Zadržený Safronov prý dával informace české tajné službě. FSB nemá důkazy, říká obhájce

Obhájce zadrženého poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, jehož ruské úřady podezírají, že českým zvláštním službám předal informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a do Afriky, tvrdí, že chybějí důkazy, které by jeho klienta usvědčovaly z vlastizrady. Uvedla to dnes agentura TASS.

"Vyšetřování nijak neprokázalo podezření vůči Ivanovi (Safronovovi). Tím se tento případ liší od podobných kauz. Neexistují žádné důkazy, nic, co by mohlo nějak prokázat odůvodněnost podezření," řekl podle serveru iz.ru advokát Ivan Pavlov.

Safronova zadrželi agenti tajné služby FSB v úterý ráno při odchodu z domova kvůli podezření, že informace, podléhající státnímu tajemství, předával tajné službě členské země NATO. Stíhán je podle paragrafu o vlastizradě, za což mu hrozí až 20 let za mřížemi. Soud na něj uvalil dvouměsíční vyšetřovací vazbu. Vyšetřovatele FSB v tomto případu vede Alexandr Čaban, známý z případů šestasedmdesátiletého vědce Viktora Kudrjavceva a Kariny Curkanové, rovněž podezřelých ze špionáže a vlastizrady.

Další Safronovův advokát Jevgenij Smirnov v úterý informoval, že ve spisu k případu se uvádí, že úkolem zadrženého bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě a že tuto práci Safronov podle FSB dělal ze zištných důvodů pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, rozvědka). Oficiální sdělení FSB se o české rozvědce výslovně nezmiňuje, píše se v něm pouze o "jedné ze zvláštních služeb NATO".

Ruská média zaznamenávají, že české úřady se zdržují vyjádření k případu: místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček českému Deníku N řekl: "Bez komentáře." Kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek Deníku N ke kauze sdělil: "K předmětnému tvrzení Vám nemohu poskytnout jakýkoliv komentář."

Ještě v úterý se v Moskvě před sídlem tajné služby FSB a v Petrohradu konaly demonstrace na Safronovovu podporu pod heslem "Ruce pryč od novinářů". Zadržené demonstranty, vesměs novináře, policie po sepsání protokolů podle Echa Moskvy propustila.

Safronov se stal poradcem generálního ředitele Roskosmos Dmitrije Rogozina od poloviny května. Předtím pracoval pro nezávislé deníky Kommersant a poté Vedomosti.

"Vyznat se v podrobnostech tohoto případu bude kvůli utajení krajně obtížné. Žádné informace nejsou a ten, kdo k nim bude mít přístup, je nebude smět zveřejnit pod hrozbou trestního stíhání," napsal v listu Vedomosti ochránce lidských práv Pavel Čikov s tím, že vyšetřovatelé udělají vše, aby se podrobnosti nedostaly na veřejnost: zavážou k mlčenlivosti svědky i advokáty, spis bude utajen a soudy budou jednat za zavřenými dveřmi. Možná až před vlastním procesem se objeví prohlášení o podstatě obvinění.

"Hlavní zvláštnost případu spočívá v tom, že se vede proti novináři a že o něm nelze vůbec nic říct," upozornil Čižov. "Vše bude horší, než v případu Ivana Golunova (novináře obviněné z přechovávání a šíření drog, které mu podstrčili policisté). Iniciátoři kauzy si zjevně uvědomují reakci společnosti, ale není jasné, zda jde o politický případ, související s novinařinou, anebo o něco jiného," dodal.

Vedomosti připomněly, že loni v květnu se federální agentura pro vojensko-technickou spolupráci obrátila na soud v Moskvě kvůli dřívějšímu Safronovovu článku o kontraktu na dodávku ruských stíhaček do Egypta, ale soud případ vrátil.

Penzionovaný plukovník Viktor Murachovskij v časopisu Arsenal Otečestva upozornil, že je to v Rusku poprvé, co je tak známý a schopný novinář stíhán podle tak těžkého obvinění. V novinářovu vinu nevěří, neboť Safronov neměl přístup ke státnímu tajemství.

Podle šéfredaktora populárního listu Komsomolskaja pravda Vladimira Sungorkina vyšetřovatelé budou muset veřejnosti předložit "jasné a přesvědčivé důkazy o novinářově vině, a to i kvůli potřebě snížit nebezpečnou nedůvěru veřejnosti k ruské justici".

Šéfredaktorka prokremelské televize RT Margarita Simoňjanová prohlásila, že paragraf o vlastizradě je formulován tak mlhavě, že by se kvůli němu dal zavřít jakýkoli novinář pracující pro zahraniční médium. Vlastizradou mohou být i konzultační služby poskytnuté členské zemi NATO či jakékoli shromažďování informaci v zájmu cizí země. Proto pokládá za hlavní dozvědět se, zda Safronov skutečně dostával peníze od cizích rozvědek, nebo zda za zradu byla označena jeho normální novinářská práce.

Související

Více souvisejících

Ivan Safronov Rusko špionáž FSB (ruská kontrarozvědka) Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 3 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA

Zanedlouho bude jasné, kdo z dvojice Kamala Harrisová a Donald Trump obsadí místo v Oválné pracovně Bílého domu. Docent Jeffrey Alan Smith z Katedry anglistiky a amerikanistiky brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz vylíčil, jak se liší kampaně obou kandidátů – a co jejich zvolení může (nejen) pro USA znamenat. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy