Hizballáh zahájil odvetu. Izrael ji čekal a podnikl preventivní údery

Izraelské bojové letouny podle armádního mluvčího Daniela Hagariho vzlétly do akce kvůli bezprostřední hrozbě pro izraelské občany. Mluvčí zdůraznil, že Izrael jedná v sebeobraně. Ráno místního času se sešel izraelský bezpečností kabinet, zasedání vlády v klasickém formátu není v plánu. 

Izrael nicméně vyhlásil stav nouze. Pokud je platný, mají úřady větší pravomoci nad civilním obyvatelstvem za účelem zajištění jeho bezpečnosti. Nouzový stav platí 48 hodin a může být prodloužen. 

Hizballáh se k útoku přihlásil, přičemž později oznámil ukončení první fáze odvety. Libanonské militantní hnutí tvrdí, že odpálilo více než 320 raket a zasáhlo 11 izraelských základen. Při úderu použilo také drony. 

Podle Times of Israel přistála jedna z raket v obci Manot na severu Izraele, kde zasáhla drůbežárnu, která začala hořet. V severoizraelských obcích se brzy ráno rozezněly sirény. Izraelská záchranná služba informovala, že je ve stavu nejvyšší pohotovosti. 

Dočasně mimo provoz bylo v průběhu noci také Ben Gurionovo letiště u Tel Avivu. Odlety se odkládaly, zatímco přilétající letadla musela být přesměrována jinam. Omezení provozu již bylo ukončeno. 

Libanonská média uvedla, že na jihu země proběhlo zhruba 40 izraelských úderů. Armádní mluvčí Hagari vyzval obyvatele obcí, v nichž působí Hizballáh, aby se v zájmu vlastního bezpečí evakuovali jinam. 

Napětí na Blízkém východě je neobvykle vysoké od chvíle, kdy byl na konci července při návštěvě Teheránu zabit politický vůdce Hamásu Ismail Haníja. Stalo se tak jen několik hodin poté, co při izraelském náletu v libanonské metropoli Bejrútu zahynul prominentní představitel Hizballáhu Fuád Šukr.

Zejména s odvoláním na smrt Haníji Teherán přislíbil, že jeho smrt přímo na íránském území pomstí. Chystanou odvetu potvrdil také Hizballáh v reakci na smrt Šukra. "Za jakýkoli akt agrese proti nám z jakékoli strany tvrdě zaplatí," adresoval izraelský premiér Benjamin Netanjahu varování oběma stranám.