FT: USA tajně pomáhají Ukrajině při útocích v Rusku

Spojené státy již několik měsíců pomáhají Ukrajině s prováděním úderů dlouhého doletu na ruská energetická zařízení. Podle amerických a ukrajinských činitelů jde o koordinované úsilí, jehož cílem je oslabit ekonomiku Vladimira Putina a přinutit ho k jednacímu stolu. Americké zpravodajské informace sdílené s Kyjevem umožnily úrazy na důležité ruské ropné rafinerie a další energetické cíle hluboko za frontovou linií. Uvedl to serve Financial Times.

Tato nepřiznaná podpora zesílila od poloviny léta a ukázala se jako klíčová pro útoky, od kterých se Bílý dům Joea Bidena dříve distancoval. Údery Kyjeva zvýšily ceny energií v Rusku a donutily Moskvu omezit export nafty a dovážet palivo. Posun v podpoře je dalším signálem, že prezident Donald Trump prohloubil svou podporu Ukrajině, jelikož jeho frustrace Ruskem roste.

 Změna přišla po červencovém telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským, kdy se americký prezident dotazoval, zda by Ukrajina mohla zasáhnout Moskvu, pokud by jí Washington poskytl zbraně dlouhého doletu. Dva zdroje obeznámené s hovorem uvedly, že Trump signalizoval podporu strategii „přimět je (Rusy) pocítit bolest“ a donutit Kreml k jednání. Bílý dům později vysvětlil, že se Trump pouze „ptal, nikoli povzbuzoval k dalšímu zabíjení“.

Americké zpravodajské informace pomáhají Kyjevu s plánováním trasy, nadmořskou výškou, načasováním a rozhodováním o misích. To umožňuje jednosměrným útočným dronům dlouhého doletu vyhnout se ruské protivzdušné obraně. Tři zdroje obeznámené s operací uvedly, že Washington je úzce zapojen do všech fází plánování. Jeden americký činitel upřesnil, že Ukrajina sice vybírá cíle pro údery dlouhého doletu, ale Washington následně poskytuje zpravodajské informace o jejich zranitelnosti.

Jiní činitelé obeznámení s operacemi uvedli, že USA stanovují pro Ukrajince priority cílů. Jeden z nich popsal ukrajinské dronové síly jako „nástroj“ Washingtonu k podkopání ruské ekonomiky a dotlačení Putina k urovnání konfliktu. Trump svou frustraci Putinem projevil již dříve, a to po summitu na Aljašce, který nepřinesl žádný hmatatelný pokrok. To byl faktor, který ovlivnil Trumpův posun k podpoře hlubších úderů.

Washington již dříve sdílel zpravodajské informace s Kyjevem, aby pomohl s útoky na ruské vojenské cíle v okupovaných oblastech Ukrajiny. Také poskytoval včasné varování před ruskými raketovými a dronovými útoky. Nicméně přímou roli v ukrajinských úderech na ruskou energetiku USA nepřiznaly. Washington dlouho zůstával opatrný ohledně akcí, které by mohly eskalovat válku a vtáhnout jej do přímého konfliktu s Moskvou.

Tato rostoucí operační podpora ze strany Trumpovy administrativy kontrastuje s obdobím na začátku jeho druhého funkčního období. Tehdy prezident nakrátko zastavil sdílení zpravodajských informací a vojenskou pomoc Kyjevu, aby ho dotlačil k mírovým rozhovorům s Moskvou. Zelenskyj se ve středu v Kyjevě odmítl vyjádřit k roli amerických tajných služeb při útocích, ale potvrdil, že Ukrajina „spolupracuje s americkými tajnými službami, primárně kvůli obraně“, s odkazem na systémy Patriot, Nasams a Iris-T.

Podle ukrajinského prezidenta je nedávný úspěch hlubokých úderů způsoben hlavně technologickým vylepšením dronů a zvýšenou domácí výrobou. To umožnilo Kyjevu vypouštět více dronů najednou. Většinu úderů provádí ukrajinská bezpečnostní služba SBU a Síly bezpilotních systémů ukrajinských ozbrojených sil. V útocích ale hrají roli i další zpravodajské a vojenské jednotky.

Zelenskyj uvedl, že v rojových útocích vedou drony Fire Point a Liutyi, kterých je někdy v jedné operaci až 300. Ukrajinské síly nedávno také odpálily domácí rakety Neptun a Flamingo na cíle v Rusku. SBU v sobotu oznámila, že drony její elitní jednotky Alpha úspěšně zasáhly rafinerii Bashneft-UNPZ v Ufě, asi 1 400 kilometrů od Ukrajiny.

Rafinerie v Ufě je jedním z největších závodů v Rusku, který dodává paliva a maziva ruské armádě. Jednalo se o třetí útok na energetická zařízení v Baškortostánské oblasti za poslední měsíc. SBU uvedla, že její „údery dlouhého doletu jsou zaměřeny na zničení nepřátelského vojenského potenciálu – včetně jeho ekonomických kapacit“. Kyjev bude pracovat na zvýšení počtu a rozsahu úderů uvnitř Ruska.

V neděli večer Trump prohlásil, že by USA mohly poslat Ukrajině střely Tomahawk dlouhého doletu, pokud Putin neuzavře dohodu. „Mohu říct, ‚Podívejte se: pokud se tato válka neukončí, pošlu jim Tomahawky‘,“ řekl Trump. „Tomahawk je neuvěřitelná zbraň, velmi útočná zbraň. A upřímně, Rusko ji nepotřebuje.“ Zelenskyj ve středu potvrdil, že o možnosti Tomahawku se uvažuje a že by to „mohlo Ukrajinu posílit a Rusy trochu vystřízlivět“.

Tempo ukrajinských útoků na ruské ropné a plynové zařízení dramaticky eskalovalo v srpnu a září. Poškození přinutilo Moskvu omezit export nafty a zvýšit závislost na dováženém palivu. Podle výzkumné skupiny Energy Aspects bylo zasaženo nejméně 16 z 38 ruských ropných rafinérií, některé opakovaně. Tím došlo k narušení více než 1 milionu barelů rafinérské kapacity denně. Zelenskyj uvedl, že Moskva nyní dováží benzín – „zejména z Běloruska a Číny“ – a ztratila až 20 % výrobní kapacity paliva.  

Související

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

před 3 hodinami

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

před 4 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

před 7 hodinami

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

před 9 hodinami

Požár

Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů

Francouzští hasiči pokračují v boji s rozsáhlými lesními požáry, které v lese Fontainebleau jižně od Paříže zničily přes 1 900 hektarů porostu. Oheň vypukl v neděli v této historické lesní oblasti, která je biosférickou rezervací UNESCO. Druhý, menší požár se rozhořel o den později, přičemž oba živly výrazně zkomplikovaly silniční i železniční dopravu během rušného prázdninového víkendu. Zasažená oblast se nachází přibližně šedesát kilometrů jihovýchodně od hlavního města a úřady z ní a jejího okolí evakuovaly kolem tisíce obyvatel.

před 10 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024)

Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini

Složení české delegace na summitu v Ankaře vyvolalo mezi ostatními lídry údiv i řadu vtipů a poznámek, uvedl slovenský prezident Peter Pellegrini v rozhovoru pro televizi TA3. Reagoval tak na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše, podle kterého rozčarování způsobilo dodatečné přizvání prezidenta Petra Pavla. Slovenská hlava státu však toto vysvětlení odmítla a označila situaci za nepochopitelnou z jiného důvodu.

před 11 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů

Japonská vláda přiznala rostoucí potřebu účinněji čelit zahraničním zpravodajským službám. Reagovala tak na investigativní zprávu deníku New York Times, podle níž Rusko proměnilo zemi v „doupě špionů“ a klíčový zdroj součástek pro své zbraně.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bouřky

Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před velmi silnými bouřkami a vysokými teplotami, které dnes zasáhnou území republiky. Na Moravě navíc kvůli přetrvávajícímu teplému a suchému počasí zůstává až do odvolání v platnosti varování před rizikem vzniku a šíření požárů.

včera

Tamás Sulyok

Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka

Maďarský parlament v pondělí schválil rozsáhlý ústavní dodatek, který povede k odvolání stávajícího prezidenta Tamáse Sulyoka a předsedy Ústavního soudu Pétera Polta. Sedmnáctá změna maďarské ústavy hladce prošla poměrem hlasů 139 ku 6 poté, co poslanci opoziční strany Fidesz a jejího spojence KDNP hlasování bojkotovali.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu

Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková podala demisi do rukou Verchovny rady, tedy ukrajinského parlamentu. Předseda parlamentu Ruslan Stefančuk na sociální síti Facebook potvrdil obdržení její rezignace a uvedl, že zákonodárný sbor se bude touto záležitostí zabývat v nejbližší době v souladu se stanovenými postupy. Stefančuk zároveň odcházející premiérce poděkoval za vedení kabinetu v mimořádně složitém období pro celou zemi, kdy přispěla ke stabilizaci ekonomiky, podpoře obyvatelstva a pokroku Ukrajiny na její cestě do Evropské unie.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.

včera

včera

Miliony vysídlených, roztrhané rodiny, nulová komunikace. Jak dopadají čtyři roky války na Ukrajince?

Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy