Po týdnech někdy násilných pouličních protestů proti nepopulární důchodové reformě musí Francie projít ozdravným obdobím. Deníku Le Monde to dnes řekla francouzská premiérka Élisabeth Borneová, konkrétní cestu z politické krize ale nenabídla.
Protesty začaly jako hnutí vedené odbory proti důchodové reformě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Pak se obrátily proti samotné hlavě státu, když Macronova vláda návrh zákona prosadila bez hlasování v parlamentu.
Ačkoli klesající počet účastníků naznačuje, že protesty patrně ztrácejí na síle, reforma je hluboce nepopulární. Podtrhuje také Macronovu oslabenou pozici ve chvíli, kdy nemá jistou většinu v Národním shromáždění.
"Musíme být mimořádně opatrní, abychom na věci netlačili. Musíme je nechat odpočívat. Země potřebuje uklidnit," řekla Borneová listu Le Monde. Podle odborů je jediným východiskem z krize zrušení legislativy, což vláda odmítá.
"Pokud opravdu chcete uklidnění, musíte tuto reformu odložit," řekl televizi BFM TV předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger. CFDT patří k největším odborovým organizacím ve Francii.
Další den stávek odbory ohlásily na 13. dubna - den předtím, než se k Macronově důchodové reformě vyjádří francouzská Ústavní rada, která rozhodne o jejím osudu. Ústavní rada má pravomoc návrh zákona - nebo jeho část - zrušit, pokud se domnívá, že porušuje ústavu, ale jen zřídkakdy odmítá celý právní předpis. Pokud se přikloní na stranu vlády, bude to znamenat definitivní zelenou pro zavedení nepopulární reformy.
Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.
Související
Ve Francii se rozpadá vláda. Premiérka Borneová podala demisi
Francouzi překvapili. Čerpací stanice budou prodávat pohonné hmoty se ztrátou
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Lepší penzijko. Vláda schválila změny ve spoření na důchod
před 5 hodinami
Tři děti utrpěly zranění při nehodě na D2. Policie apeluje na řidiče
před 7 hodinami
Jak se ledovec promění ve smrtící vlnu z bahna a vody? Odborník vysvětlil, co se stalo v Nepálu
před 8 hodinami
Z Ruska přišel nečekaný návrh: Udržujme s NATO dialog, abychom zabránili neúmyslné válce
před 8 hodinami
Počasí: Na Česko se ženou silné bouřky. V jednom kraji mohou být podle meteorologů extrémní
před 9 hodinami
Jsou v pasti a nemohou z ní ven. Cesta šéfa CIA do Kremlu ukázala, co mají Trump a Putin společného
před 10 hodinami
Může Trump svévolně přejmenovat jezero? Pro své vlastní potřeby ano, jinde se nic nemění
před 12 hodinami
Co způsobilo tragické záplavy v Nepálu? Vyšetřovatelé mají první teorii
před 13 hodinami
Počty mrtvých po katastrofálních záplavách dál rostou. Čína kvůli obavám z provalení jezera zastavuje záchranné práce
před 13 hodinami
Norský král Harald V. zemřel
před 14 hodinami
Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu
před 17 hodinami
Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze
včera
U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce
včera
Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové
včera
Írán pohrozil útokem na Bulharsko
včera
Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století
včera
Norský král Harald je hospitalizován ve vážném stavu. Rodina se sjíždí do nemocnice, politici ruší program
včera
Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Zdroj: Libor Novák