Zadržený Safronov prý dával informace české tajné službě. FSB nemá důkazy, říká obhájce

Obhájce zadrženého poradce šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova, jehož ruské úřady podezírají, že českým zvláštním službám předal informace o ruských dodávkách zbraní na Blízký východ a do Afriky, tvrdí, že chybějí důkazy, které by jeho klienta usvědčovaly z vlastizrady. Uvedla to dnes agentura TASS.

Deník Shopaholičky

"Vyšetřování nijak neprokázalo podezření vůči Ivanovi (Safronovovi). Tím se tento případ liší od podobných kauz. Neexistují žádné důkazy, nic, co by mohlo nějak prokázat odůvodněnost podezření," řekl podle serveru iz.ru advokát Ivan Pavlov.

Safronova zadrželi agenti tajné služby FSB v úterý ráno při odchodu z domova kvůli podezření, že informace, podléhající státnímu tajemství, předával tajné službě členské země NATO. Stíhán je podle paragrafu o vlastizradě, za což mu hrozí až 20 let za mřížemi. Soud na něj uvalil dvouměsíční vyšetřovací vazbu. Vyšetřovatele FSB v tomto případu vede Alexandr Čaban, známý z případů šestasedmdesátiletého vědce Viktora Kudrjavceva a Kariny Curkanové, rovněž podezřelých ze špionáže a vlastizrady.

Další Safronovův advokát Jevgenij Smirnov v úterý informoval, že ve spisu k případu se uvádí, že úkolem zadrženého bylo shromažďovat a předávat zprávy o vojensko-technické spolupráci Ruska s africkými zeměmi a o činnosti ruských ozbrojených sil na Blízkém východě a že tuto práci Safronov podle FSB dělal ze zištných důvodů pro českou zpravodajskou službu Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI, rozvědka). Oficiální sdělení FSB se o české rozvědce výslovně nezmiňuje, píše se v něm pouze o "jedné ze zvláštních služeb NATO".

Ruská média zaznamenávají, že české úřady se zdržují vyjádření k případu: místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček českému Deníku N řekl: "Bez komentáře." Kancléř ÚZSI Jaroslav Hrbek Deníku N ke kauze sdělil: "K předmětnému tvrzení Vám nemohu poskytnout jakýkoliv komentář."

Ještě v úterý se v Moskvě před sídlem tajné služby FSB a v Petrohradu konaly demonstrace na Safronovovu podporu pod heslem "Ruce pryč od novinářů". Zadržené demonstranty, vesměs novináře, policie po sepsání protokolů podle Echa Moskvy propustila.

Safronov se stal poradcem generálního ředitele Roskosmos Dmitrije Rogozina od poloviny května. Předtím pracoval pro nezávislé deníky Kommersant a poté Vedomosti.

"Vyznat se v podrobnostech tohoto případu bude kvůli utajení krajně obtížné. Žádné informace nejsou a ten, kdo k nim bude mít přístup, je nebude smět zveřejnit pod hrozbou trestního stíhání," napsal v listu Vedomosti ochránce lidských práv Pavel Čikov s tím, že vyšetřovatelé udělají vše, aby se podrobnosti nedostaly na veřejnost: zavážou k mlčenlivosti svědky i advokáty, spis bude utajen a soudy budou jednat za zavřenými dveřmi. Možná až před vlastním procesem se objeví prohlášení o podstatě obvinění.

"Hlavní zvláštnost případu spočívá v tom, že se vede proti novináři a že o něm nelze vůbec nic říct," upozornil Čižov. "Vše bude horší, než v případu Ivana Golunova (novináře obviněné z přechovávání a šíření drog, které mu podstrčili policisté). Iniciátoři kauzy si zjevně uvědomují reakci společnosti, ale není jasné, zda jde o politický případ, související s novinařinou, anebo o něco jiného," dodal.

Vedomosti připomněly, že loni v květnu se federální agentura pro vojensko-technickou spolupráci obrátila na soud v Moskvě kvůli dřívějšímu Safronovovu článku o kontraktu na dodávku ruských stíhaček do Egypta, ale soud případ vrátil.

Penzionovaný plukovník Viktor Murachovskij v časopisu Arsenal Otečestva upozornil, že je to v Rusku poprvé, co je tak známý a schopný novinář stíhán podle tak těžkého obvinění. V novinářovu vinu nevěří, neboť Safronov neměl přístup ke státnímu tajemství.

Podle šéfredaktora populárního listu Komsomolskaja pravda Vladimira Sungorkina vyšetřovatelé budou muset veřejnosti předložit "jasné a přesvědčivé důkazy o novinářově vině, a to i kvůli potřebě snížit nebezpečnou nedůvěru veřejnosti k ruské justici".

Šéfredaktorka prokremelské televize RT Margarita Simoňjanová prohlásila, že paragraf o vlastizradě je formulován tak mlhavě, že by se kvůli němu dal zavřít jakýkoli novinář pracující pro zahraniční médium. Vlastizradou mohou být i konzultační služby poskytnuté členské zemi NATO či jakékoli shromažďování informaci v zájmu cizí země. Proto pokládá za hlavní dozvědět se, zda Safronov skutečně dostával peníze od cizích rozvědek, nebo zda za zradu byla označena jeho normální novinářská práce.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Ivan Safronov Rusko špionáž FSB (ruská kontrarozvědka) Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy