Inspirativní vánoční příběh. Rusové svépomocí restaurují chátrající kostely

Myslíte si, že křesťanství v našich životech už nehraje žádnou roli, případně se zkomercionalizovalo, jak si někteří pamětníci stěžují? Jak kde! V zemi, kde zítra znamená včera, se našla skupina dobrovolných restaurátorů starých a samotným Bohem dávno zapomenutých kostelů. Informoval o tom server Euronews.com.

"Z legrace si říkáme černí restaurátoři, protože tu práci nikdo jiný nechce dělat," nechal se slyšet jeden z dobrovolníků Alesander Saprikin v rozhovoru pro Euronews.com. Během interview ukazoval novinářům pozůstatky Chrámu Sv. Mikuláše v ruské vesnici Berezhnaya Dubrova na severozápadě Archangelské oblasti. Skupina několika lidí se teď momentálně snaží zachránit jeho střechu, která se rozpadá. Saprikin varuje, že pokud s tím nikdo nic neudělá, hrozí, že kostel nepřežije zimu, což by byla podle něj škoda.

Saprikin je jeden za sta Rusů, kteří se rozhodli ve svém volném čase zapojit do obnovy starých dřevěných kostelů a chrámů z dob Carského Ruska. Rodák z Bělgorodu, hlavního města stejnojmenné oblasti ležící na hranici s Ukrajinou, se před několika lety přestěhoval na ruský sever, aby se mohl připojit ke skupině dobrovolníků. Zmiňovaný Chrám Sv. Mikuláše byl postaven v roce 1678 a disponuje devíti cibulovitými kopulemi, které jsou pro východní architekturu typické. 

Nikomu nepatřící barabizny

Sever evropské části Ruska je domovem dřevěných staveb, které pocházejí ještě z dob před Velkou říjnovou socialistickou revolucí, a které přežily celých 200 let. Podle odhadů jich je cca 7 500. Nyní jsou ale v dezolátním stavu a každý rok se některý z nich vlivem špatných povětrnostních podmínek rozpadne. Jedná se převážně o kaple, kostelíky, kláštery a pravoslavné chrámy. Ačkoliv jsou oficiálně ve vlastnictví státu, nikdo se o ně fakticky nestará. 

Opuštěné barabizny, k nimž se nikdo nehlásí, zpravidla lákají bezdomovce a squattery - viz Klinika. Saprikin a další dobrovolníci se však ale rozhodli posloužit dobré věci a vynaložit všechny své síly na to, aby ruské kulturní dědictví zachránili. Mají sice omezené možnosti, ale i tak očekávají, že se jim dostane mediální pozornosti, a že jim ruský stát nakonec pomůže. Hodlají ve svém úsilí pokračovat tak dlouho, dokud se tomu tak nestane.

Ačkoliv by antikomunisté mohli tvrdit, že za chátrání historických památek a kulturního dědictví může sovětský režim, opak je pravdou. Za Sovětského svazu byly tyto stavby sice zpravidla užívány jako skladiště obilí a jiných zemědělských plodin, ale i tak se udržovaly v jakžtakž dobrém stavu. Navíc v ruské společnosti hrálo náboženství mnohem větší roli než v socialistickém Československu, a proto byly tak jako tak každou neděli přeplněné. Ruský venkov si nezávisle na režimu své tradice uchovával.

Otec Theodosius Kuritsyn se nechal slyšet, že k prvním problémům došlo až po rozpadu Sovětského svazu. Důvodů bylo několik. Stavby nebyly v prvé řadě vůbec předány Ruské pravoslavné církvi a navíc se následný vývoj v 90. letech nesl v duchu společenského i kulturního chaosu. Kromě korupce, rostoucího státního dluhu, vysoké míry nezaměstnanosti a nízké porodnosti byla Jelcinovská éra také charakteristická urbanizací a emigrací. Spousta Rusů se tehdy stěhovala do velkých měst, případně do zahraničí. O dřevěné kostely a chrámy se tak neměl, kdo starat. Tento fenomén trvá dodnes.

Naděje umírá poslední?

Podle informací bylo v letech 2012-2018 vyčleněno z ruského státního rozpočtu 400 milionů rublů (cca 250 milionů Kč) na údržbu dřevěných kulturních památek. "To je na restauraci 7 500 staveb velmi málo," řekl Vladimír Aristarkov, ředitel Ústavu pro kulturní a přírodní dědictví Ruské federace. Jako pozitivní vnímá, že Ministerstvo kultury zahájilo letos v červnu program na obnovu dávno zapomenuté tradiční ruské architektury. 

Naděje umírá poslední a vývoj v poslední době ukazuje, že přiložit ruku k dílu má smysl. Ruská vláda momentálně zamýšlí větší podporu dobrovolným restaurátorům. Podle odborníků v oblasti stavebnictví to ale nestačí a je potřeba mít strategičtější plán. Problém spočívá v tom, že památek je víc než lidí, kteří jsou ochotní se ve svém volném čase zapojit do jejich obnovy. Mnohem efektivnější by byly dlouhodobější investice, které by spočívaly i ve vyhlášení veřejných zakázek.

Související

Nejslavnějším indickým chrámem je Taj Mahal

Tady sucho pomohlo. Archeologové hledali ztracenou stavbu marně, teď se objevila

Sucho nemusí být vždy nutně negativním jevem. Díky němu se například podařilo po letech beznadějí objevit starý indický chrám, kdysi zasvěcený Bohu Višnuovi. Ten však před více než 200 lety zachvátily ničivé záplavy. Ačkoliv vědci původně věřili, že se jim podaří jej znovu nalézt, jejich naděje se po několika neúspěších rozplynuly. Nyní ale současné sucho odhalilo vrcholek jeho věže.

Více souvisejících

chrám architektura Rusko Kulturní památky Kostely

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 28 minutami

před 52 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek uvedla, že Rusko je ochotné zvažovat mírové návrhy týkající se konfliktu na Ukrajině, pokud budou „realistické“ a budou zohledňovat zájmy Moskvy i situaci „na místě“.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy