Gruzie údajně našla tajnou zásilku výbušnin. Chcete nás poštvat proti Rusku, obvinila Ukrajinu

Úřadující premiér Gruzie Irákli Kobachidze v úterý obvinil Ukrajinu z pokusu vyvolat konflikt mezi Gruzií a Ruskem. 

Podle médií reagoval gruzínský premiér na oznámení gruzínské tajné služby o zadržení tajné zásilky výbušnin, která směřovala do ruského města Voroněž a byla ukrytá v nákladu autobaterií, přepravovaném po souši z Ukrajiny přes Rumunsko, Bulharsko a Turecko.

Média dále uvedla, že tento incident připomíná okolnosti výbuchu na Krymském mostě v říjnu 2022, který Moskva přičítá Kyjevu s použitím výbušnin převážených kamionem vyslaným z Ukrajiny na dlouhou trasu přes třetí státy.

Kobachidze označil incident za vážný a alarmující. Podle něj se tím opět potvrzuje, co "vysocí ukrajinští vládní představitelé otevřeně řekli, že chtějí a pravděpodobně stále chtějí v naší zemi druhou frontu. Fakta, která nám odhalila StB, jsou dalším potvrzením toho všeho".

Ukrajinské velvyslanectví uvedlo, že prověřuje obvinění gruzínské tajné služby týkající se údajného zapojení ukrajinských občanů do nezákonných aktivit, a vyzvalo Tbilisi, aby incident nepolitizovalo.

Úřad Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) v jihoukrajinské Oděské oblasti uvedl, že o tomto incidentu nemá informace a že se o něm dozvěděl až z médií.

Rozhlasová stanice RFE/RL poukázala na fakt, že gruzínské zpravodajské služby zatím nevysvětlily, jak mohlo dojít k uniknutí výbušnin třemi zeměmi: Rumunskem, Bulharskem a Tureckem, ale ne Gruzií.

Irákli Kobachidze nahradil Irákliho Garibašviliho, který minulý týden odstoupil z funkce premiéra, aby umožnil straně Gruzínský sen, která v zemi vládne od roku 2013, vybrat nového lídra pro letošní volby.

Strana Gruzínský sen je vnímána jako politický subjekt, který Gruzie, jednu z donedávna nejvíce prozápadních bývalých republik Sovětského svazu, přeorientoval na Moskvu. Tento trend je pozorovatelný zejména od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. 

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 
Tbilisi, Gruzie

Gruzie se odklání od euroatlantických spojenectví. Stojí za tím rostoucí vliv Ruska či chyba Západu, ukazuje analýza

Gruzie se postupně odklání od euroatlantické integrace. Stojí za tím napříč gruzínskou společností úspěšná ruská propaganda a ignorace Západu. Když Rusové v roce 2008 na Gruzii zaútočili, přišla od NATO a USA jen vlažná aktivita. Letos přední představitel země nedostal pozvánku na alianční summit ve Vilniusu a NATO se věnovalo především Ukrajině, což mohlo tamní vládu ještě více demotivovat od spolupráce se Západem. 

Více souvisejících

Gruzie Ukrajina Irákli Kobachidze

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy