Zelenskyj zve na Ukrajinu Bidena i Macrona, kterého chce přesvědčit o genocidě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že jeho zemi brzy navštíví prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Šéfa Elysejského paláce by chtěl ukrajinský prezident přesvědčit, ze ruská vojska páchají v jeho zemi genocidu. V rozhovoru, který dnes odvysílala americká televize CNN, Zelenskyj také řekl, že ho překvapilo Bidenovo prohlášení o tom, že Rusko páchá na Ukrajině genocidu.

Macron odmítá označit počínání ruských vojáků na Ukrajině za genocidu, připomněla agentura AFP. Ve čtvrtek mimo jiné řekl, že použití termínu genocida by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Řekl také, že je prakticky jisté, že ruská armáda páchá na Ukrajině válečné zločiny.

Západní politici nejsou při popisu událostí na Ukrajině jednotní, zejména ohledně nálezů stovek mrtvých civilistů po stažení ruských vojsk z Kyjevské oblasti. Označení genocida použil americký prezident Joe Biden, polský premiér Mateusz Morawiecki či šéf španělské vlády Pedro Sánchez. Italská diplomacie prohlásila, že nemá dostatek poznatků, aby označila ruské počínání za genocidu.

Zelenskyj stanici CNN řekl, že o záležitosti jednal přímo s Macronem a pozval ho na Ukrajinu, aby pochopil, že to, co se v zemi děje, není válka, ale genocida. "Až přijede a uvidí, tak jsem si jistý, že to pochopí," řekl Zelenskyj. Podle něj je francouzský prezident zdrženlivější také z toho důvodu, že chce, aby se Rusko zapojilo do jednání o míru.

Do Kyjeva Zelenskyj pozval také Bidena. "Myslím si, že přijede," řekl ukrajinský prezident s tím, že bude hodně záležet na bezpečnostní situaci v ukrajinské metropoli. Podle agentury AFP Washington uvažuje o vyslání vysokého diplomatického funkcionáře do Kyjeva, návštěvu amerického prezidenta ale Bílý dům zatím vylučuje.

Od začátku války Kyjev navštívila řada vysoce postavených politiků. Prvními byli český premiér Petr Fiala, šéf polské vlády Morawiecki a slovinský ministerský předseda Janez Janša. Stalo se tak ještě v době, kdy okolí Kyjeva okupovala ruská armáda. Po jejím stažení začalo přijíždět stále více politiků. Ukrajinci často berou návštěvy i do měst, kde byly ruské jednotky, například do Buče, aby jim ukázali zkázu způsobenou nepřátelskými vojsky.

Zelenskyj jednal s šéfkou MMF o poválečné obnově Ukrajiny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s výkonnou ředitelkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou o zajištění finanční stability Ukrajiny a poválečné obnově země. Uvedl to Zelenskyj na svém twitterovém účtu.

"Máme jasné plány pro tuto chvíli a také vizi výhledů. Jsem si jist, že spolupráce mezi MMF a Ukrajinou bude i nadále plodná," napsal.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal dnes potvrdil, že se příští týden zúčastní jarního zasedání MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu. Do USA s ním vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou se zde snažit získat další finanční podporu pro Ukrajinu.

Prezident SB David Malpass tento týden uvedl, že banka připravuje balíček podpory pro Ukrajinu ve výši 1,5 miliardy USD (34 miliard Kč).

Výkonná rada MMF minulý týden schválila vytvoření nového účtu, který umožní bilaterálním dárcům a mezinárodním skupinám bezpečnou cestu pro posílání finanční na Ukrajinu. Účet umožní dárcům poskytovat granty a půjčky, které pomohou ukrajinské vládě pokrýt její platební bilanci a rozpočtové potřeby a pomohou stabilizovat její ekonomiku v době, kdy se brání ruské invazi.

Kanada, jeden z hlavních podporovatelů Ukrajiny, navrhla poskytnout prostřednictvím nového účtu, který bude spravovat MMF, až jednu miliardu kanadských dolarů (18 miliard Kč).

Marčenko minulý týden uvedl, že ukrajinská vláda usiluje o získání zahraniční pomoci čtyři miliardy eur (97,7 miliardy Kč) k přibližně třem miliardám eur, které již obdržela na pokrytí rozpočtového schodku, napsala agentura Reuters.

Související

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj vyzval k uvalení sankcí proti českým firmám

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil některé západní firmy, že i nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá k výrobě zbraní. Prohlásil to v sobotu s tím, že Ukrajina má k dispozici konkrétní důkazy a předala je partnerským zemím.
Vladimir Putin

Putin vyjádřil ochotu jednat se Zelenským. Němcům poslal jasný vzkaz

Jsme připraveni ukončit válku na Ukrajině co možná nejdříve, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin. Moskva podle jeho slov preferuje diplomatické řešení konfliktu a je připravena pokračovat v jednáních s Kyjevem. Sám Putin je ochoten jednat i s ukrajinským protějškem. Na Putinova slova upozornil Kyiv Independent. 

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Joe Biden Emmanuel Macron Kristalina Georgievová Mezinárodní měnový fond (MMF IMF)

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael opět zachraňuje svět. Před čtyřiceti lety se mu to povedlo se Saddámem, teď se pokouší o totéž proti Íránu

Když Izrael v roce 1981 zničil irácký jaderný reaktor Osirak, sklidil celosvětové odsouzení. Přesto se později ukázalo, že šlo o krok s dalekosáhlými důsledky. Dnes se situace opakuje: izraelské letectvo zaútočilo na íránská jaderná zařízení – a Spojené státy se poprvé přidaly. Kritika je silná a riziko eskalace vysoké. Ale možná, že svět opět jednou uzná, že tento zásah přišel v pravou chvíli.

včera

OSN

Budeme se bránit, vzkázal Írán USA. Kvůli útoku žádá o zasedání RB OSN

„Spojené státy překročily velmi vážnou červenou linii tím, že zaútočily na naše jaderná zařízení. Máme právo se bránit – a toto právo uplatníme,“ uvedl Aragčí s odkazem na legitimní právo na sebeobranu. Zároveň připustil, že po tomto kroku si není jistý, „kolik prostoru pro diplomacii vůbec zbývá“.

včera

Petr Fiala

"Snad si to dobře rozmyslel." Česko reaguje na americký útok na Írán, Fiala jej hájí, Babiš varuje

Česká politická scéna v neděli reagovala na překvapivý americký útok na tři íránská jaderná zařízení, který Spojené státy provedly v noci na sobotu ve spolupráci s Izraelem. Podle prezidenta Donalda Trumpa šlo o „spektakulární vojenský úspěch“ a snahu donutit Írán ke kapitulaci v otázce jeho jaderného programu. Český premiér Petr Fiala (ODS) i ministryně obrany Jana Černochová útok v zásadě podpořili, zatímco předseda hnutí ANO Andrej Babiš vyjádřil obavy z možného zhoršení situace v regionu.

včera

včera

Bílý dům (The White House), Wahsington D.C., USA

Napětí v USA stoupá. Trump slaví, Bílý dům se ale obává odvety Íránu

Spojené státy se ocitly v novém bodu napětí poté, co prezident Donald Trump v sobotu večer v televizním projevu oznámil „úspěšné“ letecké údery na íránská jaderná zařízení. Zatímco šéf Bílého domu zněl při vystoupení z Oválné pracovny vítězoslavně, uvnitř jeho administrativy převládá opatrnost a obavy z možné tvrdé odvety Teheránu.

včera

Jaká bude odveta Íránu? Hizballáh, Irák či Sýrie, Teherán může proti USA povolat spojence

Dnešní ráno v Jeruzalémě nezačalo obvyklým proslovem v hebrejštině. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu místo toho usedl za pultík a v angličtině se obrátil přímo na amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterému vysekl bezprecedentní poklonu. Důvodem bylo rozhodnutí Spojených států provést letecký útok na několik klíčových jaderných zařízení Íránu – vývoj, který může dramaticky změnit průběh probíhající války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy