Fiala se v Albánii zúčastní summitu zemí EU a západního Balkánu

Začlenění regionu do EU je spolu s zajištěním bezpečnostní stability a demokratického prostředí strategickým cílem evropské sedmadvacítky. Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko shodně usilují o vstup do EU, nachází se ale v rozdílných fázích integračního procesu.

Na programu schůzky bude diskuse o řešení negativních dopadů ruské invaze na Ukrajinu na energetickou a potravinovou bezpečnost na západním Balkáně. Již na začátku listopadu EU oznámila, že šestici západobalkánských států pomůže se zvládáním energetické krize částkou jedné miliardy eur. Summit by měl odsouhlasit energetický podpůrný balíček a vyzvat partnery, aby se aktivně zapojili do společné platformy pro nákupy plynu. Lídři se budou zabývat také způsoby, kterými může EU zemím na západním Balkáně pomoci při dlouhodobé energetické či digitální transformaci.

Summit bude rovněž příležitostí k diskusi o koordinaci bezpečnostní a obranné politiky v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině. Většina zemí západního Balkánu přijala v souladu s EU protiruské sankce, Srbsko a částečně Bosna to však přes opakované výzvy Bruselu neučinily. Unijní představitelé dlouhodobě varují před vlivem Ruska a dalších nedemokratických režimů na státy západního Balkánu.

K nejožehavějším tématům ve vztazích EU a západního Balkánu patří momentálně migrace. Počet migrantů na takzvané západobalkánské trase v posledním roce výrazně vzrostl. EU se snaží tlačit na státy západního Balkánu, aby sladily svou vízovou politiku s EU a spolupracovaly ohledně repatriace běženců bez nároku na azyl. Unie i jednotlivé členské státy rovněž podporují západobalkánské země v ostraze hranic. Účastníci summitu se budou snažit najít způsoby, jak zintenzivnit spolupráci s evropskými agenturami činnými v oblasti migrace, terorismu a organizovaného zločinu.

Výstupem summitu by měla být písemná deklarace.