministr obrany a volební lídr Jednotného Ruska Sergej Šojgu. Tam odhlasovaly už více než dvě pětiny voličů. V metropoli odhlasovala skoro čtvrtina Moskvanů, v Petrohradě 12,25 procenta voličů.
Souběžně s parlamentními volbami se konají i další hlasování - například v devíti z 85 ruských regionů volí gubernátory a v 39 oblastní sněmy.
Související
Putin pochválil Muska za omezení Starlinku Ukrajině. Údajně jsou spolu v blízkém kontaktu
Pavel telefonicky hovořil se Stubbem, řešili jeho telefonát s Putinem
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák