Po týdnech někdy násilných pouličních protestů proti nepopulární důchodové reformě musí Francie projít ozdravným obdobím. Deníku Le Monde to dnes řekla francouzská premiérka Élisabeth Borneová, konkrétní cestu z politické krize ale nenabídla.
Protesty začaly jako hnutí vedené odbory proti důchodové reformě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Pak se obrátily proti samotné hlavě státu, když Macronova vláda návrh zákona prosadila bez hlasování v parlamentu.
Ačkoli klesající počet účastníků naznačuje, že protesty patrně ztrácejí na síle, reforma je hluboce nepopulární. Podtrhuje také Macronovu oslabenou pozici ve chvíli, kdy nemá jistou většinu v Národním shromáždění.
"Musíme být mimořádně opatrní, abychom na věci netlačili. Musíme je nechat odpočívat. Země potřebuje uklidnit," řekla Borneová listu Le Monde. Podle odborů je jediným východiskem z krize zrušení legislativy, což vláda odmítá.
"Pokud opravdu chcete uklidnění, musíte tuto reformu odložit," řekl televizi BFM TV předseda odborové konfederace CFDT Laurent Berger. CFDT patří k největším odborovým organizacím ve Francii.
Další den stávek odbory ohlásily na 13. dubna - den předtím, než se k Macronově důchodové reformě vyjádří francouzská Ústavní rada, která rozhodne o jejím osudu. Ústavní rada má pravomoc návrh zákona - nebo jeho část - zrušit, pokud se domnívá, že porušuje ústavu, ale jen zřídkakdy odmítá celý právní předpis. Pokud se přikloní na stranu vlády, bude to znamenat definitivní zelenou pro zavedení nepopulární reformy.
Penzijní reforma je podle vlády nezbytná, jinak hrozí krach důchodového systému. Kromě zvýšení věku odchodu do důchodu z 62 na 64 let se má zvýšit i počet odpracovaných let nutných pro získání plné výše penze. Díky reformě ale mají získat možnost dřívějšího odchodu do důchodu lidé, kteří začali pracovat velmi mladí nebo vykonávali vysoce náročné povolání, například v hlučném prostředí či v noci. Nově se má také započítávat mateřská či otcovská dovolená a například zvýšit minimální starobní důchod.
Související
Ve Francii se rozpadá vláda. Premiérka Borneová podala demisi
Francouzi překvapili. Čerpací stanice budou prodávat pohonné hmoty se ztrátou
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák