Hamás zveřejnil první zprávu o útoku proti Izraeli. Hovoří o nutnosti, přiznává i chyby

Dokument je prvním oficiálním prohlášením Hamásu týkajícím se útoků, které zveřejnil, a to jak v angličtině, tak v arabštině. V dokumentu Hamás zdůvodňuje své říjnové útoky, při kterých podle oficiálních izraelských údajů zahynulo přibližně 1140 lidí, z větší části civilistů.

Hamás tvrdí, že útoky byly "nezbytným krokem a normální reakcí" na izraelská spiknutí proti Palestincům. Dokument dále obsahuje výzvu k "okamžitému zastavení izraelské agrese v Gaze" a zastavení "zločinů a etnických čistek páchaných na celém obyvatelstvu Gazy."

Hamás odmítá mezinárodní i izraelské plány rozhodovat o budoucnosti Pásma Gazy po skončení války, tvrdí, že Palestinci mají právo rozhodovat o své budoucnosti a řešit své vnitřní záležitosti.

"Zdůrazňujeme, že palestinský lid je schopen rozhodnout o své budoucnosti a řešit si své vnitřní záležitosti," uvádí Hamás a dodává se, že nikdo na světě nemá právo rozhodovat jeho jménem.

Válku v Gaze rozpoutaly právě zmíněné útoky ze 7. října. Hamás během vpádu na jih Izraele zabil přibližně 1140 lidí, většinou izraelských civilistů. Zároveň zajal i přibližně 250 rukojmí, z nichž zhruba 132 zůstává podle Izraele nadále v zajetí. Předpokládá se, že nejméně 27 z nich bylo mezitím zabito.

V reakci na tento útok podnikl Izrael nejprve nálety a později i pozemní operaci v Pásmu Gazy. Ta si podle nejnovějších údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze, které řídí Hamás, vyžádala už nejméně 25 105 obětí na životech, a to většinou žen, dětí a mladistvých.

Podle izraelské armády umisťuje Hamas záměrně svou vojenskou infrastrukturu do civilních objektů nebo do jejich okolí a palestinské civilisty tak zneužívá jako lidské štíty. Hamás to popírá.

Za dobu trvání války bylo podle izraelské armády zabito přes 9000 členů Hamásu, který na Izrael vypálil více než 11 tisíc raket. Údaje poskytnuté armádou také ukazují, že armáda zabila dva velitele brigády Hamásu a 19 velitelů praporů a další vysoké úředníky s ekvivalentní hodností. Podle údajů bylo také zabito více než 50 velitelů rot Hamásu a agentů s podobnou hodností.

Od začátku války bylo v Pásmu Gazy zasaženo asi 30 000 cílů, včetně více než 3400 míst Hamásu. V Libanonu bylo podle údajů armády zasaženo asi 750 pozic Hizballáhu. Armáda také tvrdí, že jednotka 504. ředitelství vojenské rozvědky vyslechla asi 2300 podezřelých Palestinců, z nichž někteří byli zatčeni a převezeni do Izraele k dalšímu výslechu.

Izraelské úřady zkontrolovaly na přechodech Nitzana a Kerem Shalom celkem 7 653 kamionů převážejících humanitární pomoc vstupující do pásma Gazy. Armáda uvádí, že kamiony přepravily celkem 137 920 tun pomoci.

Armáda také uskutečnila 79 000 telefonátů, shodila 7,2 milionu letáků, odeslala 13,7 milionu textových zpráv a 15 milionů nahraných hovorů Palestincům v Gaze s varováním o evakuaci. Od 7. října zatkli vojáci více než 2 650 hledaných Palestinců, včetně více než 1 300 napojených na Hamás. 

Podle údajů armády bylo od začátku války povoláno celkem 295 000 záložníků. Z nich asi 45 000 slouží, přestože obdrželi výjimku z rezervní daně. Téměř 300 000 záložníků bylo ve službě v průměru 61 dní.

Muži tvoří 81 procent záložníků, zbylých 19 % žen. 115 000 rezervistů jsou otcové a asi 3 000 jsou matky. Polovina záložníků je ve věku 20-29 let, přičemž 31 % je ve věku 30-39 let. Dalších 13 % je ve věku 40-49 let, 5 % ve věku 50-59 let a 1 % ve věku 60-69 let. Od 7. října pak bylo zabito celkem 522 vojáků, záložníků a místních bezpečnostních důstojníků a dalších 2536 bylo zraněno. Z toho 188 padlo a 1113 bylo zraněno během pozemní ofenzívy v Gaze.