Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnutí půjčky 18 miliard eur (437,5 miliard korun) Ukrajině na rok 2023. Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden.
Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že "díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023". Česko Radě EU do konce roku předsedá.
Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura ale již dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti.
Půjčky na příští rok budou mít desetiletý odklad splácení, většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Záruky za tyto půjčky poskytne buď rozpočet EU, nebo členské státy, uvádí se v tiskové zprávě.
Prostředky mají Ukrajině pomoci při financování akutních potřeb, při obnově kritické infrastruktury a na začátku poválečné obnovy. Dlouhodobým cílem je podpora Ukrajiny na cestě k evropské integraci.
O prostředcích pro Ukrajinu budou příští týden jednat lídři členských zemí EU na svém summitu.
Související
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
EU (Evropská unie) , Ukrajina , Zbyněk Stanjura
Aktuálně se děje
před 9 minutami
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
před 36 minutami
Začalo předávání filmových cen Český lev
před 1 hodinou
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
před 3 hodinami
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
před 4 hodinami
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
před 4 hodinami
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
před 6 hodinami
Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly
před 7 hodinami
Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv
před 8 hodinami
Ukrajinu nepotřebujeme, USA vědí o dronech více než kdo jiný, jsme nejlepší na světě, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí
před 11 hodinami
Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově
před 12 hodinami
Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony
před 14 hodinami
Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl
včera
Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz
včera
Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti
včera
USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty
včera
O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko
včera
Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země
včera
„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv
včera
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.
Zdroj: Libor Novák