Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v hlasování delegátů Demokratické strany pokořila hranici pro získání prezidentské nominace. V listopadových volbách nového šéfa Bílého domu tak půjde proti republikánskému exprezidentovi Donaldu Trumpovi.
Harrisová získala dostatek hlasů pro demokratickou nominaci na prezidentku v pátek odpoledne. Podle americké stanice CNN to oznámila předsedkyně Národního výboru Demokratické strany Jaime Harrisonová.
Stalo se tak během virtuální akce se stoupenci, kdy delegáti mohli – rovněž virtuálně – hlasovat o nominaci. „Je mi ctí, že jsem předpokládanou kandidátkou Demokratické strany na prezidentku Spojených států. Oficiálně přijmu vaši nominaci příští týden, jakmile bude ukončeno virtuální hlasování,“ uvedla Harrisová.
Podpořilo ji celkem 2350 stranických delegátů z 3923. Údajně 99 % z nich má v plánu hlasovat pro ni, protože nemá žádného vyzyvatele. „Věříme v příslib Ameriky a o tom je tato kampaň. Jsme v tom, jsme na cestě a nebude to snadné, ale zvládneme to,“ přiblížila v telefonátu s britskou stanicí BBC.
„Ještě tento měsíc se sejdeme v Chicagu, sjednoceni jako jedna strana, kde budeme mít příležitost tento historický okamžik společně oslavit,“ dodala viceprezidentka.
Už po odstoupení současného prezidenta Joe Bidena z kampaně ji podpořila prakticky celá strana, a to včetně potenciálních vyzyvatelů. Takovou podporu se jí podařilo získat během pouhých 36 hodin.
Harrisová je historicky teprve druhou kandidátkou na prezidentku Spojených států. Před ní kandidovala a neuspěla demokratka Hillary Clintonová, kterou v roce 2016 porazil rovněž Trump.
Zároveň je prvním demokratickým kandidátem ve dvousetleté historii strany, který pochází z některého západního amerického státu, jak píše BBC. Harrisová se narodila v kalifornském Oaklandu a má za sebou kariéru v oblasti práva – působila jako prokurátor i státní zástupkyně. Posléze byla za Kalifornii zvolena do amerického Senátu a od roku 2021 je viceprezidentkou po boku Bidena.
Související
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
"Měli jsme šanci." Clooney nelituje sloupku proti Bidenovi, ale připustil chybu
Kamala Harrisová , prezidentské volby USA 2024 , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák