Humanitární loď Ocean Viking s 230 migranty, která od konce října neúspěšně žádala o povolení k vylodění italské úřady, může zakotvit ve francouzském přístavu Toulon. Oznámil to dnes ministr vnitra Gérald Darmanin, který rovněž kritizoval odmítavý postoj italských úřadů. Francouzská vláda také dnes uvedla, že pozastavuje plán přijetí 3500 žadatelů o azyl z Itálie, na němž se s Římem dohodla v létě.
K obdobnému kroku vyzvala i další státy zapojené do unijního solidárního mechanismu. Italský ministr vnitra Matteo Piantedosi označil francouzskou reakci za "naprosto nepochopitelnou".
"Reakce Francie stran žádosti o přijetí 234 migrantů, když Itálie jich jen letos přijala 90.000, je zcela nepochopitelná vzhledem k neustálým výzvám k solidaritě s těmito lidmi. Ukazuje ale také, jak pevný a rozhodný je postoj ostatních zemí k ilegální migraci. To, čemu nerozumíme, je, proč by měla Itálie ochotně akceptovat něco, co ostatní akceptovat ochotni nejsou," uvedl Piantedosi. Rovněž ministr zahraničí Antonio Tajani označil reakci Paříže za "nepřiměřenou". Na lodi bylo ještě ve středu 234 běženců, dnes nechala francouzská vláda na žádost posádky přepravit do nemocnice v Bastii čtyři z nich kvůli špatnému zdravotnímu stavu.
Loď Ocean Viking, plující pod norskou vlajkou a provozovaná organizací SOS Méditerranée se sídlem ve Francii, pluje kolem Korsiky a do Toulonu by měla dorazit v pátek. "Osoby, které nemají právo na azyl či na pobyt na našem území, budou bez odkladu zařazeny do procesu vyhoštění," uvedl Darmanin.
Večer Darmanin oznámil, že dvě třetiny běženců z lodě Ocean Viking převezme celkem devět evropských zemí. Přes 80 jich podle něj převezme Německo, další slíbily převzít Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Malta, Portugalsko, Lucembursko a Irsko. Podle AFP jsou migranti na lodi Bangladéšané, Eritrejci, Syřané, Egypťané, Pákistánci, Malijci, Súdánci a Guinejci. AFP rovněž s odkazem na zdroj z ministerstva uvedla, že "už se navazují kontakty s dotčenými zeměmi, aby bylo možné vyhostit ty, kteří nesplňují podmínky pro udělení azylu".
Zakotvení lodi ve francouzském přístavu označil Darmanin za "výjimečné". "Výjimečně přijmeme tuto loď vzhledem k patnácti dnům, které nechaly italské úřady tuto loď s migranty na moři," řekl. Darmanin také uvedl, že Francie posílí ochranu hranic s Itálií. Večer italská média informovala, že už tam dorazilo 500 francouzských policistů.
O osud lodi se tento týden přely Řím s Paříží. V úterý večer krajně pravicová italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že francouzské úřady otevřou lodi svůj přístav. To ale ve středu ráno dementoval mluvčí francouzské vlády Olivier Véran s tím, že loď by měla zakotvit v Itálii. To zopakovali představitelé centristického kabinetu i dnes. "Evropským pravidlem je, že loď má zakotvit v nejbližším přístavu, což je italský přístav," řekl v ranní vysíláním stanice France 2 ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj by výjimky z tohoto pravidla jen snížily efektivitu řízení migračních toků.
Podle deníku La Stampa úterní prohlášení Meloniové způsobilo první diplomatický incident mezi Paříží a Římem od nástupu nové italské vlády k moci na konci října. Premiérka totiž vystoupila s oznámením, i když Francie předtím oficiálně nepotvrdila ochotu loď přijmout. Francouzská vláda trvala na postupu, který Darmanin sdělil Piantedosimu, a sice, že Francie převezme část migrantů, ale Itálie musí loď pustit do svého přístavu. Podle zdrojů agentury ANSA bylo úterní prohlášení premiérky výsledkem "nedorozumění".
Italská vláda tvrdí, že svým postojem k humanitárním lodím jen chrání hranice a dodržuje zákony. Během tohoto týdne vpustila tři humanitární lodě do svých přístavů, u dvou z nich nejprve umožnila vylodění části migrantů, až později nechala vylodit zbývající.
Dál přitom pokračuje příliv běženců na italský ostrůvek Lampedusa, kde je v přijímacím středisku s kapacitu asi 350 osob přes 1300 migrantů. V noci na dnešek tam dorazilo z Afriky na třech malých člunech 118 běženců, ve středu tam doplulo 552 lidí.
Související
Do Itálie dorazilo skoro 100 migrantů. Další stovky zůstávají na moři
Dvě lodě s migranty žádají po italské vládě bližší přístav, než jim přidělila
loď Ocean Viking , Francie , migrace , Itálie
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Aktualizováno 29. června 2026 19:15
Vláda jedná v rozporu s rozhodnutím ÚS, výzvu k neodjetí do Ankary nemohu splnit, řekl Pavel
Způsob, jakým se vláda staví k účasti prezidenta na nadcházejícím summitu NATO v Turecku, je podle Petra Pavla v rozporu s rozhodnutím Ústavního soudu. Hlava státu zdůraznila, že soud uložil kabinetu nejen povinnost zřídit potřebnou akreditaci, ale také se zdržet jakéhokoli jednání, které by účast prezidenta a jeho doprovodu bránilo nebo ji ztěžovalo.
Zdroj: Libor Novák