V Evropě se chystá první dražba kostry Tyrannosaura rexe, která zřejmě přiláká velké množství zájemců. Odborníci ji ale kritizují, protože podle nich nepatří takto cenné nálezy do soukromých rukou. Napsal to deník The Times. Pozůstatky masožravého dinosaura staré kolem 67 milionů let bude v dubnu prodávat švýcarská aukční síň Koller, cenu odhaduje na pět až osm milionů švýcarských franků (122 až 195 milionů Kč).
Kostra nazvaná Trinity je dlouhá 11 metrů a složená z kostí tří různých jedinců, které se našly mezi lety 2008 až 2013 v amerických státech Montana a Wyoming. Asi polovina kostí je autentická, zbytek kostry je dotvořen pomocí replik.
Paleontologové míní, že zřejmě nebude ve finančních možnostech žádné muzejní instituce, aby kostru zakoupila, a dinosaurus tak nejspíš skončí v některé ze soukromých sbírek. "Každá dinosauří kost obsahuje vědecky důležité informace," uvedl Thomas Carr z univerzity Carthage College ve Wisconsinu. Podle něho je nyní v soukromých rukou 74 koster druhu Tyrannosaurus rex, zatímco muzea jich uchovávají 59. Pouze instituce garantují, že ke kostem budou mít přístup odborníci i veřejnost.
"Tyto fosilie jsou vzácné a vědecky významné a podle mě patří do muzea, kde budou bezpečně uchovány, kde je mohou studovat odborníci a kde mohou inspirovat děti i veřejnost," uvedl Steve Brusatte z univerzity v Edinburghu.
Carr tvrdí, že z kosterních pozůstatků dinosaurů se v posledních letech stal žádaný artikl, na kterém aukční domy dobře vydělávají. Kupují je i celebrity. Loni se v aukci lebka Tyrannosaura rexe nalezená v Jižní Dakotě prodala za 6,1 milionu dolarů (135 milionů Kč), v roce 2020 se jedna z největších a nejúplnějších koster Tyrannosaura rexe na světě vydražila v New Yorku za 31,8 milionu dolarů (705 milionů Kč).
Související
Vědci našli stejné dinosauří stopy v Americe a Africe. Tehdejší páni tvorstva měli svou „dálnici“
Vydražená kostra tyrannosaura: Kdo ji koupil a co s ní udělá?
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 41 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek