Druhým dnem dnes pokračují volby do Státní dumy, tedy dolní komory ruského parlamentu. Už v pátek, kdy třídenní hlasování začalo a kdy volební účast podle předběžných údajů dosáhla téměř 17 procent, odevzdal svůj hlas i prezident Vladimir Putin. Poprvé tak učinil prostřednictvím internetu, protože je v domácí izolaci kvůli výskytu nákazy koronavirem ve svém okolí.
Podobně hlasovalo mnoho Putinových krajanů. Ústřední volební komise ocenila, že přes internet v pátek odhlasovaly více než dvě pětiny voličů, kteří se k tomu předem zaregistrovali. Dnes odpoledne jejich počet už přesahoval tři čtvrtiny. Jen v Moskvě tak hlasovalo 1,5 milionu voličů.
Státní zaměstnanci si podle ruské redakce BBC stěžují, že jim tento způsob hlasování "důtklivě doporučili" nadřízení. Ti se leckdy domáhají i snímků obrazovky, potvrzující registraci a někdy i samo hlasování. Kreml popřel, že by v Rusku nutili voliče k tomu, jak mají hlasovat.
Ústřední volební komise obdržela ze 45 regionů 137 stížností na to, že voliče někdo k účasti ve volbách nutil, uvedla podle agentury Interfax předsedkyně komise Ella Pamfilovová. Podle komise nejde o masový jev. Celkem komise obdržela zatím 6137 písemných stížností, což je skoro dvojnásobek proti volbám v roce 2016.
Nezávislí pozorovatelé z nevládní organizace Golos zaznamenali v první den voleb asi 2000 případů porušení volebních pravidel, které většinou zdokumentovali záběry. Včetně například situací, kdy se někdo snaží vhodit do volební urny celé balíčky hlasovacích lístků.
"Byl to hrozný den, špinavý," uvedla petrohradská politička Irina Fatjanovová. Volební komise ale stížnosti nepřijala a jednoduše je roztrhala, tvrdí německá agentura DPA.
Francouzská agentura AFP připomněla, že k volbám nebyl připuštěn snad žádný kandidát, který by se dal označit za odpůrce Putinova režimu, a proto tým vězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného vytvořil aplikaci "chytré hlasování". Ta měla radit voličům, který ze soupeřů kandidátů vládní strany Jednotné Rusko má největší šanci uspět - a tedy koho mají podpořit, aby způsobili potíže vládnoucí straně.
Zmíněnou aplikaci, kterou ruské úřady zakázaly, ale po amerických internetových gigantech Apple a Google nyní zablokovala na svém messengeru i ruská firma Telegram. "Chytré hlasování" se tak podle AFP stalo prakticky nedostupným voličům, kteří by chtěli hlasovat proti Jednotnému Rusku.
Zakladatel Telegramu Pavel Durov tento krok vysvětlil jak zákazem agitace během voleb, tak i změnou politiky firem Apple a Google, na jejichž "ekosystému" závisí i Telegram. Postup internetových gigantů bude mít podle Durova smutné důsledky pro svobodu slova v Rusku i jinde ve světě.
"Je skutečně ostuda, když cenzuru zavádějí soukromé firmy, které údajně hájí myšlenku svobody," řekla podle agentury Reuters mluvčí Navalného Kira Jarmyšová. Další spojenec Navalného, a sice Ivan Ždanov, vysvětlení Telegramu nevěří a myslí si, že tento postup byl dohodnut s úřady.
Navalného spolupracovník Leonid Volkov z exilu obvinil obě americké firmy z cenzury a z toho, že podlehly "vydírání Kremlu", když zablokovaly opoziční aplikaci. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na to podle AFP řekl, že daná aplikace byla v Rusku postavena mimo zákon.
Někteří lidé si všimli, že když Putin v pátek hlasoval, ukazovaly jeho hodinky datum 10. září. "Datum neodpovídá prostě proto, že prezident si datum na hodinkách neseřizuje, nepřikládá tomu pozornost, datum na hodinkách prostě nepoužívá," vysvětlil mluvčí Kremlu.
V první den voleb odhlasovalo podle předběžných údajů 16,85 procenta z přibližně 110 milionů oprávněných voličů. Předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová za účast pochválila zejména Čukotku a Čečensko, kde v pátek odpoledne odhlasovala téměř třetina, respektive více než čtvrtina voličů.
Nejslabší byla naopak zatím účast v Petrohradě, Sevastopolu a Moskvě. K pátečnímu večeru všechny předstihla odlehlá sibiřská republika Tuva, odkud pochází ruský ministr obrany a volební lídr Jednotného Ruska Sergej Šojgu. Tam odhlasovaly už více než dvě pětiny voličů. V metropoli odhlasovala skoro čtvrtina Moskvanů, v Petrohradě 12,25 procenta voličů.
Souběžně s parlamentními volbami se konají i další hlasování - například v devíti z 85 ruských regionů volí gubernátory a v 39 oblastní sněmy.
Související
Ruská státní pokladna se tenčí. Putin vyzval oligarchy, aby podpořili obranný rozpočet země
Válka v Íránu nahrává Putinovi. Pomáhá financovat jeho invazi na Ukrajinu
Vladimír Putin , volby v Rusku , Rusko
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu
před 1 hodinou
Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem
před 2 hodinami
O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce
před 3 hodinami
Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta
před 4 hodinami
Polská kontrarozvědka zadržela dva aktivisty podezřelé ze žhářského útoku v Pardubicích
před 5 hodinami
USA zvažují odchod z NATO
před 5 hodinami
Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc
před 6 hodinami
Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud
před 7 hodinami
Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu
před 8 hodinami
Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností
před 9 hodinami
Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled
včera
StarDance nabídne i energické mládí. Zatančí Tomas Sean Pšenička
včera
BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu
včera
Policie prozradila, jak soud rozhodl o pátém podezřelém v pardubické kauze
včera
Výhled počasí na duben. Meteorologové nastínili, co bude po Velikonocích
včera
Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád
včera
OBRAZEM: Pavel obdivoval olympijské a paralympijské mediale. Nechyběli Jílek a Maděrová
včera
Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta
včera
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
včera
Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa
Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.
Zdroj: Libor Novák