Experti vysvětlili, co Trump způsobil. Ultimátem Rusku dal Kremu volnou ruku k útokům

Trumpovo prohlášení z července bylo překvapivě stručné, kdy většinu informací sdělil generální tajemník NATO Mark Rutte. Americký prezident ve své zprávě stanovil jasné podmínky: pokud nebude do září dosaženo příměří, uvalí USA „velmi tvrdé“ ekonomické sankce. Termín následně Trump zkrátil na 12 dní, tedy do srpna.

Sankce by měly zahrnovat cla vůči zemím, které pokračují v obchodování s Ruskem, což by se mohlo týkat i Číny nebo Indie, jejichž nákup ruské ropy pomáhá udržet Kremlu příjmy. Kromě toho Spojené státy poskytnou Ukrajině nové zbraně včetně systému Patriot, který bude možné předat i evropským spojencům.

Zpráva však v Kyjevě a některých evropských hlavních městech vzbudila úlevu – Trump nezměnil svůj postoj k Ukrajině a v jeho výrocích bylo patrné, že jeho tón vůči Putinovi se značně zpřísnil. Naopak v Moskvě panovala klidná reakce.

Oficiální ruské zdroje neprojevily žádné známky paniky z avizovaných sankcí. Po Trumpově oznámení ruská burza vzrostla o 2,7 % a rubl si polepšil vůči dolaru. Politoložka Tatiana Stanovajová z Moskvy podle webu Politico tvrdí, že Rusko vnímá Trumpovo ultimátum spíše jako zelenou kartu pro pokračování vojenské ofenzívy, než jako hrozbu, které by se mělo obávat.

Tento pohled sdílí i vojenský analytik Jurij Fjodorov, který upozorňuje, že Kreml se původně obával okamžitého přijetí sankcí na země, které nakupují ruskou ropu, či rychlého dodání raketových systémů Ukrajině.

Nic z toho se ale neudálo, což podle něj signalizuje Rusku prostor pro další eskalaci. To by mohlo vést k ještě intenzivnějším leteckým útokům. Pouhý týden před Sofiinou smrtí Rusko odpálilo více než 400 raket a dronů na Ukrajinu, přičemž nyní se dokáže k těmto číslům přiblížit během jediné noci.

Fiona Hill, expertka na ruskou politiku a bývalá poradkyně Bílého domu, varuje, že Trump je vůči Putinovi „uctivý“, protože se obává rizika jaderné eskalace. Prezident Trump však vidí konflikt primárně jako spor o území, suroviny a obchodní kontrakty. Hill však upozorňuje, že Putin nehledá pouze krátkodobé příměří, ale chce „zneutralizovanou“ Ukrajinu – stát, který nebude schopen se bránit ruskému tlaku.

Putin na Petrohradském ekonomickém fóru opětovně vyjádřil své tvrdé podmínky: žádná dohoda bez mezinárodního uznání území, která Rusko označilo za svou součást, a Ukrajina musí mít neutrální, nealianční status. Tyto požadavky se nemění, bez ohledu na Trumpova ultimáta.

Socioložka Ella Paneyakh z think-tanku New Eurasian Strategies Center varuje, že Putin by mohl v případě náhlého zastavení války čelit vnitropolitickým problémům. Zastavení válečné ekonomiky by podle ní vedlo k rozsáhlým sociálním nepokojům a mohl by nastat konflikt mezi veterány, vojenskými kontraktory a civilisty. Kreml tuto možnost pečlivě zvažuje, protože takové napětí by mohlo ohrozit jeho mocenskou stabilitu.