Evropská unie dnes o další půlrok prodloužila platnost hospodářských sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Postihy zaměřené mimo jiné na obchod, energetiku či banky budou platit nejméně do konce července. Oznámila to Rada EU zastupující členské státy.
Evropský blok začal sankce přijímat od roku 2014 v reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíři postihy získaly od loňského února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, zakázala dovoz kritických surovin včetně uhlí či ropy tankery a přerušila s Ruskem letecké spojení.
EU se na prodloužení sankcí shodla jednomyslně, ačkoli maďarská vláda dává najevo, že s jejich pokračujícím uplatňováním není z ekonomických důvodů zcela spokojena. Podmínkou pro jejich zrušení je podle unie stažení ruských vojsk z Ukrajiny, k čemuž se Moskva podle svých dosavadních vyjádření nechystá.
Unie kromě hospodářských sankcí uplatňuje také individuální postihy vůči ruským politikům, armádním činitelům, oligarchům spojeným s Kremlem či firmám. Na seznamu je v současnosti přes 1200 lidí a více než stovka subjektů. Aktuální platnost těchto sankcí je do poloviny března, EU se ji však rovněž chystá o půl roku prodloužit.
Související
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
EU (Evropská unie) , Rusko , protiruské sankce
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
před 1 hodinou
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
před 2 hodinami
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
před 3 hodinami
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
před 4 hodinami
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
před 4 hodinami
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
před 5 hodinami
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
před 6 hodinami
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
včera
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
včera
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
včera
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
včera
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
včera
Oscar pro dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Pomohli s ním i Češi
včera
Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno
včera
Fico požaduje, aby EU zatlačila na Ukrajinu ohledně dodávek ropy
včera
Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let
včera
Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick
včera
Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem
včera
Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová
Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.
Zdroj: Libor Novák