NATO vojáky k hranicím Běloruska neposílá, říká velvyslanec Landovský

Velvyslanec svými slovy potvrdil prohlášení generálního tajemníka NATO a bývalého norského premiéra Jense Stoltenberga, který se postavil proti slovům běloruského prezidenta Alexandra Lukašenko, že se alianční vojska shromažďují na západní hranici státu.

"V Pobaltí a Polsku probíhá posílená předsunutá přítomnost mezinárodních spojeneckých sil v regionu, ale je hluboko pod původním konsenzem pohybu sil při rozšiřování Severoatlantické aliance,“ vysvětlil Landovský v interview pro Český rozhlas Plus.

Dále také ujistil, že žádná ze zmíněných aktivit není odrazem přítomnosti Ruska v lokalitě. "Je to striktně defenzivní a má to zajistit bezpečnost. NATO se k volbám vyjádřilo, ale k neúměrnému navyšování počtu aliančních sil v regionu skutečně nedochází.“

"NATO zastává postoj, že pravda je z dlouhodobého hlediska nejlepší medicínou na dezinformace, hodnota aliance je v její důvěryhodnosti." Jakub Landovský

NATO nemá problém s respektem k autonomii jiných celků. "Zároveň z hlediska hodnot, které vyznáváme, rádi podpoříme občanskou společnost, aby její vůle byla totožná s tím, jak se v zemi vládne a jak je spravována,“ řekl velvyslanec.

V případě eskalace situace v Bělorusku nebo ruské intervenci je ale prioritní zodpovědnost vůči členským zemím. Landovský to ale nepovažuje za pravděpodobné.

Odstrašení a dialog

Politika NATO vůči východnímu křídlu spočívá v zásadě odstrašení a dialogu. Cílem dialogu je snížit napětí, zatímco odstrašení odpovědět na jakoukoli reakci z bezpečnostního hlediska. "Žádný ze členů nebyl za celou existenci aliance napaden," vysvětlil Landovský, proč se dle jeho názoru tato strategie v dějinách Severoatlantické aliance osvědčila.

Problematický je v současné bezpečnostní situaci ve světě také kybernetický prostor, na jehož nebezpečí upozornil při své nedávné návštěvě v Česku také šéf americké diplomacie Mike Pompeo.

Velvyslanec také vysvětlil, že bychom se novými hrozbami neměli zabývat jenom z povinnosti. "Už jsme se setkali s kybernetickými útoky na nemocnice v době covidu, i tady musíme dbát na bezpečnost našich občanů a systémů," dodal s tím, že za jedno z možných ohrožení z hlediska bezpečnosti vidí například i biologické zbraně. 

"Byť se v případě covid-19 jednalo s největší pravděpodobností o přírodní virus, nikdo nemůže vyloučit situaci, kdy stát nebo teroristická organizace zneužije biologické agenty pro šíření nějaké silné epidemie,“ uzavřel.